OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Můj (ne)mrtvej přítel - 20. kapitola



Můj (ne)mrtvej přítel - 20. kapitola

Povídka se umístila na druhém místě o Nej povídku měsíce ledna/januára. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!



Nikol se konečně dozví, jak se jmenuje vesnice, kde tři týdny bydlí. Máte rádi muffiny? Jsem si jistá, že po téhle kapitole je budete zbožňovat, ale vážně doufám, že vám nezhořknou v puse...

Kapitola dvacátá

O tři hodiny později jsem nemohla dýchat. Jen jsem si moc nebyla jistá, jestli zadržováním smíchu nebo pláče.

„To bychom měli,“ prohlásila jsem a odkašlala si. „Tak co? Líbilo se?“ otočila jsem se na Alberta.

Zíral na malou obrazovku z roku tři, která jen vzdáleně připomínala televizi. „To je konec?“ odpověděl mi otázkou. Nevěděla jsem, jestli to zní zklamaně, nebo spíš úlevně.

„Jo,“ kývla jsem.

„Aha,“ prohodil Albert úsečně. „Očekával jsem něco trochu víc.“

„Trvá to sto devadesát čtyři minut,“ připomněla jsem, „a Leo umře. Co víc sis představoval?“

„Nezdá se mi, že to nejhorší, co může člověka potkat, je smrt,“ řekl Albert. „Vždyť se vlastně nic nestalo – prostě jen potkal nějakou ženu, se kterou si rozuměl, pak zemřel. To je úplně normální lidský koloběh.“

Musela jsem uznat, že má jako vždycky pravdu. Cítila jsem se trochu hloupě, když jsem si vzpomněla, jak moc jsem na poprvé brečela. Celý ten film byla děsná blbost, ale dělá mi problém, když pěkní chlapi trpí. „Hlavní důvod, proč je to tak smutné, je ten, že se znali strašně krátce. Mohli být spolu celý život, ne jen pár dní.“ Snažila jsem se, aby to Albert pochopil z té lidské stránky.

„Třeba by se vzali,“ připustil, „ale taky by se mohli okamžitě rozvést. Lidské lásky jsou tak krátké… navíc by mohl přežít, kdyby se na té skříni, nebo co to bylo, jen trochu posunula.“

Rozesmála jsem se. „Myslím, že kdyby se nakonec posunula, nikdo by nebrečel a na internetu by se pořád neřešilo, proč je Kate Winslet tak tlustá.“

„Není tlustá,“ mínil, „jen možná trochu sobecká.“

„A líná,“ přisadila jsem si.

„A ta titulní píseň je opravdu příšerná,“ dodal Albert. „Když jsem byl roku sedmnácet sedmdesát osm na slavnostním otevření La Scaly…“

Jak to, že se někdo tváří tak roztomile, když si stěžuje na pěvecký výkon Céline Dion?

+++

„Keep on whispering in my ear,“ zpíval můj mobil a já se rychle zvedla z gauče. Volala mamka.

„Ahoj mami,“ pozdravila jsem a v hlavě mi pořád pokračovalo: Tell me all the things that I wanna hear… Je vážně blbý nápad dát si jako vyzváněcí tón nějakou chytlavou písničku.

„Ahoj Niki. Jak se máš? Co děláš?“ chrlila mamka otázky.

Rozhlédla jsem se po obýváku. Předtím, než mi zavolala, jsem se válela zamotaná v dece a s limonádou v ruce sledovala staré epizody Přátel. Albert mě tu totiž nechal samotnou, musel si obstarat trochu rajčatového džusu. Ah, krve, ale rajčatový džus zněl tak nějak normálněji. „Mám se fajn,“ řekla jsem nakonec. „A co je u vás nového?“

Tak jsem si vyposlechla spoustu podrobných popisů New Yorku, ale vlastně mi vůbec nevadilo, že tam nejsem taky. Asi mi to nevadilo už ten první den, co jsem tu strávila.

„Víš, Nikolko, volám taky proto, že mi přišel tvůj účet na telefon,“ dodala mamka po dlouhém monologu.

Srdce mi začalo bušit rychlostí světla. Sakra, sakra, sakra! „A co je s ním?“ vyblekotala jsem. A teď to přijde.

„Jen se dost zvýšil, takže až si budeš příště psát s Karin, zkus to laskavě omezit,“ vybídla mě poměrně něžně na to, kolik za mě bude muset zaplatit.

Oddechla jsem si. Díky bohu, že všichni ví, jak hrozně je Karin ukecaná, takže by se nikdo nedivil, kdybych s ní vážně tolik proesemeskovala. „Já bych to omezila, ale není tady internet, tím pádem si s ní nemůžu psát přes facebook,“ odpověděla jsem jízlivě. To jsem si odpustit nemohla.

„A řekni mi, neužila sis to bez toho internetu?“ chtěla vědět máma.

„Ne,“ odsekla jsem okamžitě. Lež prý daleko neuteče, ale Amerika je dost daleko.

„Prý ses o víkendu seznámila s Marií,“ přešla mamka na jiné téma.

„Jo, je docela milá,“ mínila jsem. „Její přítel je sice trochu divný, ale moc jsem se s ním nebavila.“

„Ale aspoň jsi potkala někoho nového,“ zahlásila pozitivně. „Navíc za deset dní končí červen, a pak za dalších pět přijedeme. Už se na tebe moc těším.“

„Já na tebe taky,“ zamumlala jsem automaticky a na prstech počítala dny. Už vážně jen deset?! Dneska je dvacátého, no vážně… sakra. „Mami, ještě se chci domluvit,“ ozvala jsem se rychle, než mamka stačila zavěsit. „Jak to bude s tím odjezdem do Prahy? Kdy si přijedu pro vysvědčení?“ Nutně jsem to potřebovala vědět, ale trochu jsem se bála.

„Vysvědčení se rozdává dvacátýho sedmýho, že?“

„Jo,“ přikývla jsem. To datum bylo moje vysvobození, když jsem sem jela, ale teď…

„No, tak asi pojedeš do Prahy dvacátýho šestýho večer a pak tam zůstaneš až do pátýho července, kdy přijedeme. Nebo se snad chceš vrátit zpátky do Mrzek?“

S Albertem mi zbýval ještě týden – to bylo sice málo, ale nemohla jsem mamce říct, že se sem chci vrátit. Bylo by to dost podezřelé a navíc jsem nevěděla, jestli by se mnou Albert vůbec chtěl strávit těch pět dní. Otravovala jsem ho už moc. „Mrzek? Co prosím?“ chytla jsem se toho, co jsem absolutně nechápala.

„Mrzky,“ opakovala trpělivě máma. „To je ta vesnice, ve které už tři týdny žiješ.“

„Počkat, jako vážně?“ Vždyť takový název snad ani neexistuje. Nebo asi jo.

„Kdes myslela, že teď jsi?“ zeptala se mě překvapeně a nevěřícně zároveň.

„Říkala jsem si, že jsou to Kotěhůlky,“ přiznala jsem trochu zahanbeně. Hm, tak to asi nevyšlo. Jak mě ale mohlo zajímat, ve kterém zadku to bydlím, když jsem tady s Albertem? I kdyby se to tu jmenovalo třeba Máslovice, je mi to úplně fuk.

„Nejsou,“ odtušila mamka. „Ze zeměpisu máš dvojku?“

„Jo. Nevěděla jsem, kde je Králický sněžník,“ řekla jsem. Teď už jsem to věděla, protože mě zeměpisářka zkoušela tak dlouho, dokud jsem to perfektně neuměla. Králický sněžník, tisíc čtyři sta dvacet čtyři metrů, nachází se na státní hranici s Polskem…

„Aspoň že víš, kde je Šumava,“ povzdechla si, ale pak se rozesmála. A já jsem si uvědomila, že se mi po mamince vážně stýská.

+++

Večer jsem trochu neodhadla, kolik je hodin. Šla jsem do sprchy pozdě (Ordinace byla mimořádně zajímavá), navíc jsem si ještě půl hodiny myla vlasy – ale Jitce jsem samozřejmě neřekla, že s největší pravděpodobností nebude mít teplou vodu. Místo toho jsem spěchala, abych stihla ten moment, kdy přijde Albert. Vzala jsem si ručník, abych si mohla osušit vlasy a sedla si s ním na postel. Obrátila jsem hlavu dolů, pohazovala rukama a třepala vlasy asi tři minuty, než jsem si uvědomila, že se někdo směje.

Narovnala jsem se a odhrnula si pramínky z obličeje. Albert seděl na křesle, pozoroval mě a ukazoval mi svoje bílé zuby v dokonale pobaveném úsměvu. Okamžitě jsem zrudla. Díky bohu, že jsem u toho svého fénování ještě nezpívala.

„Ahoj,“ zabručela jsem a sedla si na postel. Albert pořád nemohl popadnout dech. „Mohl by ses mi přestat smát, prosím?“ požádala jsem ho otráveně.

„Promiň,“ zavrtěl hlavou, „ale bylas vážně roztomilá.“

Neřekl to tak, jak jsem chtěla. Sice roztomilá, ale roztomile lidská, takové pako. Nevěděla jsem, co mám na to říct. Nemohla jsem na to nic říct. Mírně jsem si povzdechla. Ach jo, Alberte, proč mi to děláš?

„Jaký jsi měl den?“ zeptala jsem se místo toho.

„Fajn. Trochu jsem si pocestoval, přestože byl den, ale je tu vážně krásně,“ prohodil.

„No, Praha je lepší,“ skočila jsem mu do řeči a pak se provinile usmála. „Promiň, pokračuj.“

„A když jsem se vracel zpátky sem, našel jsem něco, co mi tě úplně připomnělo,“ dodal a já jsem vykulila oči. Podal mi docela velký hnědý balíček, kterého jsem si předtím vůbec nevšimla.

„Dělal sis zbytečně škodu,“ vyhrkla jsem. Nestála jsem o to, aby za mě nějak utrácel, ale na druhou stranu mě potěšilo, že si na mě vzpomněl. Nakonec jsem balíček otevřela – a byl v něm ten největší borůvkový muffin s hoblinkami bílé čokolády, jaký jsem kdy viděla. „Panebože, Alberte!“ vypískla jsem nadšeně.

„Už zase?“ zamumlal. „Doufám, že ti bude chutnat.“

„Děkuju,“ řekla jsem šťastně. To je ještě lepší než všechno, co jsem kdy dostala. Od teď chci na narozeniny jídlo a na Vánoce kávu. Labužnicky jsem zavřela oči a zakousla se. Jemná chuť bílé čokolády a sladké borůvky se k sobě hodily naprosto dokonale. „Je to výborný,“ sdělila jsem s plnou pusou. Nemohla jsem přestat zírat na ten malý zázrak. No a co, že je pozdě večer, klidně budu tlustá.

„To jsem rád,“ řekl s náznakem úsměvu.

„Jestli mi budeš nosit muffiny častěji, možná se na tebe začnu těšit,“ postrašila jsem ho a znovu se zakousla.  

„Tak to si budu muset dát pozor,“ odpověděl - a já jsem nedokázala rozpoznat, jestli to myslí vážně nebo ne. 


Druhé kulatiny a k tomu druhé místo v Nej povídce měsíce! :)) Jste tak skvělí, že slovo skvělí ani neříká, jak moc jste skvělí. :D A pokud hned neodpovím na komenátře, rozhodně to neznamená, že si je nečtu, nebo nemám co říct, ale jsem tak děsně ukecaná, že by se to hrozně protáhlo a já bych prozradila něco, co bych nechtěla... :)

Ještě otázka - o které slavné osobnosti byste se rádi dozvěděli "pravdu"? :) DaVinciho už jsme měli, Newton si házel jablka na hlavu, Karla IV. jsme taky navštívili a Shakespeare bude brzy. ;) 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj (ne)mrtvej přítel - 20. kapitola:

8. FantasyNikol přispěvatel
15.02.2015 [0:42]

FantasyNikolNejde nemilovat tuto povídku! Emoticon Heslo mého života.

Albertova reakce na Titanic byla prostě bombastická. Emoticon Křenila jsem se u ní jak idiot. Kdyby se Winsletová posunula, Leo by přežil. Amen. Emoticon Ale pozor - tu písničku od Céline Dion miluju. Důkazem je už jen to, že když jsem jí dneska uslyšela na Óčku, málem jsem spadla z postele, jak jsem jí chtěla zesílit. (Hledání ovladače a palanda - jasně.) Emoticon Ale Nikol má pravdu - Albert je roztomilý. Emoticon

U toho rozhovoru jsem se rozřehtala i v půl jedný (rodiče maj ložnici hned vedle), což zrovna nebyl ideální čas. Vlastně jsem ráda, že na nás nezaťukala sousedka. Emoticon Emoticon Mrzky? To existuje? Hlavně, že mám google. Googlování mě zachránilo. Emoticon Takže - hlavní důvod mého výbuchu smíchu: Rozhovor o důvodu dvojky ze zemáku. Emoticon To by už chtělo zvukotěsnou místnost, aby to nemělo žádný důsledek. Počkám do rána...

Jé, Albert a Nikol opět potěšili a pobavili. Borůvkový muffin - ty mě zabiješ, víš to? Já mám v lednici jen jogurty. Emoticon Emoticon

Taky jsem svou šanci na osobnost propásla, ale můžu tě ujistit, že jako první mě napadl Napoleon. Emoticon Takže jsem moc ráda za to. Bylo to vtipný a já si jdu přečíst další kapitolu. Emoticon Jo a strašně moc ti gratuluju k místu - zasloužila sis to galakticky moc. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Fluffy admin
14.02.2015 [17:51]

FluffyU největšího umpalumpy (hádám, že se to skloňuje podle vzoru předseda, ale tady je i moje znalost českého jazyka krátká =D), mám zas kardinální zpoždění. Dokonce takový, že už jsi stihla přidat další kapitolu. O Jamiem ani nemluvě, ten fešák mi teď uniká, vůbec nestíhám, jak umírám na rýmičku. Emoticon Ale já pomalu všechno doženu, slibuju! Emoticon

Albertovým opovržením titulní písně z Titanicu začala další skvělá jízda. Emoticon (Až někdy dokoukáš Supernatural, pochopíš, proč jsem se začala smát asi třikrát tolik při zmínce, že je písnička příšerná, Balthazar se ti bude líbit, jsem si tím jistá. Emoticon) A podle mě se Kate i Leo mohli taky zachránit oba... ty dveře byly velký dost. Emoticon Rozhovor s Nikolinou maminkou byl přesně podle mých představ, úplně jsem viděla ten opatrně vyčítavý tón, když své dceři sdělovala, že utratila příšerně peněz za esemesky. Kdysi stála textovka dvě kačky, dovedeš si představit ten účet, kdyby tomu bylo tak i dneska? Emoticon A on byl Bertík v zahraničí, co? To se platila dokonce desetikoruna. Emoticon Jako jo, jsem už stará vojna, ale nedalo mi to a musela jsem se s tebou podělit i o tenhle postřeh. Emoticon No, a konečně víme, že je Nikol v Mrzkách... ačkoliv Kotěhůlky se mi přece jen líbí víc. Emoticon
A Alberta chci domů. S konečnou platností. Jako jestli by mi nosil báječný borůvkový muffiny s bílou čokoládou jen tak z ničeho nic, tak se ke mně neprodleně musí nastěhovat, protože sladký já teda fakt můžu. Muffiny obzvlášť. Borůvkový jsou v létě moje nejoblíbenější. A bílá čokoláda... po oříškový pro mě nejlepší volba. Emoticon Takže, ano, prosím, chci!!! Emoticon

Opožděně gratuluju i takhle veřejně k druhému místu, příště a přespříště a furt koukej vyhrávat na plný čáře, jasný? Emoticon A jelikož jsem svou šanci ti sdělit postavy, co bych ráda "viděla", propásla, tak můžu jen říct, že jedno z jmen bylo stejně Napoleon, takže jsi mi radost udělala. Emoticon
Bylo to prostě naprosto, naprosto, naprosto DOKONALÝ. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.02.2015 [22:38]

SunShinesRozhodla som sa, že dá šancu tejto poviedke, aj ked som si tým zo začiatku nebola istá, predsa len upíri, twilight, upirske denníky, bolo toho na mna už akosi veľa a odčas to bolo tak trochu prehnané...Ale toto ma úplne dostalo! Bertík je úplne úžasný a celé to tvoje podanie príbehu! Emoticon
Za dva dni som zhltla všetky kapitoly a už sa tešííím na dalšiu kapitolu Emoticon
Dakujem krásne za skvelé čítanie a gratulujem k (jednoznačne zaslúženému) umiestneniu v poviedke mesiaca! Emoticon Emoticon Emoticon

06.02.2015 [11:22]

ninikGratuluji ti k umístění Emoticon Emoticon kapitolka se ti povedla, ostatně jako vždy Emoticon , a Bertík byl opět nej Emoticon Emoticon Moc se těším na další a ještě jednou... skvělá kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Hanka
05.02.2015 [19:34]

Na úvod se chci připojit ke gratulacím, rozhodně sis umístění zasloužila, protože Bertíka žeru čím dál víc. :o) Moc se omlouvám za tu dlouhou odmlku, dneska jsem si dala pět kapitola najednou a byla to bomba! :o) (Mám pocit, že tohle slovo opakuju v poslední době nějak často. Ale tady se to náramně hodí.)

Jinak ti, Tethys, děkuju za věnování v minulé kapitolce, protože ani já jsem Titanik neviděla a ani ho vidět netoužím. Sice je to trošku mezera ve vzdělání, ale mně to vůbec nevadí. :o) Zato jsem moc ráda, že jsme se dozvěděli Bertíkův názor a že jsi ho takhle donutila tenhle starý film s DiCapriem shlédnout. :oD

Prostě sis mě zase získala (ještě jednou se omlouvám za svou dlouhou absenci, nevím, co mě to popadlo - možná nedostatek času - ale jsem ráda, že jsem zpátky u čtení), nejen muffin byl skvělý. Hodně se mi líbí tvé hříčky se slovy a moc se u toho bavím.

Jsem si jistá, že pokračování bude ještě lepší, a jsem moc zvědavá, jak se to mezi Albertem a Nikol vyvrbí. Byla by škoda, kdyby se nevídali, až se Niki vrátí zpátky do Prahy. No, nechám se překvapit. :o) Díky za milé počteníčko!

3. KaithneLell přispěvatel
05.02.2015 [16:10]

KaithneLellMňam, hned jsem na ten muffin dostala chuť, sice mám nejraději čokoládový, ale i ten borůvkový je moc dobrý. Emoticon Ještě jednou mňam. Emoticon

A Albert, Bertík Emoticon Emoticon, jsem zvědavá, jak to s nimi půjde dál. Vážně bude Nikol v Kotěhůlkách už jenom 6 dní? Ach jo. (teda v Mrzkách Emoticon )

Jinak moc blahopřeju ke druhému místu v nej povídce, zasloužíš si to. Emoticon Emoticon Těším se na další. Emoticon

2. Carol1122 přispěvatel
04.02.2015 [19:29]

Carol1122Juchůůů, další kapča Emoticon
Zdálo se mi to, nebo tahle tak strašně rychle utekla? Emoticon Emoticon Možná to bylo tím, že jsem jí zhltla během pěti minut, ale ani nevíš, jak moc jsem se na další těšila Emoticon
Rozhodně mě začátek nezklamal Emoticon Jsem za Bertíka, že nebyl z Titaniku nějak odvázanej, já jsem mu musela dát za pravdu, že na tu "vědu", kterou z něho dělají, je to vážně nic moc film Emoticon Pozitivní na tom je, že to není žádný remake, který teď dělají skoro ze všeho a já mám všem chuť vyškrábat oči... existuje tolik krásných, originálních a dokonalých příběhů a oni prostě udělají dvakrát Angeliku, desetkrát paní Bovaryovou, která má být v kinech za chvíli a Popelka... i když na tu se těším, protože Richie je prostě Richie... však Fluff a ty už určitě víte Emoticon Emoticon
Mamka má teda trpělivost ohledně účtu Emoticon Musela jsem ji obdivovat a skvělý, že si myslí, že je to prostě Karin... myslím, že by tak trochu bylo na druhém konci drátu ticho, kdyby jí Nikol řekla, že si píše s upírem Emoticon Emoticon
Mrzky... bože Emoticon Emoticon Emoticon Řekni, že to byl jen vtip Emoticon Ale dobře, na Babovřesky to ještě nemá Emoticon Emoticon
A přiznám se, že ačkoliv mám ze zeměpisu jedničku, tak Králický sněžník jsem si vyhledat musela taky Emoticon Emoticon
Albertík byl ňuňatej Emoticon (opakuju tohle slovo hodně, ale vážne se mi líbí Emoticon ). Jak jí dal ten muffin, mám hlad, děkuju moc za chutě a slintání Emoticon Emoticon Emoticon Zdá se mi každou kapitolkou blíž a blíž k Nikol Emoticon Emoticon

Tethys, bylo to opět neskutečně úžasný. Moc ti gratuluju za tohle moooc zasloužené místo Emoticon Tuhle povídku zbožňuju, stejně jako tvoje předešlé, které jsem četla/čtu (Jamie je skvělej Emoticon jsem v půlce, protože mám hodně učení, ale vždycky na dobrou noc mě tak rozesměje a pohladí u srdce, že to je lepší, než kterákoliv jiná kniha Emoticon ). Jsi senzační spisovatelka a budu se vážně moc moc moc těšit na další kapitolu! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

P.S. Osobnost? Hehe, tak těch mám hodně Emoticon Můžeš si vybrat Emoticon : Královna Viktorie, Marie Antoinetta, Jane Austenová, Shakespeare, Jindřich VIII... teď mě napadají jen oni, ale určitě by toho bylo víc Emoticon Emoticon

1. Darkness přispěvatel
04.02.2015 [18:43]

DarknessTahle kapitolka byla vážně úžasná, promiň, ale u téhle jsem se zasmála o mnoho víc jak v minulé části... Emoticon Záčátek byl úžasnej, líbilo se mi jak si oba dva stěžovali na Titanic Emoticon Emoticon Emoticon A konec byl asi nejlepší z celé kapitolky... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Chtěla bych se zeptat, kdy bude další část téhle dokonale ohromně úžasné povídky? Emoticon Ty vlastně přidáváš jednou týdně, ne? Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!