V čem spočívá Kiřina síla?
20.03.2014 (09:00) • ElisR1 • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1295×
2. kapitola
Celou Temnou říší se nesly zvěsti o Kiřiných činech. Vždyť ona zavraždila Temného pána, jehož nedokázala skolit ani spolčená armáda. Nehledě na to, že převzala celou říši a chce si podrobit celý svět.
Proto lidé tvořili a živili legendy o Kiře z Davonu, a nikdo už nevěděl, co je pravda a co mýtus. Skutečnost je však taková, že je lepší mít se před ní na pozoru, protože Kira je mocná bojovnice, a kolují i nepodložené zvěsti, že je nesmrtelná...
Zatímco si lidé dál šuškali, Kira seděla v zahradě. No, zahrada to zrovna nebyla. Spíš travnatá plocha zarostlá různým plevelem s jezírkem a železnou lavicí uprostřed. Ale bylo to skvělé místo na přemýšlení. Téměř nikdo tam nechodil a tak nerušil.
Kira si stáhla své uhlově černé vlasy do culíku a zahleděla se do dálky. Možná měl Temný pán přeci jenom pravdu. Možná nejsou tak připraveni, jak si myslela. Ale nesmí se moc otálet, nepřítelova armáda sílí každým dnem. A co že to bylo příčinou jejich vítězství minule? Převaha, bylo jich víc a byli sehraní.
Ale stále zůstalo mnoho ras, jenž se do boje nezapojilo. A to by mohla být šance Temné armády.
Kira vstala z lavičky a přešla k jezírku, kde poklekla a zadívala se na svůj odraz.
„Ukaž se!“ rozkázala a praštila ruku do vodní hladiny a rozčeřila tím svůj obličej. „Volám tě k sobě. Ukaž se!“
Chvíli se nic nedělo, až na to, že se voda vracela do klidného stavu a Kiřin odraz se zase začal formovat. Jenže tentokrát bylo něco jinak.
Zvedl se mírný vánek a Kiřin modrý pohled v odrazu byl najednou černý, plný temnoty a nenávisti.
„Kiro,“ promluvil odraz. Kira poníženě sklonila hlavu a zadívala se na své ruce.
„Nevyhrajeme,“ promluvila tichým hlasem a připravovala se na vztek, který od odrazu očekávala, ale místo toho dostala jednoduchou otázku.
„Proč?“
„Není nás dost, potřebujeme spojence,“ odpověděla pokorně zkušená bojovnice.
„Proč jsi mě volala, když víš, co dělat?“ otázal se najednou odraz a propaloval ji pohledem natolik, že viděl až do její zkažené duše.
„Poraď mi, které spojence mám povolat?“ zeptala se Kira nejistě. Nechtěla udělat nic, čím by odraz rozčílila.
Na chvíli nastalo ticho, které přerušil až vzdálený hlas odrazu. „Začni Temnými elfy.“
„A když se nebudou chtít přidat?“ zeptala se Kira nejistě.
„Tak je donutíš!“ zařval odraz, zvedl se vichr a nebe potemnělo. „Nevložil jsem do tebe tolik nadějí, abys mě teď zklamala, Kiro,“ pokračoval už klidnějším hlasem. „Nezapomeň, že mi patříš. Sloužíš Temnotě.“
„Ano,“ zašeptala Kira a do jejího hlasu se vkradly stopy strachu, které nedokázala skrýt.
Odraz se usmál. „Dobře, splň svůj úkol.“ Náhle se na hladině ukázala Kiřina dlaň s vytetovaným pentagramem. To bylo znamení. Kira na sucho polkla a přiložila svoji dlaň na hladinu tak, aby se dotkla nastavené ruky odrazu.
Z hladiny začal stoupat mohutný černý dým, šplhající po ženině ruce vzhůru. Táhl se po jejím krku až k očím, jimiž vstoupil dovnitř jejího těla.
Kira zavřela oči a vychutnávala si ten nárůst síly. Když je zase otevřela, bylo už po všem. Vítr utichl a nebe se rozjasnilo. Dokonce i její odraz na hladině jezírka už byl jen pouhou němou Kiřininou kopií.
Vůdkyně Temné říše tam ještě chvíli seděla a zírala prázdným pohledem na teď už klidné jezírko. Vybavila si ten pocit strachu, který ji pohltí vždy, když s Ním mluví. Nikdy nevěděla, kdo to přesně je, ale tenkrát, když se s ním setkala poprvé, poznala, že je mocný a může jí pomoct dosáhnout slávy, po které tolik toužila.
„Ehm, má paní,“ vyrušil ji mužský hlas z přemýšlení. „Omlouvám se, nevěděl jsem, že tu budete.“ Kira vstala a zadívala se na příchozího.
„Á, rádce Alvar, že?“ Pocity, které ještě před chvilkou novou vládkyni sužovaly, jako by rázem zmizely.
„Ano, nechtěl jsem vás rušit, já... nechám vás tu o samotě,“ vykoktal nakonec. Necítil se dobře, když byl v Kiřině blízkosti, obzvlášť, pokud byli sami.
Kira si rádce zkoumavě prohlédla. Její hlavou vířilo nespočet myšlenek. Nesmí zklamat ve svém úkolu.
„Alvare,“ promluvila najednou, než stihl odejít. „Musím na pár dní odjet, převezmeš za mě mé povinnosti vládce,“ rozhodla a přešla k němu. Nebyla nadšená, že dává tuto úlohu zrovna jemu, ale nikdo jiný nebyl zrovna po ruce.
„Ale paní,“ začal protestovat rádce, ale Kiřin jediný pohled ho umlčel.
„Běž a nařiď několika strážným, ať se připraví na cestu, budou mě doprovázet.“
„Ano, paní,“ odpověděl Alvar.
„A taky vyhlas nábor, potřebujeme nové rekruty. Připravujeme se na válku,“ pronesla Kira zastřeným hlasem. „Ať je vše hotovo, než se vrátím.“
„Ano, paní, nezklamu vás,“ ujistil ji Alvar, čímž si vysloužil další Kiřin pohled.
„To bych ti ani nedoporučovala, jinak skončíš hůř než tvůj bývalý pán,“ zašeptala výhružně a zanechala rádce v oněmělém šoku. Sama zamířila do svých komnat, aby se připravila na nadcházející cestu.
Věnováno šunkič za ty bezva komenty :).
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: ElisR1 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Temná armáda - 2. kapitola:
Diano, moc děkuji za komentář, jsem ráda, že se ti povídka líbí :D
nejlepší !! 
skvělá povídka vážně !
Romino, když to teď říkáš, tak si to taky uvědomuju, ale u tvé povídky se zjevuje jen v té vodě, ne? Tady se ta Temnota může ukázat v jakémkoliv odrazu :D -> to tam taky pak bude :D.
Mám v plánu ji přidat dnes, přes víkend jsem vůbec nestíhala, takže se omlouvám :D. A ještě díky moc za koment :).
Maggie, děkuji moc za pochvalu. Moc si jí vážím, jelikož to je moje první kapitolovka v er formě, tak je paráda, že se vám to líbí :D. Další kapitola bude o víkendu :D.
šunkič, děkuji moc za komentář :D. Jsem ráda, že se ti odraz líbil, ještě ho tam parkrát uvidíme :D.
Za věnování neděkuj :D, bylo zasloužený :D.
Nevadí, že koment není dlouhej, jsem ráda aspoň za nějakej :D. Jo, to opakování slov, mě totiž nenapadlo jiný synonymum k odrazu :D, tak aby to stále bylo k pochopení. Jinak mě nevadí, když upozorníš na chyby, jsem za to ráda :D.
Huhůůů, to s tím odrazem bylo dost dobrý! Bezvadnej nápad a ještě bezvadně popsanej :). Taky dialogy se mi líběj, působěj přirozeně. Jé, a teď koukám, že jsem si vysloužila věnování, pane jo, děkuji pěkně O:).
Dneska to nebude dlouhej komentář, lituju, ale nijak mě nic víc nenapadá. Akorát... přišlo mi, že se ti až moc opakovaly slova, konkrétně: odraz, hlas, jezírko... Nechci bejt šťoura, nesnažím se hledat chyby, ale tohle mě prostě trklo. Je to jen taková malá vada na velký kráse ;).
Skvělé! 
Umíš skvěle popisovat a mě to dokáže vtáhnout do děje.
Tahle povídka je úplně něco jiného a já jsem ráda, že něco takového přišlo, protože mě to chytlo a baví mě to číst.
Zajímalo by mě, kdo je ten odraz 
Jak psala wendy určitě pokračuj.
Těším se na další 
Wendy, moc ti děkuji za komentář . Jsem ráda, že se ti povídka líbí :D, snad to tak zůstane i na dále a nezklamu :D. Další kapitolu se pokusím přidat co nejdříve :D.
ou jen tak dal konecne je tu neco v cem je hlavni stranou zlo a jako bonus je hlavni hrdinkou divka. je tohle snad nebe? prosim pokracuj libi se mi to tak moc ze sem ted docela nastvana ze to konci takhle ... 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!