OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Koráby samoty

Samota, ticho a tvé myšlenky.

12.07.2014 (11:00) • Ronnie • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 1263×

Koráby samoty houpou se v tichém větru,
na vlnách podivna unikají všednímu světu.
V nekonečném moři tužeb uvízly znova
doufajíc v nalezení klidné náruče - ostrova.

V jediném kruhu bludném věky se otáčí,
ke vzdáleným břehům neznají cestu přídě dračí.
Neví, jaký směr zvolit mají - kterým se dát,
k zapomenuté pevnině vítr snaží se je hnát.

Plují proti němu do známých vod jistoty,
bouří všech zrádných emocí, myšlenek i nicoty.
Do temných hlubin mysli brzy se potápí,
otázkou směru svého života navždy se trápí.

Autor: Ronnie (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Koráby samoty:

Viděla jsem hodně Disneyho pohádek. A když to tak říkáš, jako první mě napadla Pocahontas. Tu jsem ale neviděla. Vím o čem je protože někde na půdě máme knížku, ale nevím kde. Tudíž ne. Z Disneyovky to fakt nemám. :)
Nechápu. A nejsem si jistá, jestli to chápat chci. ;)
Za to i vše ostatní děkuji. :)

BTW asi si Pocahontas stáhnu... věděl jsi, že má i druhý díl? To je neuvěřitelný jak každá stará Disneyovka má dva díly...

A ještě jedna věc: velký palec nahoru za velmi poetický název. Vím, že se to může zdáti jednoduché, ovšem povel se Ti (už i z důvodu smysluplnosti k dílu). Velmi dobře zvolená slova :)

Tady se někdo díval na populární Disneyovku... :D
myslím že je to poměrně jednoduchý rým, který je obohacen o zajímavou myšlenku. Zkusila jsi někdy poslechnout, něco čemu se říká básnické střevo? Tvé pokusy o dokonalost součtu slabik jsou skoro děsivě přesné... Opravdu děsivě.
Rýmy jsou tam skutečně dobré snad jen dva, zbytek je gramatický rým, ovšem hrající na struny "hluboké myšlenky" (Uvozovky čti s nádechem sarkasmu) :D
Ovšem obrazy i myšlenka má určitý potenciál a je vážně škoda že to doplňuješ právě tímto druhem rýmu. Zkus nějaké hlubší významy, něco co se rýmuje melodicky a ne gramaticky. Je to pak rozdíl číct místo "Olé, ty vole!" "Což po hloupém mně člověku,
jenž ještě zdravý, živý,
mne jen ta chasa zněmělá,
jen mrtvých chasa živí.
Mne jenom tváře bez barvy
a hrdla, když jsou bez hlasu,
a oči, když jsou bez lesku,
a lebky, když jsou bez vlasů."
J. Neruda

Jestli chápeš co tím myslím :D
Ale musím uznat, vzhledem k tvé celkové tvorbě, je to skutečný klenůtek... Takový skleněný diamant. A musím pochválit obsazení čárek a teček, konečně nejsou jen tam kde to určují pravidla prózy, ale jsou (když už nic jiného) všude.
8/10 (v poměru k tvým ostatním kouskům.)

Přidat komentář:

Nick:

Text: