Bídníci • OurStories.cz ~ naše povídky

Jeden z nejznámějších příběhů. Román napsaný francouzským spisovatelem Victorem Hugem v roce 1862.
Příběh, který se stal předlohou mnoha filmů a také veleúspěšného muzikálu.
POZOR! Článek obsahuje spoilery!

13.07.2013 (19:20) • • O webu » Recenze • komentováno 1× • zobrazeno 2317×

Smrt Époniny (Les Miserables)

"A pak, pane Marie, zdá se mi, že jsem do vás možná byla trochu zamilovaná..."

(Bídníci, část druhá, smrt Époniny)

Hlavní dějovou linií, která se ale v druhé části románu (nebo od třetí knihy z pěti, záleží na vydání) rozvětvuje ve spoustu dalších, je život bývalého galejníka Jeana Valjeana. Za krádež bochníku chleba pro hladovějícího synovce byl odsouzen k těžkým pracím na galejích na pět let, ale protože se několikrát pokusil o útěk, trest se mu spolu s nepodařenými pokusy zvyšoval, a Valjean, který měl vězeňské číslo 24601, byl z galejí propuštěn až po devatenácti letech. Vrchní dozorce a později policejní inspektor Javert je však názoru, že "lidé jako Valjean se nikdy nezmění. Krade jednou, bude krásti znovu" a nespouští ho z očí ani na okamžik. Nechává ho hlídat a následuje ho na Valjeanových cestách. Po svém propuštění ještě ukradne peníze malému kominíčkovi a později také stříbrné nádobí a svícny z domu biskupa, který ho nechá přespat přes noc, ale biskup ho před policií zachrání, když potvrdí zločincova slova o tom, že mu stříbro bylo darováno. Biskup řekne Valjeanovi, že tím stříbrem byla vykoupena jeho duše - a nechá ho jít.

Když se setkáváme s Valjeanem asi o pět let později, říká si pan Madelaine a je starostou ve francouzském městě Montreuil. Stará se i o blaho nižší vrstvy, rovněž o žebráky. Z továrny pro ženy je ten den vyhozena mladá Fantina, která je potrestána za to, že zamlčela své dítě, skryté u hospodského v Montfermeil, kterému posílá na dcerku Cosettu peníze. Fantina nemá ani na zaplacení nájmu, ani na splacení dluhů u hospodského, pana Thenardiera, proto nejdříve prodá za deset franků své vlasy na paruku, potom i několik svých zubů. Když se ale požadavky Thenardierových na částky zvyšují, Fantina nakonec skončí jako děvka.

V té době přijíždí do Montreuil Javert. Valjeana nepozná, ale získá podezření, když pan Madelaine nadzvedne těžký vůz, aby osvobodil kupce, který byl pod vozem uvězněn. Javertovi blýsklo, neboť si dobře vzpomínal, že Jean Valjean byl obdařen velkou silou. Později je Fantina v lazaretu, neboť onemocněla tuberkulózou. Pan Madelaine ji často navštěvuje. Zatím netuší, že Javert, který si byl jistý pravou totožností pana starosty, udal Valjeana soudu. Objeví se však jiný muž, který sdílí Valjeanovy vzhledové rysy. Byl zatčen za krádež jablek. Podoba je až děsivá, a proto je Javertovi napsán dopis, že se zmýlil a že pravý Valjean byl již dopaden. Javert se panu Madelainovi přizná a omlouvá se. On se ale rozhodne, že nenechá toho nešťastníka pracovat do konce života na galejích - což by pro něj bylo jisté - a tak se k soudu vydá a přizná svoji pravou totožnost. Poté se vydává do lazaretu za Fantinou.

Valjean slíbí Fantině, že splatí všechny dluhy u Thenardierových a že se o malou Cosettku postará. Umírající Fantina souhlasí. V tu chvíli dovnitř vtrhne Javert, ke kterému se již informace o události u soudu dostala a chce Valjeana zatknout. Ten mu však uteče, aby mohl splnit slib, který nešťastné Fantině dal.

Cosettin život u Thenardierových není šťastný, osmileté děvčátko musí manželům a jejich dvoum dcerám, Éponině a Azelmě, sloužit. (Při četbě jsem si při té chvíli vzpomněla na Popelku. (pozn. Amoris)) Valjean zaplatí velké peníze a odjede s Cosettou do Paříže. Deset let poté žili ukryti v dívčím klášteře. Cosetta se podle původního plánu Matky představené měla stát v dospělosti jeptiškou. Valjean byl zaměstnán u kláštera jako zahradník, aby mohl Cosettu často vídat.

Když Cosetta dospěla, přestěhovala se spolu s Valjeanem do domu poblíž Invalidovny. Často se procházeli v Lucemburské zahradě, kde se do Cosetty zamiloval mladý student Marius Pontmercy. Když Cosetta se svým otcem přestala zahradu navštěvovat, bál se Marius, že ji už nikdy nenajde. Tehdy bydlel student v domě s Thenardierovými, ale nevěděl o tom. Až jednoho dne přišel do doupěte Thenardierových Valjean s Cosettou. Přinesli rodině nějaké jídlo a oblečení, ale místo vděku je chtěl Thenardier jen vydírat a okrást. Marius se o tom však dozvěděl, informoval policii a zločince zatkli ještě před tím, než stačili někomu ublížit. Thenardier ovšem z vězení uprchl, ale jeho žena tam zemřela. Dcery byly propuštěny, protože jim nebylo nic dokázáno. Éponina byla do Maria zamilovaná a on se s ní rozhodl spojit, aby s její pomocí našel Cosettu. Podařilo se a Marius se s Cosettou scházel tajně v její zahradě, neboť on zjistil, že ona je do něj také zamilovaná.

Marius také se svými přáteli plánoval revoluci. Jednalo se o povstání dělníků v únoru 1848. Přátelé Abecedy, tak si chlapci říkali, protože se scházeli v ABC Café, byli na hlavní barikádě. Na tu přišla také Éponina, aby předala Mariovi dopis - Valjean s Cosettou chtěli narychlo odjet, neboť se Valjean bál dopadnutí Javertem, Cosetta napsala dopis a předala ho Éponině - a zároveň na barikádách umírá, když zachrání Maria tím, že položí dlaň na hlaveň ručnice na něj mířené. Kulka prošla rukou, ale vyšla zády, nešťastná Éponina bez jediné šance na přežití umírá v Mariově náruči.

Marius napíše Cosettě dopis o tom, že je na barikádách a že se bojí smrti. Píše jí, že ji miluje, a dopis pošle Cosettě po malém Gavrochovi, jednom z Přátel Abecedy a zároveň také bratrovi Époniny a Azelmy. Gavroche předá dopis Valjeanovi. Ten se po přečtení rozhodne Maria zachránit a odvést z barikády pryč. Marius je nakonec jediný z revolucionářů, který přežívá. Marius si později bere Cosettu za ženu. Valjean umírá steskem po Cosettě, pro kterou byl jako otec a u které konečně poznal lásku k člověku.

První filmová adaptace byla francouzská. Režisérem byl Raymond Berna, v hlavních rolích se představili Charles Vanel, Jean Servais, Orane Demazis a Josseline Gaël.

Muzikál měl poprvé premiéru v Paříži 22. září roku 1980. Poté se rozšířil do celého světa. V České republice se hrál muzikál poprvé v Divadle na Vinohradech v roce 1992, ale pouze krátce. Od roku 2003 se do dnešní doby hraje v Praze v GOJA Music Hall. Valjeana hráli Jan Ježek, Karel Černoch a David Uličník, jako Javert se představil mimo jiné také Daniel Hůlka nebo Josef Štágr, Fantinu ztvárněla rovněž Kateřina Brožová, která ji hraje dodnes, stejně jako Époninu dodnes hraje Magda Malá, která spolu s Josefem Štágrem účinkuje v Bídnících po celé republice.

Román je unikátní v tom, že si v něm každý najde to své. Najdeme zde ztělesnění lidského utrpení, obětavosti, vlastenectví, rovněž také lásku - šťastnou i nešťastnou. Dílo je rozsáhlé a plné popisnosti a historických pasáží, na které si Victor Hugo potrpěl, ale když se do knihy začtete, jistě nebudete zklamáni.

Mám-li zhodnotit známkou jako ve škole, hodnotím známkou 1.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: O webu » Recenze