Povídka inspirovaná počítačovou hrou The Walking Dead. Příběh se bude motat kolem Leeho, hlavní postavy první série hry, a Clementine, hlavní postavy série druhé.
Lee je pro Clem po ztrátě rodičů ten nejbližší člověk v celém jejím životě. Udělala by pro něj všechno na světě – dokázala by ho dokonce i zabít, kdyby na to přišlo. Lee však nechtěl, aby se tohle muselo stát, aby Clementine musela vystřelit, a umírá. Ale někdy, někdy se člověk dokáže i vrátit, když cítí, že na světě je někdo, koho není hodno opustit…
A.
15.09.2014 (13:00) • • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 2× • zobrazeno 1707×
Tma kolem něj byla podivná. Jiná, než když přestanou svítit světla. Byla to tma, kde vypnou všechny smysly, tma, kdy necítíte bolest. Tma, kde jste na hranici života a smrti. Tohle byla tma, ve které se ocitl. Tma, odkud není návratu.
„Lee,“ zavzlykala a zvedla se.
Věděla, že musí odejít. Že musí odejít dřív, než se probere. Ne, že by jí teď, připoutaný k topení, snad mohl ublížit. Ale musela najít Christu a Omida, jak slíbila Leeovi. Samozřejmě, slíbila, že bude v pořádku. Slíbila, že bude žít. Že přežije tohle špatné období. Lee by si to přál, přál by si, aby dospěla, měla rodinu a zemřela stářím s manželem po boku. Aby žila tak, jak se má. Aby žila, ne přežívala. Ale v téhle fázi světa to moc dobře nefunguje.
Vždycky si myslel, že je to jen v knihách a filmech. Že ten tunel se světlem na konci není skutečnost, kterou sám uvidí, až bude umírat. Myslel si, že tohle je jen snůška keců. A že zahrada plná květin, která čeká v tom světle, je jen pohádka, kterou by uklidňoval Clementine, kdyby… Ne. Na to se myslet nesmí. Clementine žije. Jediné, co je teď hlavní, je ona. Ale nutno říct, že ten tunel, to světlo, ty květiny… Všechno to je pravda. Protože on to viděl. Stál teď na té louce, kde bylo spousta voňavých květin. Toužil jít jim vstříc.
„Lee!“ Plačtivý hlas ho přiměl ohlédnout se. Ve světle, ze kterého vstoupil na louku, stála malá osůbka. Samozřejmě, dobře ji znal. Byla to Clementine, děvčátko, které se naučil vnímat jako dceru, kterou nikdy neměl. Nadechl se, když slyšel ten pláč v jejím hlase.
„Lee, vrať se! Prosím, vrať se… Vrať se… Lee! LEE!“
Klesla na kolínka a rozplakala se naplno. Proud slz se nesnažila zadržet, nemělo by to ostatně ani žádný smysl. Bez nejmenšího zaváhání se k ní rozběhl a objal ji.
„Nenechám tě tu samotnou, Clementine,“ zašeptal jí do černých vlásků. „Nenechám.“
„Lee…?“ zeptala se vystrašeně.
Stála už u dveří, s pistolí namířenou proti mrtvému příteli. Zdálo se jí to, nebo… se pohnul? Možná už se proměnil. Ale nechrčel. Možná je to tím, že ještě neotevřel oči. Až je otevře, budou bílé. Nechce ho tu takhle nechat. Proměněného v jednoho z nich. Rozhodla se, že to ukončí. Nemůže ho tu takhle nechat. Na to ho měla příliš ráda. Vlastně, vlastně ho měla opravdu moc ráda. Už skoro stiskla spoušť.
„Clem… Clementine…“ zašeptal namáhavě.
Překvapené dítě spustilo ruku s pistolí k zemi a rozběhlo se k muži připoutanému k topení.
„Lee?“ vypísklo, nejdřív překvapeně, nedůvěřivě, potom nadšeně. „Lee!“
Pohlédl na ni svýma napůl nepřítomnýma očima a natáhl k ní volnou ruku. Pohladil ji po vlasech. Plakala mu na rameni a on měl co dělat, aby dokázal dýchat. Ruka ho bolela. Zápěstí měl nateklé a nafialovělé. Ale alespoň dokázal být při vědomí, i když to všechno, ty pokusy neomdlít a neumřít, stálo za spoustu úsilí.
„Ty žiješ, Lee!“ radovala se Clementine. „Jsi tady, pořád jsi to ty!“
Cítil, že se mu vrací síla. Nechápal to. Ale cítil, že se mu vrací síla.
„Musíš najít klíč,“ řekl přerývaným hlasem. „Musíš najít klíč od pout, Clementine.“
Vrhla se k tělu policisty a z opasku sebrala klíče. Bylo jich tam tolik! Minimálně dvacet! Ach, než najde správný klíč, bude to trvat věčnost, všechny se zdály skoro stejné… Vyzkoušela všechny. Ani jeden z nich do želízek nepasoval. Nechápala to a pak si všimla, že kroužek na klíčích je pootevřený, zničený. Klesla na kolena a pozorovala zem. Konečně ho našla. Malý klíček, tak malý, že se jí téměř ztrácel v dlani. Odemkla pouta a pomohla Leemu vstát. Téměř upadl. Dovolila mu, aby se o ni opíral.
Byl zpátky.
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní
Sdílet
Diskuse pro článek You are my little girl, Clementine:
Tak konečně dostavám ke čtení a ke komentovaní tvé tvorby, když mám teď trochu času, jen mě mrzí že to je až teď. 
Mám praxi v cestovní agentuře, ale tentokrát ve škole v přízemí s jednou mladou učitelkou co nás učí a ta cestovní agentura je její no... 
Tenhle týden mám praxi já ještě s jednou "spolužačkou" ale ta se na to vyprdla 
tak jsem tu teď sama, protože učitelka si jela něco zařidit a já tu musím sedět jak pako, i když mám hotovo ale ty čekáš kritiku dílka co? :D 
i když na tenhle seriál nekoukáám, vážně užasná a povedená povídka! 
Jak si chudák myslela, že on je jeden ze zombii a takové překvapení! Prostě nemám slov a bylo to dojemné, když zjistila, že je normální! 
Nechceš udělat kapitolovku, zlato? 
túto počítačovú hru mám ja sama doma, ale ešte som ju nedohrala, aj keď tú scénu poznám... nepáčila sa mi predsata smrti Leeho, preto som asi tak dlho ani neskúšala hrať ďalej. Som strešne rada, že sa tu niečo takéto objavilo... zombie tématika ma nikdy veľmi nelákala, ale vždy dokážem oceniť silný príbeh. Som zvedavá, čo pre tých dvoch vymyslíš, ako vysvetlíš, že Lee prekonal infekciu - jedna vec je mistické vysvetlenie, druhá zas to medicínske, ktoré by to malo podložiť... má to obrovský potenciál. Teším sa na pokračovanie 
Přidat komentář:
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!