OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Faraonův pšent - Epilog

15.09.2014 (09:00) • Spyro • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1454×

Aby čtenář (to jako ty) nebyl zmatený, dodávám tu ještě informace o letopočtech.

Rozhodla jsem se počítat podle Římského kalendáře, podle kterého se řídili i v tehdejší době, nemohla jsem kvůli období povídky použít „před našim letopočtem".

Římský kalendář začíná samozřejmě založením Říma, což je přepočítáno jako rok 753 př.n.l.

Pro zachování přehlednosti jsem roky nechala napsané normálně arabskými číslicemi, nepřepisovala jsem je do římských číslic.

Ptolemaios XIII. Filopátor Filadelfos – narozen mensis november II. 689 AUC 692 AUC, syn Ptolemaia XII. Nea Dionysa a Kleopatry VI. Tryphaeny. Celé dětství v podstatě strávil ve stínu své sestry Kleopatry VII. Filopátor Filométor (narozen mesis quintilis 686 AUC), přičemž neustále poslouchal posměšky své mladší sestry Arsinoé IV. (narozena mesis martius 692 AUC). Po smrti rodičů se jeho regentem stal Pothinus, královský eunuch (zemřel 709 AUC zemřel 707 AUC).

Ptolemaios nastoupil na trůn 703 AUC společně se svojí sestrou a zároveň ženou Kleopatrou VII. Neměli se v lásce, neustále sváděli pře o trůn. Vyvrcholilo to koncem téhož roku, kdy se Kleopatra plně ujala moci a povedlo se jí Ptolemaia odstrčit do ústraní. Toto porušení tradice společně se záplavami Nilu 704 AUC dokázalo Ptolemaia znovu dostat na výsluní a Kleopatra byla donucena uprchnout do exilu.

705 AUC se Gaius Julius Caesar dostává do Alexandrie při pronásledování Pompeia, svého soupeře. Za účelem spřátelit si Řím daroval Gaiu Juliu Caesarovi hlavu Pompeia. Gaia Julia Caesara to ale urazilo. Není tajemstvím, že Kleopatra s Caesarem měla dítě (Ptolemaios XV. Filopátor Filométor Caesarion. Narozen 707 AUC.). Je známo, že Ptolemaios se svojí sestrou nikdy nežil v plnohodnotném manželském svazku, ona byla oddána Gaiu Juliu Caesarovi.

707 AUC odchází Ptolemaios do bitvy na protest proti rozhodnutí Gaia Julia Caesara ohledně vlády v zemi a poručnictví. Zaútočil na říšský palác v čele s Achillem - během bitvy se k nim připojila jeho sestra Arsinoé, se svým milencem Ganymedem.

V této bitvě přišel Ptolemaios o život utopením.

„Achille!“ kuckal Ptolemaios zoufale. Ležel na břehu Nilu a popadal dech. Bitva byla náročnější, než očekával, příliš spoléhal na svoji převahu.

„Ptolemaie!“ ozval se nedaleko ženský hlas.

„Kleopatro?“ poznal jej Ptolemaios a vysíleně se otočil. „Co tu děláš, nemáš být v Římě?“ ptal se.

„Caesar mě vzal tajně sebou,“ osvětlila mu a klekla si k němu. „Víš, už jsem ti jednou děkovala, ale ne dostatečně. Odvedl si mě od rodiny, od všeho, co jsem znala, a udělal ze mě královnu. Nevěděla jsem, co dělat, byla jsem vyděšená a nešťastná. Ale když jsem s Caesarem počala dítě, došlo mi, že už není cesty zpět. Vyhledala jsem Inara,“ odmlčela se. Ptolemaios čekal na její další slova, neměl sílu snažit se o cokoli dalšího. Až teď si uvědomil, že je raněný.

„Inaros mi poradil, abych se zbavila toho druhého dítěte, potomka po původní Kleopatře. Bylo mi to proti srsti, koneckonců, vražda dítěte je strašná, ale když mi řekl, že Caesar naše dítě nepřijme, pokud bude naživu to druhé, svolila jsem a Caesar nešťastný udělal tu nejlepší věc – upnul se na naše dítě a to první nechal upadnout v zapomnění,“ zhluboka se nadechla a usmála se. Ten úsměv se Ptolemaiovi nelíbil, nebyla to ona. Měla to být ta plachá dívka, kterou pouštěl s Caesarem do Říma.

„Říkám ti to jen proto, abych si ulevila, mám černé svědomí a potřebuji to někomu říct,“ pokračovala, „jsem zamilovaná! Je tu jeden muž jménem Marcus Antonius. Nejprve jsem ho odmítala, ale tvrdí, že je do mě zamilovaný a dokonce kvůli mně opustil svoji ženu Fulvii, ale byl donucen se kvůli říši oženit s Octavií. Ale to jistě brzy také vyřeší.“ Mávla nad tím rukou - její smutek byl náhle ten tam.

„Možná by tě zajímalo, že jsme zajali Arsinoé i s tím jejím povedeným milencem, co ji zachránil v poušti, s tím Ganymedem, nebo jak se jmenuje,“ pokračovala a podívala se na něj.

„Všechno je perfektní, až na jednu jedinou věc – ty jsi živý,“ poznamenala. Ptolemaios na ni překvapeně pohlédnul a pokusil se vstát, aby utekl. Jediným pohybem ruky si ho přitáhla zpět. Byl příliš slabý.

„Pamatuješ tu noc, co jsme se seznámili? Utíkala jsem z domu, otec mě chtěl provdat za někoho, koho jsem nemilovala a já myslela, že když uteču z domu, že se tím něco vyřeší,“ pousmála se. „Docela ironie, že?“ zasmála se a pohladila Ptolemaia ve vlasech.

„Jakmile s Octaviánem a Marcem naplníme náš plán, překážel bys nám v cestě jen ty. Promiň, muži…“ omluvila se, chytila jeho vlasy a rázně s ním smýkla k Nilu. Ponořila jeho obličej do vody a umlčela tím jeho výkřik, který se z jeho hrdla ozval poté, co se ho dotkla.

Na její vkus trvalo příliš dlouho, než plíce vzdaly svůj boj, vypustily poslední bublinky a nechaly vodu, aby je naplnila místo drahocenného kyslíku. Ptolemaios se přestal hýbat.

Pustila ho, otřela si ruce do šatů a vstala.

„Caesar se dnes asi na umírání necítí,“ poznamenala, když se rozhlédla a viděla výsledek bitvy. Caesar byl jistě spokojený. „Ale já se na to dnes cítím,“ usmála se a vykročila zpět k lodi.

„Caesar je pro mě mrtvý,“ zopakovala morbidně jeho vlastní slova, usmála se a vyšla lehkým krokem zpět k otci svého dítěte.

Nevím, kolik čtenářů se mnou setrvávalo celých 13 dní a kolik dalších lidí mělo plné zuby dennodenního spamování na hlavní stránku, ale každopádně děkuji za každé přečtení a budu ráda, pokud jste se dočetli až jsem, pokud vyjádříte alespoň k poslední kapitole, jestli se povídka líbila, nebo to byl pro vás ztracený čas. ;)

Ještě bych ráda dodala, že celou povídku věnuji českému herci Patriku Stoklasovi (2.11.1981 – 23.10.2004), protože on byl inspirací pro tuto povídku (konkrétně v roli Ptolemaia v muzikálu Kleopatra). Ano, je to on, kdo zdobí perex této povídky. :)

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Faraonův pšent - Epilog: