Všechno je v pořádku • OurStories.cz ~ naše povídky

Opět jsem sáhla do trošku... morbidnějšího soudku. Nechci prozrazovat děj, nicméně abych to zkrátila, většinou takové povídky nepíšu. Ovšem, někdy prostě múza zavelí a vy píšete, co vám do rukou přijde... Však, posuďte sami. :)

20.02.2013 (09:00) • Spyro • Povídky » Jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 1373×

Chytal jsem poslední kousíčky dechu, co mi v plicích zbyly, a modlil se, aby tam ještě nějaký byl. Ve chvíli, kdy už jsem se vzdal všech nadějí, mě cosi začalo tahat nahoru a já se vynořil z vody, spoutaný a přesně tak vyděšený, jak jsem byl na začátku, přesto odhodlaný.

„Co je špatně, Danieli?" zašeptal mi kdosi do ucha. Nevěděl jsem, jestli to byl nabušený holohlavý chlápek s tunelem v uchu a v černém obleku s rudou kravatou, nebo malý uhlazený blondýn v béžovém kompletu a modrou kravatou, pokuřujíce doutník. V tu chvíli moje mučené plíce naplnil oxid uhličitý. Cítil jsem, jak mi všechno mizí. Ty modré oči, které jsem si ani nestihl prohlédnout a zmizely. Ty hnědě oči, které vypadaly šíleně, i ty zelené oči, jak na mě prosebně hledí a jak se nedočkávají pomoci. Jak jsou vytřeštěné zoufalstvím a pořád vyhledávají moje oříškové oči…

„Všechno! Já nejsem Daniel! Zabili jste je! Všechny jste zabili vy… Uaaa-" a znovu mi celý svět zahalila hladina nezdravě zelené vody. Moje plíce byly v jednom ohni, zvlášť když v nich ještě byl kouř z cigarety. Zmizelo mi všechno, i moje vlastní jméno, jediná myšlenka byla na to, jak přežiji další sekundu. A ve chvíli, kdy jsem už vzdal snahu lapat po neexistujících zbytcích vzduchu, mě vytáhli.

„Co je špatně, Danieli?" zeptali se a já si užíval nádechy, jako jídlo podané hladovému po třech dnech hladovění. Znovu se mi vybavily ty oči, ovšem jen ty zelené, měl jsem pocit, že kolem bylo ještě něco, ale nemohl jsem přijít na to, co to bylo. Jen ty zelené oči.

„Já jsem… Martin… Je to špatně… Ona… Je pryč… Je-" Už snad posté mě od vzduchu odřízla paradoxně životodárná tekutina a smysl mého života byl jediný, žít. Cítil jsem v mozku určitou mlhu, nevěděl jsem, co mám dělat, neuměl jsem se pomalu ani pohnout. Zavřel jsem oči a začal sebou škubat. Škubal jsem tak dlouho, než jsem se zase ocitl na suchu.

„Co je špatně, Danieli?" ozvalo se znovu. Pousmál jsem se, všechno bylo perfektní už jen proto, že jsem mohl dýchat. Nic jiného důležité nebylo. Dlouho jsem mlčel. Až moc dlouho. „Co je špatně, Danieli?" zeptal se hlas už hrubším podtónem. Otevřel jsem pomalu oči a zadíval se na stěnu před sebou. Byla stará, nedokázal jsem ani poznat, co je to za barvu… Barvu… Co je to barva? „Co je špatně, Danieli?" naléhal hlas a na moji kůži na ruce dopadlo něco studeného a začalo to chodit po mé kůži. Dostal jsem strach, začal jsem řvát a cukat sebou, jen abych se té věci už nikdy nedotkl. „Všechno je v pořádku, Danieli," opakoval hlas pořád dokola, nevěděl jsem, co po mně chce. Všechno bylo jakoby nové. Otevřel jsem pusu a s překvapením zjistil, že můžu vydávat zvuky. Začal jsem opakovat to, co říkal.

„Všechno… je… v… pořádku… D-" Znovu se kolem mě uzavřel svět a na moji kůži dopadla ta studená lepkavá pohybující se věc. Začal jsem vřískat a ječet, kopat kolem sebe, jen abych už nemusel čelit tomuto. Vzdal jsem to a poddal se tomu, když se svět zase rozjasnil.

Posadil jsem se a podíval se na sebe. Měl jsem pocit, jako by bylo něco, co nevím. Vstal jsem a došel do koupelny, abych se umyl. Všechno se zdálo být v pořádku. Ovšem sotva jsem pustil kohoutek, zadíval jsem se do proudící vody. Natáhl jsem ruce, abych si je umyl, a svět ztmavl.

Posadil jsem se a podíval se na sebe. Měl jsem pocit, jako by bylo něco, co nevím. Vstal jsem a vyšel ke koupelně, ale jakási síla mě zastavila. Jako by se mi v hlavě ozvalo: „Ou, Danieli, tam nesmíš,". Otočil jsem se a rázem jsem měl pocit vnitřní rovnováhy a klidu. Rozhlédl jsem se. Byl to docela hezký byt, 3 + 1, kuchyně vybavená a jídlo na stole. Posadil jsem se a začal jíst. Všechno se zdálo být v pořádku…

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Všechno je v pořádku:

2. Spyro přispěvatel

28.02.2013 [2:52]

Ne, nejsi natvrdlá, jen málokdo pochopí, co se v povídce vlastně děje. :D Jedná se o mučení vodou. Je to spíše taková krize, protože vymývání mozků, sekty a mučení patří mezi věci, jimž věnuji větší pozornost (především, protože mě fascinuje, kolik si toho dokáží lidé vymyslet) a tímto jsem si potřeboval "ulevit", abych tak řekla ;) :D