Jen a jen pro tebe - 5. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Jak tedy proběhla zmíněná kolaborace?

30.05.2017 (13:00) • Eilan • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 1306×

Loki seděl s pouty na rukou v malé cele či výslechové místnosti. Nedokázal přesně identifikovat účel oné místnosti. Ruce v poutech měl připevněné ke stolu, který byl zase pevně vsazen do podlahy. Byl si však stoprocentně jist, že něco podobného ho nemůže zastavit ani v nejmenším. Vědomi si toho byli zřejmě i strážní, kteří nervózně postávali u dveří, zbraně nabité, prsty pomalu na spouštích. Loki na ně zíral, nemrkal, neuhýbal pohledem, na rtech pobavený úšklebek. Jeho ledově modré oči ve strážích jen podněcovaly nervozitu. Tvářil se, že má celou situaci pevně pod kontrolou, i když ve skutečnosti netušil, co se bude dít dále.

Měl v hlavě nejméně deset plánů na útěk, každý s jiným scénářem. Proč tady tedy stále trčel? Odpověď byla jednoduchá. Sigyn. Jeho povedená manželka, která se nedobrovolně stala původním impulsem pro tohle všechno. K nevíře bylo, že právě díky ní celá tahle situace skončila. Pomohla vyhrát… Ne, ne jen ona, to on to ukončil. Jen díky tomu, že znal slabiny své armády, se podařilo je porazit. Ta banda šašků, tvářících se jako hrdinové, by to bez jeho kolaborace nezvládla.

***

„Kolaborace?" zeptala se Romanovová a s podivem na pár hleděla.

„Ano," promluvila Sigyn a vstala, poté podala ruku Lokimu a vytáhla ho na nohy. „Pomůže nám." Loki se ošil, teď za něj rozhodla jeho manželka. Vždycky přísahal, že do takového bodu jeho manželství nikdy nezajde… Zašlo…

„Jak mu máme věřit?!" vyštěkl Stark, nahodil jeden ze svých motorů a přirazil boha k blízké zdi. „Po tom všem, co jsi tady přitáhl, ti máme věřit, že to zase odvedeš?! Dej mi důvod, proč tě rovnou nezabít." Loki se tvářil klidně, zachovával si jemný pobavený úšklebek. Byl příjemný pocit, mít ty šváby v hrsti. Prudce vyrazil, vyměnil si se Starkem pozici. Ani jeho kovový oblek ho v tu chvíli neubránil před bohovou silou. Loki moc dobře věděl, že mu na záda míří pár pistolí, šíp, neprolomitelný štít a ono kladivo, nějak ho to ale neznervózňovalo.

„Záleží jen na vás," promluvil, „na vás a na tom, jak moc si ceníte vaší planety. Spojíte se kvůli ní s nepřítelem?" Neochotně Starka pustil a poodešel ke zbytku.

„Pokud ten nepřítel dokáže odvrátit zkázu…“ dodal zamyšleně Kapitán a skupina nerozhodně přikývla.

***

„Co s ním teď máme, ksakru, udělat?" položil Antony Stark onu otázku, která trápila celé osazenstvo místnosti.

„Odvedeme ho na Asgard, kam patří. Tam se mu dostane spravedlivého trestu," navrhl Thor.

„To nepřichází v úvahu," namítla Sigyn prudce. „Jemu se spravedlivého trestu od Odina nikdy nedostane."

„Nevíš, o čem mluvíš..." bránil se bůh. Sigyn jeho slova rozohnila ještě více.

„Moc dobře to vím, Thore Odinsone!" Poslední slovo zdůraznila nad všechna ostatní. Téměř ho na svého švagra vyplivla. „Žiji na Asgardu již dlouho a pro spravedlnost si tam musíš jít hodně daleko." Thor nic neříkal. Neměl, co by řekl. Nevěděl ani, co si má myslet. Ti dva vypadali, že se milují, a v další chvíli si šli po krku. Proč jen je všechno tak složité!

„Jste si jistý, Fury, že tentokrát neuteče?" zeptal se Clint, aby trošku změnil téma.

„Neměl by," pokýval hlavou ředitel, „ale jisté to není."

„Nepůjde, nemá kam," vmísila se do hovoru opět Sigyn. „Nechte mě s ním promluvit, prosím." Všichni v místnosti si vyměnili nesouhlasné pohledy.

„Ale no tak," zamručel Stark, „dejte té nešťastně provdané bohyni trošku milosti." Sigyn byla upřímně zaskočena. Dalo by se říct i příjemně zaskočena. Fury si povzdechl.

„Běžte."

„Děkuji," pokývala hlavou Sigyn. Své díky věnovala spíše Starkovi, než Furymu, a vydala se pryč z místnosti.

***

„Musíme zavřít portál," prohlásil Loki.

„Skvěle, to nás vůbec nenapadlo! Znovu se ptám, proč je tady?" Ze Starka sarkasmus přímo stékal.

„Nikomu se nelíbí, že tady je," zamumlala Nataša. „Jak ho zavřeme?"

„To zajistím já, musím se tam jen nějak dostat," odpověděl jí Loki a ignoroval Tonyho Starka.

„To zase zajistíme my,“ řekl Kapitán a začali skládat plán.

…

Loki, Clint, Sigyn a Nataša se skrývali v nějaké kancelářské budově, čekali, až zbytek týmu odláká Chitauri, aby mohli uskutečnit svůj plán. Tím plánem bylo dostat Lokiho nepozorovaně až k Teseraktu a nejlépe po cestě najít žezlo, které onen bůh ztratil.

Clint nervózně sledoval Lokiho, který zase na oplátku pozoroval Clinta.

„Jak vidím, zcela jste se vymanil z mého vlivu,“ zašeptal a Hawkeye se neklidně ošil.

„Zcela,“ přitakal po chvíli. Nebyla to pravda. Rozhodně ne. Stále cítil přítomnost toho parchanta ve své mysli. Měl nějaké jeho vzpomínky, pocity… Cítil, jak vyplouvají na povrch, a sám sebe děsil. Sigyn ho před tím varovala. Tvrdila, že jeho mysl je teď oslabena. Přirovnala ji k otevřené knize, každý, kdo ví, jak na to, v ní umí číst. K těmto jedincům zřejmě patřil i sám Loki…

„To vidím,“ uchechtl se bůh. Zcela jistě by pokračoval ve své poznámce, kdyby ho Sigyn prudce neudeřila dlaní do žeber. Skoro mu vyrazila dech. Loki se bolestně zkroutil a zasýpal. Clint a Nataša se usmáli. Bylo to jisté zadostiučinění. Oni, jakožto obyčejní smrtelníci, mu moc ublížit nemohli. Sigyn, jakožto bohyně, k tomu měla veškeré predispozice. Barton tiše doufal, že to toho hajzla pořádně bolí.

Když se Loki napřímil, sevřel Sigyn zápěstí a prudkým pohybem si ji přitáhl blíže. „Kdybych tohle celé nepodnikal kvůli tobě, přísahám, že bych tě zabil,“ zavrčel, svůj obličej měl blízko jejího. Vypadal nebezpečně, šel z něho strach a šílenství z něj doslova sálalo. Se Sigyn to ale ani nepohnulo. Natašu napadla jen dvě vysvětlení. Buď si za ta století s ním zvykla, nebo je stejně šílená jako on. Ani jedna varianta se jí moc nezamlouvala.

„Mně v tvém zabití žádné morální zábrany nestojí, takže si dej pozor,“ prohlásila klidně, něžně ho políbila na rty a vyškubla se mu. To ho dopálilo ještě víc. Než stihl zareagovat, zastavila ho Romanovová.

„Vzduch je čistý, jdeme na to.“

***

„Á, má nejdražší!“ usmál se Loki široce, když ji vojáci vpustili do cely. Ostatní by to vyjádření označili za neupřímné a sarkastické. Sigyn však věděla, že se za ním skrývá až přespříliš upřímného.

„Můj drahý,“ oslovila ho stejným tónem.

„Čekal bych jinou společnost.“

„Nejsi se mnou spokojen? Mohu klidně zase odejít,“ zašeptala provokativně. Dočkala se jen samolibého úsměvu. Přešla ke stolu, lokty se o něj opřela, jejich obličeje tak byly zhruba ve stejné výšce.

„Copak bys mě dokázala opustit?“ prohlásil Loki hrdě. Sigyn se nedala. Položila své dlaně na jeho pouta a pomalu je svou magií začala zahřívat.

„Vidíš, drahý manželi, jak jsem z tebe rozžhavená?“ mrkla svůdně.

„Skvěle,“ usmál se. Za tímto úsměvem se skrývalo tolik. Zároveň i trochu nejistoty, co má vlastně ta ženština v plánu. „Můžeš s tím přestat, je to nepříjemné,“ zasyčel a pohlédl na rozpálená pouta. Jeho manželka jen pokrčila rameny a dlaně zvedla. Oba zvážněli. „Co se mnou udělají?“

„Ještě nevědí,“ pokrčila rameny prostě a začala si pohrávat jeho dlouhými prsty. Oba sledovali jen jejich propletené ruce. „Nejpravděpodobnější možností je, že tě pošlou na Asgard.“

„Už se nemůžu dočkat, až zase patřím Odina,“ ošil se Loki.

„To teď neřešme,“ zamračila se bohyně.

„A co tedy chceš řešit?“

„Ukaž mi to,“ promluvila po chvíli tichým hlasem. Bůh lží nechápal.

„Co ti mám ukázat?“

„Co se s tebou dělo poté, co jsi spadl do nicoty. A kdo mě vůbec ohrožoval? Potřebuji odpovědi, Loki!“

„To není moudré a navíc, nepotřebuji se ospravedlňovat, co jsem udělal, jsem udělal.“ Lokimu se to přestávalo líbit. Pevně stiskl ruku své ženy, tak jak mu to okovy dovolovaly, a ona mu stisk oplatila stejně pevně.

„Nechci to vědět, abych tě ospravedlnila před nimi, je mi upřímně jedno, co si myslí,“ hlavou přitom pokývla ke dveřím cely. „Chci to vědět kvůli sobě, kvůli nám…“ Loki na sucho polkl a nechal se propalovat jejíma očima. Nakonec jen slabě pokývl hlavou.

***

Podařilo se jim dostat až k Teseraktu. Po cestě museli vyřídit pár zbloudilých Chitauri, ale nebylo to nic nezvládnutelného. Ne pro dva bohy a dva zabijáky z povolání.

„Můj pane,“ zvolal Selvig, když skupinu v čele s Lokim spatřil. „Vše jde podle plánu.“

„Stále je v tvé moci?“ zeptala se Romanovová a pohlédla na Selvigovy očarované ledově modré oči.

„Plány se mění, Selvigu,“ oznámil mu bůh, máchl rukou, z doktora se pomalu vytratila všechna bohova magie a bezvládně padl na zem.

„Co je s ním?“ vyštěkl zneklidněný Clint.

„Přežije to.“ Loki byl klidný a plný sarkasmu. „Musíme zavřít portál, nejdříve ale potřebuji své žezlo.“

„Támhle je,“ ukázala Sigyn, která měla dost času se porozhlédnout, na římsu pod nimi. Žezlo se najednou pohnulo a vyrazilo jejich směrem. Přistálo Sigyn přímo v napřažené ruce. Ona ho podala Lokimu. Ten si ho samolibě prohlédl, pevně ho uchopil, prorazil s ním ochranné pole okolo Teseraktu a pomalu ho směřoval k modré krychli uprostřed.

„Počkej!“ zvolala Romanovová a poslouchala zprávu ve vysílačce. „Ještě ne!“

„Tak už se, k čertu, rozhodněte, jestli mám váš svět zničit, nebo zachránit!“ Loki vztekle zaklonil hlavu a sevřel své dlouhé prsty okolo žezla pevněji.

„SHIELD poslal bombu. Stark s ní vletí do portálu,“ vysvětlila Nataša spěšně, v očích strach.

„Blázen,“ zamručel Clint.

„Nemusíš čerpat síly na zničení jejich planety,“ řekla Sigyn, „zničí se sami.“

***

Sigyn položila své ruce na Lokiho spánky. Upřeně se mu dívala do očí. Nadechla se a víčka jí spadla, Loki to měl stejně. Oba pocítili, jak se jejich mysli propojují. Viděla přesně to, co Loki chtěl, aby viděla. Ani o kousek navíc. Sigyn to ale stačilo, i tak toho bylo moc…

***

„Určitě už je mrtvý,“ zvolal uštěpačně Loki.

„Ještě vydržte!“ křikla vztekle Nataša. Jeho poznámky už jí lezly na nervy. Srdce se jí zastavilo, když ve vysílačce zaslechla příkaz k zavření portálu. Pomalu pokývala hlavou.

„Zavři to,“ šeptla Sigyn, která Romanovovou neustále sledovala. Loki prudce zarazil žezlo do Teseraktu, okolím se prohnala slabá tlaková vlna a portál se začal pomalu uzavírat. Kolem se rozhostilo naprosté ticho.

„Podívejte!“ promluvil Barton a ukázal na oblohu. Viděli padající tělo. Byl to Stark.

„Padá strašně rychle… A nezpomaluje!“ konstatovala zděšeně Nataša.

„Myslíte, že to přežije?“ vmísil se do hovoru Loki se svým sarkasmem.

„Vsadíme se?“ přidala se Sigyn.

„Co nabízíš?“

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Eilan (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction