OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » You are my fire of life! Prolog - Pohřeb



You are my fire of life! Prolog - PohřebPřináším novou povídku o dívce Angele, které nedávno zemřel otec a ona je nucena jít bydlet k matce do jiného města, studovat do jiné školy a žít jiný život... Prolog a pohřeb jejího otce... Přeji hezké čtení :)

Před dvěmi dny...

„Je tam slečna Angela Atlee?" zeptal se milý hlas hlas z telefonu.

„Ano, to jsem já," ozvala jsem se. Co můžou tak pozdě chtít?

„Je váš otec Aaron Atlee?"

„Ano, co se stalo?" zeptala jsem se jako v mrákotách.

„Je mi to líto. Měl těžkou autonehodu. Na místě podlehl zraněním. Je mi to líto."

„Můj táta? Ne... to musí být nějaký omyl..."

„Je mi to moc líto, slečno. Máte nějakého jiného příbuzného, kterému bych mohla zavolat?"

„Matku. Mám už jenom matku..." zašeptala jsem a telefon mi vyklouzl z ruky, nohy mě neunesly a já se svezla podél stěny na zem. Tati...


Dnes ráno 9:00

Koukala jsem na svůj odraz do zrcadla. Ta osoba však už byla někdo úplně jiný. Už to nebyla ta dívka, která měla svého milovaného otce, která vyhrávala světové šampionáty v lukostřelbě už od sedmi. Ta dívka zemřela spolu se svým otcem před dvěmi dny. Teď už zbyl pouze odraz v zrcadle. Odraz, který přišel o vše. Odraz, který si dnes odveze jeho matka alkoholička přes pět států USA do jejich nového společného domova. Za novými začátky, jak řekla máma.

Odfrkla jsem. Dovolte, abych vám představila svou matku. Cate Cox, manželka fitnessového trenéra Toma Coxe, věčná alkoholička (poslední tři roky ji Tom drží od pití dál) a hlavně příšerná matka, která o svou tehdy šestiletou dceru neprojevila nejmenší zájem a odešla od ní. To je má slavná matka.


Slzy mi nezastavitelně tekly po tvářích až do výstřihu. Chtěla jsem být silná a nebrečet, jenže když jsem uviděla onu bílou rakev... nezvládla jsem to. Tom mě objal okolo ramen a má matka mě chytla za ruku. Možná jsem ji neměla ráda a rozhodně jsem ji neodpustila, v tuhle chvíli... jsem její a Tomovo gesto ocenila.

„Bude to dobrý, Ang," zašeptal Tom a mě jeho slova katapultovaly do minulosti.

Bylo mi šest, pár měsíců po tom, co odešla matka. Začala jsem s lukostřeleckým výcvikem a vůbec se mi nedařilo. Rozbrečela jsem se a schloulila se do klubíčka u stromu na kraji cvičiště.

„Ang? Co se děje, zlato?" zeptal se táta, když mě objevil.

„Snažila jsem se. Nejde mi to, tati. Co když proto odešla maminka? Jsem tak nešikovná," popotáhla jsem.

„Ang, zlato, to, že odešla maminka, není tvoje chyba, ale její. A to, že ti to nejde, nic neznamená. Všechny začátky jsou těžké, ale nesmíš to vzdát, Ang. Nesmíš to vzdát."


Seděla jsem v letadle a nevnímala absolutně nic, co mi Cate říkala. Nějak jsem o ní přestala přemýšlet jako o matce, spíš jako o tetě Cate. Nic jiného mi ani nezbylo. Budu s ní muset žít, a tohle mi pomůže to přežít.

„Ang? Miláčku, posloucháš mě?"

„Jo, jistě," zabručela jsem a potlačila cuknutí nad tím, jak mě oslovila. To táta mě takhle začal oslovovat.

„Tvá škola je nejlepší v celém Miami. Mají tam i lukostřelecký kroužek, můžeš se přihlásit..." V tu chvíli jsem vypustila. Vzpomínka mě udeřila jako čirý blesk.

Už to byl den, co jsem se dozvěděla, že je otec mrtev. Po vyčerpávajícím spánku jsem vzala luk a šípy. Byla jsem pevně rozhodnutá bolest, vztek a lítost vystřílet do terčů. Takový byl plán. Když jsem však natáhla luk a zamířila, něco mě donutilo luk znovu sklonit k zemi. Jak bych mohla pokračovat ve střílení, v tátově a mém snu? Jak? Když on je mrtvý a já žiju. Nemůžu. Nechci. Nemůžu. Už nikdy. Je konec. Konec všech snů. 


Vylezli jsme před letiště a já se těžce nadechla zdejšího teplého vzduchu. Tohle je místo, kde mám začít nový život. Má se stát mým novým... domovem. Nezbývá než přežívat ze dne na den a nikdy nezapomenout. Nikdy nezapomenout na tebe, tati.

 


Angela ♦ Tom ♦ Cate ♦ Aaron ♦


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek You are my fire of life! Prolog - Pohřeb:

3. PetraCullen přispěvatel
26.06.2014 [10:15]

PetraCullensuper povídka... Emoticon Emoticon Angely mi je strašně líto, jak přišla o otce a jak to těžce snáší... Emoticon Emoticon vhrkly mi slzy do očí, a to se mi tady u povídek stavá málo kdy... Emoticon Emoticon rozhodně budu pokračovat ve čtení!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Bianka přispěvatel
21.05.2014 [13:28]

BiankaKrása, jsem zvědavá na další kapitolu! Emoticon

1.
Smazat | Upravit | 20.05.2014 [15:45]

Vypadá to moc zajímavě... Emoticon Emoticon Takže se stopro těším na další kapču Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!