OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » Lestat

24.09.2014 (12:00) • • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 4× • zobrazeno 2894×

Předem upozorňuji, že jsem mírný magor. :D To jen, abyste se nelekli, až budete číst ten úryvek románu, který mě přiměl k této povídce. A abyste nebyli překvapení, až zjistíte, k jakým představám - a to myslím tu krev - mě to dovedlo. :) To je u mě normální. :D Každopádně, pořád to není tak strašné, aby to potřebovalo omezení. :) Myslím.

Vaše úchylná Amoris

Lestat

„Ulehl vedle mě na schody pohybem

tak půvabným a důvěrným, že se mi najednou

vybavila představa milence. Ucouvl jsem,

on mě však pravou rukou objal a přitáhl si mě těsněji k hrudi.

Nikdy předtím jsem s ním nebyl v tak těsné blízkosti

a v pološeru jsem mohl vnímat nádherný třpyt

jeho očí i nepřirozenou masku jeho kůže.“

– Interview s upírem, Anne Riceová, str. 23

Louis pohlédl na novináře se zvláštním leskem v očích. Chtěl vyprávět svůj příběh, mluvit o tom, jak se naučil žít jako upír, jak se naučil krmit se z lidí. Chtěl vyprávět o tom, jak byl nejdřív jiný než ostatní. Chtěl vyprávět o své historii, říct všechno to, co Lestat tak nenáviděl a co Claudia tak ráda poslouchala, i když to bylo něco, co nikdy nedokázala pochopit. Ale bylo na něm vidět, že když začínal vyprávět o sobě, přesněji o době, kdy byl Lestatem změněn v upíra, na něco si vzpomněl. Na něco, co nejdřív vyprávět nechtěl. Novinář se ale na něj podíval tak dychtivě, že po nějaké chvíli se Louis zhluboka nadechl a rozhodl se, že to všechno řekne. Všechno to, co by nikoho nezajímalo. Samozřejmě, že nezapomněl požádat novináře o vypnutí nahrávání. Tohle bylo vyprávění trochu jiné. Ne pro uši všech, ale pro ukojení osobní zvědavosti. Novinář si zapálil další cigaretu. Pozoroval upíra u stolu přes obroučky brýlí a nechal ho mluvit.

„Nenáviděl jsem ho,“ řekl upír o svém stvořiteli. „Nenáviděl a miloval zároveň. Obdivoval jsem ho a byl jsem jím i znechucen. Samozřejmě, že jsem byl znechucen. Někdy, za ty desítky let, co jsem s ním strávil, jsem ho dokonce i vinil za to, co mi udělal, i když jsem věděl, že jsem si to předtím sám vybral. Ale bylo v něm něco krásného. Nechoval se přívětivě – většinou – a já cítil ten obrovský respekt, který jsem z něj měl, ale mnohokrát jsem se, zděšen sám ze sebe, přistihl, že po něm toužím. Stalo se to jen krátce po mé proměně, kdy pro mě ještě zostření všech mých smyslů byl velký nezvyk a šok. Ne že by se to zostření nějak snižovalo, ale prostě si zvyknete, když jste upírem tak dlouho jako já, už dvě stě let…“

Novinář na něm doslova visel očima. Opět si zapomněl sklepnout cigaretu. Upír to udělal za něj a vrátil mu ji do ruky. Poděkoval nepřítomným hlasem. Tolik byl ponořen do upírových slov, že by vedle něj mohla vypuknout válka a on by o tom ani nevěděl. Možná. Možná to je ale trochu přehnané. Věděl by, kdyby mu prošla kulka ramenem. Možná.

„Byli jsme v té době ještě v mém panském domě. Byl jsem v hlavním sále a odpočíval jsem. Ulehl vedle mě na schody pohybem tak půvabným a důvěrným, že se mi najednou vybavila představa milence. Ucouvl jsem, on mě však pravou rukou objal a přitáhl si mě těsněji k hrudi. Nikdy předtím jsem s ním nebyl v tak těsné blízkosti a v pološeru jsem mohl vnímat nádherný třpyt jeho očí i nepřirozenou masku jeho kůže. Prvotní touha po úniku, po obraně, mě opustila a já se topil v jeho kráse. A potom jsem se natáhl, abych ho políbil. Jakmile jsem učinil ten pohyb, dostal jsem samozřejmě strach, že mě odmítne a že na mě bude naštvaný. Nestalo se z toho ale nic. Místo toho se Lestat jen pousmál – a že to často nedělal – a potom mi polibek vrátil s něžností, kterou by od něj nikdo nečekal. V té době jsem ještě netušil, že Lestat už muže měl, ještě kdysi, před svojí proměnou v upíra, a že něžnost, kterou projevoval k ženám, jak jsem u něj později často viděl, nikdy nesloužila k ukojení touhy, pouze hladu, neboť ženy ho nevzrušovaly. V něžných polibcích, které pro mě byly stejně jako upíří existence něčím novým, protože jsem se nikdy předtím s mužem nepolíbil, jsem cítil, jak ze mě svléká šaty a já, roztřesený, zmatený a vzrušený, jsem následoval jeho příkladu. Pomilovali jsme se tam, na schodech v hlavním sále, a kupodivu jsem vůbec nepomyslel na to, že by nás někdo mohl vidět. Popravdě, přerušeni jsme byli dvakrát, ale my si to užívali, když jsme je lovili. Potřísněni krví našich obětí, užívali jsme si plnými doušky krásy splynutí, kterou jsem mohl poznávat mnohokrát za věčnost. Ale zažil jsem to tak naposledy, neboť situace, do kterých jsem se s Lestatem dostával, jeho krutost a styl, jakým si zabíjení užíval, proměnily moji lásku k němu v definitivní nenávist. Ale myslím, že právě to, že se to už nikdy neopakovalo, byl důvod toho, proč si to pamatuji v opojení takové krásy a slasti víc, než kdy se ženou.“

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní

Sdílet

Diskuse pro článek Lestat: