OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » I'm Stiles Kapitola 1

20.02.2014 (11:00) • piromaan23 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 4808×

Probudilo mě slunce, které mi ozařovalo tvář. Prohrábl jsem si svoje hnědé vlasy. Zvedl jsem se a podíval se kolem sebe. Ležel jsem na pařezu Nemetonu. Byl jsem zpět. Oddechl jsem si a vyrazil z lesa. Dostal jsem se ke škole a tiše skryt ve křoví se díval na školu. Jackson přijel ve svém nablýskaném autě. Co tu dělá? Měl jsem se přece dostat k Jennifer. Nechápavě jsem se díval na přijíždějícího Scotta na kole?! Moment, to je přece před tím, než se dozvěděl, že je Scott vlkodlak!

Skryl jsem se zpět mezi stromy a rozeběhl se směrem od města k veterinární klinice. Vyšel jsem ven a pomalu se vydýchal. Oprášil jsem se a vydal se pomalu dovnitř. Zvonek nad dveřmi oznámil můj příchod. Přešel jsem k pultu a díval se do ordinace, ze které vyšel Bob.

„Zdravím, Deatone,“ zašeptal jsem. Bylo mi krásně. Cítil jsem se radostně, Bob byl zdravý, bez jizev a vrásek. Patnáct let jsem ho viděl zničeného a bez úsměvu.

„Kdo jste a co chcete?!“ řekl Deaton a opřel se o zeď.

„Chci vám pomoct, pane. Kdo jsem, to vám může být jedno,“ zašeptal jsem a opřel se o pult. Díval jsem se upřeně do Bobových očí. Usmál jsem se na něj.

„S čím byste mi mohl pomoct? Nejste nikdo mocný a potřebný, stejně jako já. Jsem si jistý, že jste jen obyčejný student,“ řekl a vydal se zpět do ordinace.

„Vy jste velice důležitý, pane. Vy jste emisar. Vy jste léčitel. Vy jim musíte pomoc!“ zavrčel jsem, zatnul pěsti a přeskočil pult. Bob vyděšeně odstoupil do své ordinace a schoval se za operační stůl.

„Moc dobře vím, že ten pult je z horského jasanu a má odpudit vlkodlaky. Peter Hale brzy začne působit problémy. Scott McCallen je pokousaný a bude potřebovat vysvětlení. Lovci jsou ve městě, Deatone, a brzy začne lov!“ zavrčel jsem na něj. Deaton se na mě vyděšeně díval a já si uvědomil, že to není zrovna nejlepší způsob seznámení. Pomalu jsem ustoupil a prohrábl si rukou vlasy.

Povzdechl jsem si a posadil se na dřevěnou židli. Rozepl jsem si bundu a díval se na Boba.

„Kdo jsi?!“ zakřičel na mě vyděšeně Bob a díval se na mě zkoumavým pohledem.

„Přítel, nemusíš se mě vůbec bát. Nechci ti ublížit,“ zašeptal jsem. „Potřebuji azyl. Mám obrovský problém, dostal jsem se sem moc brzy. Neměl bych tu ještě být,“ zakňučel jsem a neklidně podupával nohou.

„O čem to mluvíte?! Vy jste se asi zbláznil!“ řekl teď už klidným hlasem Bob a vydal se k telefonu. Začal vytáčet číslo na nějakého lékaře. Tipuji to na psychologa.

„Včera byla úplňková noc, Bobe. Peter se probudil a je připraven na pomstu. Sám tě za pár dní navštíví, ale pamatuj. Já už tu nebudu!“ zavrčel jsem a zavřel oči. Ucítil jsem šimrání a objevil se v lese poblíž sídla Dereka Halea.

Podíval jsem se na zem, kde jsem zahlédl Scottův inhalátor. Vložil jsem ho do kapsy. Opatrně jsem vylezl na vysoký strom a díval se na rozpadající se dům. Zhodnotil jsem své možnosti. Usadil jsem se na mohutnou větev a opřel se zády o kmen. Vzal jsem inhalátor z kapsy a pomalu ho potěžkával v ruce. Napřáhl jsem se a hodil. Díval jsem se, jak inhalátor letí přímo do okna, které vysklil. Objevila se tmavá postava a já se s úsměvem díval na velkého, naštvaného, svalnatého vlkodlaka. Na mého Dereka!

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek I'm Stiles Kapitola 1: