Jen a jen pro tebe - 1. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Začínáme v době prvních Avengers. Loki je uvězněn v cele a přichází nevítaný host.

21.05.2017 (09:00) • Eilan • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 1739×

„Pozor, Starku, stále je to můj bratr,“ promluvil Thor a očividně ztrácel svůj klid. Stark nápodobně.

„Zabil osmdesát lidí za dva dny,“ přidala se do rozhovoru Nataša netečně. Thor zkřivil svou tvář.

„Je adoptovaný,“ prohlásil nakonec, jako by to vše omlouvalo. Nikdo z přítomných netušil, jaké měl bůh lží a neplechy motivy k ovládnutí či zničení Midgardu. Ve výsledku to bylo jedno, v jeho podání obojí znamenalo apokalypsu.

Kromě obvyklého šumu a hučení motorů bylo na rozlehlém můstku vznášedla SHIELDu naprosté ticho. Netrvalo však dlouho. Přímo uprostřed můstku se z ničeho nic objevil úzký kužel zlatého světla. V něm se začala rýsovat neforemná postava, která ale pomalu získávala svůj tvar a pevný obrys. Než světlo odpadlo, agenti SHIELDu už byli v pozoru, zbraněmi mířili na onoho nově příchozího. Jediný, koho tento jev zvláště nevzrušoval, byl sám Thor.

„Co to do prdele…“ ozvalo se od Starka.

Když zlatavá záře zmizela, postava se stala zřetelnou a plně přítomnou. Všichni si ji tak mohli dobře prohlédnout. Byla to žena, nesmírné krásná, docela vysoká, plných tvarů. Vlasy měla jako tekuté stříbro, v jemných vlnách jí splývaly až k pasu. Některé z nich byly opleteny okolo jemné zlatavé čelenky. Její smaragdové oči ladily se zelenou na šatech. Korzetový černý svršek volně přecházel v zelenou sukni s rozparky, které odhalovaly její nohy ve vysokých botách. Šaty byly zdobeny zlatými prvky a za opaskem v pochvě visel zahnutý meč.

Obezřetně se rozhlédla okolo sebe. Když spatřila zbraně na ni mířící, pozvedla ruku. Zelená záře, která se objevila nejdříve v její dlani, přešla na zbraně. Bylo slyšet cvakání zásobníků, zbraně již nebyly funkční. Agenti znejistěli. Žena si nevšímala nikoho krom asgardského boha hromu.

„Je tady?“ promluvila sametovým hlasem a dlouhými kroky se vydala směrem k Thorovi. On její otázku ignoroval.

„Lady Sigyn,“ řekl namísto odpovědi a hlavou naznačil poklonu.

„Tak je tady? Naživu? Mluv, Thore!“ Ztrácela trpělivost.

„Ano,“ přikývl.

„Musím ho vidět,“ oznámila.

„Tak počkat.“ Z transu se jako první probral Fury. „Kdo do hajzlu jste?“ Zdravým okem přitom propaloval Sigyn. Její tvář se zkřivila, očima si prohlédla ředitele SHIELDu, otočila se na Thora a poté zpět na Furyho. Usoudila, že mluvit s těmi smrtelníky nakonec bude nejlepší.

„Jsem Sigyn z Vanaheimu,“ představila se a hrdě se napřímila.

„Skvělé,“ zamručel Stark, „vás emzáků tady máme málo.“

„A proč jste tu? Koho chcete vidět?“ přimísil se do hovoru Steve Rogers. Prudce trhla hlavou jeho směrem, až se její vlasy jako vlna mocně rozevlály.

„Snad ne toho bastarda… Lokiho?“ promluvil teď již hlasitě Stark. Nad jeho prohlášením zhnuseně pokývala hlavou.

„Ano.“

„Proč?“ pokračoval Stark.

„Mám na to právo,“ štěkla hlasitě Sigyn.

„Proč?“

„Mám právo na to vidět svého manžela.“ Když lady Sigyn vyřkla tuto větu, na můstku se rozhostilo úplné ticho, šramot ustal, dokonce se zdálo, že i motory se ztišily. Z dalšího transu se probrala jako první Nataša.

„Cože?“ vyjekla zděšeně. Výraz Sigyn byl teď smířlivější.

„Nebyla to zrovna moje svobodná vůle, věřte mi.“ Při těchto slovech stočila své oči k Thorovi a on tak mohl zahlédnout ten vyčítavý pohled. „Jen mě s ním nechte promluvit. Nezastavíte mě, když se rozhodnete mi nevyhovět.“

„Proč bychom vám měli věřit?“ Furymu to konečně začalo dávat smysl. Lady Sigyn působila trochu arogantně, navíc všechna ta zelená a zlatá… Jistě dokonalý pár.

„Můžeme jí věřit,“ hájil Thor svou švagrovou. Nick Fury se snažil celou situaci co nejlépe zvážit.

„Hillová, odveďte ji tam,“ vydal nakonec rozkaz. Agentka Hillová s ním nesouhlasila, ale neměla na výběr. Avengeři tak sledovali dvě ženy, dokud nezmizely z místnosti. Oči všech se tak obrátily na Thora.

Co to k sakru má znamenat? Manželka? Jak myslela to s tou vůlí?

Otázky létaly jedna přes druhou.

„Jen klid, vysvětlím vám to,“ klidnil je zmatený Thor. „Sigyn je mocná čarodějka a Lokiho manželkou je už stovky let. Vzali se, protože neměli na výběr. Mezi Asgardem a Vanaheimem zuřila dlouhá válka. Tak Odin s vládcem Vanaheimu uzavřeli dohodu. Provdá svou dceru za asgardského prince a stvrdí mír. Měl jsem si ji vzít já, ale odmítl jsem. Loki již neměl na výběr.“

„Úžasná love story, natočte podle toho film“ podotkl Stark. „Ale co teď s ní? Co když je s ním a pomáhá mu?“ Thor zavrtěl hlavou.

„Sigyn byla mému bratrovi vždy příkladnou manželkou, ale od jeho údajné smrti se z Asgardu nehnula ani na krok. Pochybuji, že by byla zahrnuta v jeho plánu.“

„Tiše,“ sykla Nataša a zesílila zvuk na obrazovce, „už je tam…“

***

Sigyn následovala tu ženu, Hillovou, spletitými chodbami lodě. Cítila zde Lokiho přítomnost, ale netušila co čekat. Bude stejný jako předtím? Nikdy si nedělala iluze o jejich manželství, nebyli dokonalý pár, nevykládali si, jak moc se milují. Něco k sobě cítili, to sice ano, ale láskou by to úplně nenazvala. Když Loki „zemřel“, ranilo ji to. Žila s ním po stovky let, byla mu manželkou, milenkou a skvělým soupeřem. A teď byl zpět…

Loki na zvuk otevírajících se vnějších dveří nereagoval, dokud nezaslechl až dobře známý hlas, šeptající jeho jméno. Prudce se otočil a spatřil někoho, koho absolutně nečekal.

„Sigyn,“ vyhrkl a dlouhým krokem přešel ke sklu. Jeho výraz byl matoucí. Skupina nahoře na můstku, sledující záznam z kamer, něco podobného na tváři svého vězně ještě neviděla. Každopádně to bylo asi to nejupřímnější, co prozatím od něj měli možnost spatřit. „Co tady děláš?“ V jeho hlase byla jasně znát nejistota, kterou běžně hravě ovládal.

„Zaslechla jsem, že jsi naživu,“ začala opatrně Sigyn a také přešla blíže ke sklu, „musela jsem se o tom přesvědčit.“ Dívala se mu do očí a snažila se z nich něco vyčíst.

„Neměla bys tady být,“ vyhrkl najednou a prudce se k ní otočil zády. Nenechala se tím vytočit. Zkřížila si paže na prsou.

„Proč ne?“ Loki chvíli mlčel, povzdechl si a natočil se k ní z profilu, neustále pozoroval stěnu.

„Není to bezpečné.“ Sigyn uvolnila svůj postoj, její manžel ji mátl.

„Odkdy se ty zajímáš o mé bezpečí?“

„To je jedno,“ zasyčel a podíval se do kamery. „Máš od nich nějaké úkoly?“ optal se s opovržením v hlase a opět se jí podíval přímo do očí.

„Ne, nejsem žádná loutka těch hloupých smrtelníků,“ odpověděla mu stejným tónem. Loki se zasmál.

„To je mé děvče.“

„Co se s tebou dělo? Jak ses dostal zpátky?“ položila tentokrát otázku Sigyn a prsty se dotkla skla. Loki, k jejímu překvapení, udělal to samé. Zíral na jejich ruce. Možná se jí chtěl dotknout, chtěl ji cítit ve svém náručí, cítit její rty a horký dech…

„Je to na dlouho, teď bys tomu nerozuměla.“ Sigyn z jeho tónu pochopila, že tudy cesta nevede.

„A co tě to tak najednou popadlo? Proč to všechno děláš?“ Loki sebou škubl a od skla odstoupil.

„Ta samá odpověď,“ zašeptal jen. „Je ti jich snad líto?“ zvýšil hlas a rázem otočil jejich rozhovor opačným směrem.

„Není mi to po chuti.“ Loki si odfrkl.

„Jistě, sentiment… Stejně jejich životy za pár let skončí, je to jen okamžik v porovnání s délkou našich životů. Potřebují někoho, kdo do jejich světa přinese řád!“ Sigyn to prohlédla. Věděla, že se snaží znít nadřazeně jen pro přítomné kamery.

„Máš k tomu jiné důvody, nestálo by ti to za to.“ Vzala mu vítr z plachet, znala ho až příliš dlouho. Loki na chvíli ztratil svou sebekontrolu a zatvářil se zděšeně. Nadechl se, ale Sigyn ho nenechala promluvit.

„Je mi jedno, co mi říkáš, jestli křičíš, že mě nesnášíš, je mi to jedno,“ zvyšovala hlas a blížila se ke sklu. „Znám tě, znám tvé lži a přetvářky, znám je lépe než kdokoliv jiný!“ křikla a pěstí udeřila do skla, až se cela zatřásla. Loki zachovával kamenný výraz. „Přijdu na to, Loki, jako vždy,“ řekla už mnohem klidněji. Napřímila se, otočila se a odešla z místnosti. Za dveřmi se opřela o stěnu a obličej skryla do dlaní. Agentka Hillová, která celý jejich rozhovor sledovala na obrazovce za dveřmi, ji zděšeně sledovala. Nadechla se, aby promluvila, ale Sigyn ji překvapila. Prudce se napřímila.

„Mlčte,“ sykla a sama se vydala směrem k můstku.

***

Když se na loď dostali Lokiho kumpáni, byla Sigyn stažena do boje. Stále zmatená svým manželem porážela jednoho za druhým ať už mečem, dýkou nebo svou magií. Nakonec se dostala do souboje s tou velkou zelenou příšerou, která sice byla na straně dobra, ale rozhodně se tak nechovala.

Lokimu se mezitím podařilo dostat se ven z cely, probodnout svým žezlem jednoho z agentů a shodit Thora ve velké skleněné kleci do hlubin Midgardu. Předtím, než z místnosti odešel, se sklonil ke své oběti, která stále přerývavě dýchala. Díval se mu zpříma do očí.

„Není v tom nic osobního,“ zašeptal.

„Proč to děláte?“ vysoukal ze sebe agent Coulson v bolestech. „Stojí vám to za to?“ Loki se zatvářil zvláštně.

„Řekněte mi, miloval jste někdy někoho tak moc, že byste pro jeho bezpečí udělal cokoliv? Třeba i zničil planetu, a to jenom pro to, aby zůstal naživu?“ Coulsona Lokiho slova překvapila.

„Sigyn?“ vykašlal jméno bohovy ženy. Sám bůh se smutně usmál, přikývl, vstal a vydal se vstříc svému osudu.

Následující díl »

Autor: Eilan (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction