OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Animal instinct 2/2

Omlouvám se všem za dlouhý čekání... Mám toho tolik, že nestíhám. :(
Odteď ale všechno dopisuju, takže vám sem dodám zbývající části rozdělaných kapitolovek. :)

Začněme tímto:
Určitě každý z vás – kdo má facebook – viděl, ty otřesné fotky umučených zvířat a pozastavil se nad tím, jak někdo vůbec dokáže něco takového udělat, pak si to vyfotit nebo natočit a dát to na facebook.
To, mě donutilo napsat tuhle povídku, ze které mi bylo stejně tak blbě a smutno jako z těch fotek tam.
Rozdíl mezi realitou tam a řádkami tady bude v tom, že ode mě dostanou co proto, za to co dělají.

20.10.2012 (15:00) • Gracewhite • Povídky » Jednodílné • komentováno 8× • zobrazeno 2582×

 

 

™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™ ™  

 

Tyson ležel celý od krve na zádech na jedné z železných krabic. Těžce oddechoval a jeho mračící se výraz naznačoval neuvěřitelnou bolest, kterou jeho tělo, ať už ránami, škrábanci nebo opalováním ohně, zažilo.

 

Po celou tu dobu nekladl žádný odpor, díky vpichlé extáze do krve.

 

I když jeho tělo bylo unavené, jeho mysl a vůle byla stále silnější a nezlomná.

 

„Co teď? Má už dost zničené tělo. Už se s ním nedá nic dělat.“

 

„Ale opak! Pořád se dá…“

 

Jeden z tyranů sebral ostrý hák a probodl Tysonovi pravou ruku. Tyson nevykřikl, jen se bolestně zašklebil.

 

Celá parta - až na tohoto chlapce - stála sedm metrů od obou.

 

Tyson už necítil bolest, cítil divokou zuřivost.

 

„Myslím, že bysme ho měli už zabít,“ uznal chlapec, ale v tom Tyson sesbíral poslední síly, které už dávno neměl... sebral do tří prstů, které mu ještě na pravé ruce zbývaly, hlínu (na levé měl všech pět) a když se k němu chlapec sklonil s nožem, chrstnul mu hlínu do očí a praštil ho kamenem takovou silou, že byl chlapec okamžitě mrtvý.

 

Vstal.

 

„Luke!“ vzkřikl na něj jeden ze vzdálené skupiny, který si to první všiml.

 

„Ty hajzle, zasranej!!!“

 

„Pojďte, jste na řadě. Každý z vás…“

 

Tyson vypadal jako by mu přeskočilo, extáze začala účinkovat po dvou hodinách v opačném smyslu.

 

Silně chytil mezi palec a dva prsty nůž a rozkročil se.

 

„Do něj!“ zakřičel vůdce a čtyři chlapci se po něm rozeběhli.

 

První schytal také hlínu do očí, a když si je dlaněmi zakryl, v letu mu prořízl nožem hrdlo.

 

Druhý se k němu dostal a podařilo se mu Tysona srazit k zemi. On se ale nevzdával, uchopil jednu z větví na zemi a zarazil mu ji do oka. Chlapec se z něj svalil.

 

Třetímu podkopnul nohy a pádem si o železnou krabici zlomil ruku.

 

Čtvrtý se zastavil a chvíli přemýšlel. Po pár sekundách zaběhl do lesa.

 

„Robe! Vrať se!“ zakřičel vůdce a pohledem ho začal hledat mezi stromy. Svého kamaráda už ale neviděl.

 

„Bože… Strašně to bolí!!!“ křičel chlapec s vypíchlým okem.

 

„I-i je to bolelo!“ zachraptěl Tyson a i jemu podřízl hrdlo. Chlapci měli výhodu v tom, že je zabíjel ihned, nemučil je.

 

Jediný ležící žívý z této útočné skupiny - ten se zlomenou rukou - vstal a i on utekl jako velký ´hrdina´.

 

Vůdce nespustil Tysona ani na chvíli z očí.

 

„Proti mně, nemáš šanci,“ řekl.

 

„Vím…“ zasouhlasil a těžce si oddechl. „Tak pojď, skončíme to!“

 

Chlapec chvíli přemýšlel.

 

„Nikdy jsem neviděl, že by někdo měl takovou výdrž jako ty. Doslova jsi mě uchvátil.
Něco mě napadlo…“ zlověstně se zasmál. „Co, kdyby sme se stali parťáky a trestali ty, kteří ubližují ostatním…?“

 

„Přeskočilo ti?“ zeptal se ho Tyson. „Jak si můžeš být tak jistý, že bych tě na policii neudal?“

 

„Zabil si mé kamarády. To je větší zločin než obyčejný zvířata, co sme tu měli, a navíc… nezabiju tě, nechám tě žít.“

 

Tyson se z ničeho nic svalil k zemi. Vůdce k němu přišel a otočil ho tak, aby mu viděl do tváře. V tom ale ucítil bodavou bolest. Tyson otevřel oči a usmál se.

 

„Bral bych to, kdybys nebyl takovej hajzl. Ty si nezasloužíš žít!“ Odsunul posledního trýznitele od sebe.

 

Už po několikáté vstal a posadil se na železnou klec. Slzy mu stékaly po tváři. Byl vyděšen... jak ze sebe... z mrtvých zvířat kolem, tak i z toho, co se za celý ten den stalo.

 

Ze země sebral nejčistší sáček a omotal si ho kolem místa, kde mu chyběly dva prsty. Popošel k jednomu ze zavázaných pytlů a rozvázal ho. Chvíli se nic nedělo, ale nakonec z něj po chvíli vylezlá nádherná bílá kočka. Nazpět se narovnal a sledoval ji.

 

I když vypadal tak jak vypadal, kočka se mu začalo o nohu třít. Asi z něj cítila, že on není ten zlý.

 

S úsměvem ji zvedl ze země a položil si ji na spálenou hruď. Kočka mu oblízla špičku nosu a zapředla. Bylo to jasné, půjde s ním.

 

...

 

Když se Tyson dostal konečně večer domů a posadil se do křesla, zavřel oči a rozhodl se.

 

Od teď bude trestat každého, kdo bude ubližovat zvěři, ať je v jakémkoli věku… a začne s těma dvěma.

Autor: Gracewhite (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné



Sdílet

Diskuse pro článek Animal instinct 2/2:

Uvidíme, vyzkoušíme.
Horory sice moc ráda nemám, ale, jak bych to sakra řekla... začínám být maličko... jiná (?) Takže si od tebe určitě něco přečtu.

Au, tak to ti nezávidím. o.O
Pokud máš ráda krev, mučení a násilí, tak si určitě něco ode mě přečti, jinak moc normální věci kromě ORGANIZACE N.A.R. (fantasy komedie) a PŘÍBĚHU NADĚJE, nic nemám. Nerada píšu o dobrých věcech. Víc mě láka ZLO kolem.

Přesně tak Pokojně si ležím a 'vyju' jak to nazvala má drahá rodička
To je megalitická písnička
Cause two can keep a secret if one of them is dead.

Samozřejmě ta povídka se ti taky moc a moc povedla. Přečtu si od tebe určitě i něco jinýho, ale až postupem času a jelikož mám teď oteklý oko a naprosto nevim od čeho

Až tak tě to chytilo, jo?

Věřila bys, že už umím refrén?

Děkuji...

Och, pěkné. Ta písnička se mi líbí

S tím vypíchnutím oka jsem si jen řekla. fuj, ale jinak jo nic jiného si lidi, co týrají zvířata nezaslouží!

Přidat komentář:

Nick:

Text: