Svatební deník • OurStories.cz ~ naše povídky

Dostala jsem úkol: Napsat a zrežírovat scénku na svatbu. No a jelikož nebyl čas na nacvičení, pojala jsem to jako scénické čtení. :)
Scénka měla poměrně úspěch a já nevidím důvod, proč se nepodělit i s Vámi. Budu vděčná za každý názor a komentář. :)

Nyní vás tedy zvu k počtení o nevěstě a jejím svatebním dnu z pohledu její matky. Komedie (nebo možná spíš tragikomedie?) ze života (a to jako vážně, některé jsem vzala přímo ze zkušeností, co mi vyprávěli známí.) :D

21.08.2014 (17:00) • Spyro • Povídky » Jednodílné • komentováno 4× • zobrazeno 1793×

Moje dcera se rozhodla, že se provdá. Abych byla upřímná, jsem nadšená, protože jsem se bála, že si ji nikdy nikdo nevezme. Půl roku dopředu bylo vše připravené, jako by svatba měla vypuknout z ničeho nic. Šaty visely ve skříni, dort byl pojištěn na dva dny dopředu a samozřejmě vybrán a prstýnky jakbysmet.

Když konečně přišel den D, bylo, myslím, očekávané, že se prostě něco málo pokazí. Heh. Naivně jsem použila slovo málo. Pokazilo se totiž úplně všechno.

8:00 - Nevěsta vstává, odchází do koupelny, kde si sundává natáčky. Zděšeně zjišťuje, že vlasy vypadají úplně jinak, než chtěla. Vzdáleně připomínají medúzu. Sepínáme vlasy v zoufalém pokusu o spravení a doufáme, že to nějak bude držet.

8:25 – Nevěsta se smiřuje s údělem svých vlasů a jde si pro šaty.

8:30 - Nevěsta zděšeně zjišťuje, že se do šatů za toho půl roku už nevejde. Nastává trapné ticho.

8:35 – Trapné ticho odeznělo, začínáme zoufale přemýšlet, co s tím.

8:40 – Někoho to konečně napadlo. Jedeme do salonu.

9:10 – Zběsile bušíme na dveře salonu. Otevírá rozespalá švadlena a šaty mžourajíce přešívá.

9:25 – Kupujeme nové šaty.

10:00 – Dojíždíme zpět domů. Ženich už je pryč, vypadá to, že naše smůla končí. Heh. Naivně jsme tomu věřili celých třicet minut.

10:30 – Oddávající má opravdu ošklivou rýmu a volá, zda se nedá na poslední chvíli najít někdo jiný. Razantně to odmítáme. Začínáme si shánět králičí nožky a čtyřlístky. Z bandy ateistů se náhle stávají ukázkoví věřící.

11:45 – Pomalu vyjíždíme na obec, abychom o poledni mohli začít.

11:47 – Otáčíme auta a vracíme se pro kytici a závoj.

12:02 – Nevěsta vystupuje z auta a zoufale běží k oltáři, kde měla už před dvěma minutami kráčet uličkou.

12:03 – Nevěsta si úspěšně šlape na špatně nasazený závoj a klopýtá.

12:04 – Nevěsta se zvedá ze země.

12:30 – Po proslovu oddávajícího si novomanželé vyměňují prstýnky. Ženichovi jeho úspěšně klouže z rukou a kutálí se pod sukni matky nevěsty – totiž moji!

12:32 – Ačkoli je tchýně – totiž já – celá pomačkaná a rudá studem, ženich se vrací k oltáři s vítězoslavným pohledem a prstenem v ruce.

12:33 – Začíná křičet dítě.

12:45 – Dítě nepřestává křičet. Obřad je u konce, doklady vyřízeny, listiny podepsány.

13:30 – Manžel chytá manželku do náruče a snaží se ji přenést přes práh. Někteří z přítomných si zakrývají pro jistotu oči. Kupodivu nikdo neuklouzne a dort stojící na stole zůstává v pojídatelném stavu.

13:35 – Všichni usedají, chystá se přípitek.

13:36 – Svědek se zvedá, aby pronesl přípitek. Nevšimne si přitom zaháknutého opasku a táhne ubrus sebou do pozoru.

13:37 – Zběsile utíráme rozlité likéry. Dort zůstává neporušený.

13:45 – Katastrofa byla zažehnána, posloucháme přípitky a gratulace. Dort je stále neporušený.

14:10 – Nevěsta chytá do ruky nůž a nebezpečně šermuje nad dortem. Ženich musel několikrát uhýbat. Svědek si zakrývá oči.

14:16 – Kousek je špatně ukrojený. Zvedá se celý dort, načež padá zpět. Dort je porušený, přesto však poživatelný.

14:20 – Konzumujeme zbytky dortu a divíme se, že přežil.

17:53 – Nevěsta s ženichem odcházejí na svatební noc. Nikdo z nás nepochybuje o tom, že se bude dít všechno, jen ne to, co by si novomanželé přáli. Přesto jim však držíme palce a přejeme hodně štěstí do společného života.

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné