Krátká chvilka poezie na cestě z Karlových Varů do našeho hlavního města, dokončená za denního světla v přítmí pokoje. Třeba k vám nějak promluví, no, na mě však působí depresivně...
29.07.2014 (20:00) • dcvstwilight • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 992×
Ohlédni se, spatři, hleď,
že jako dítě boříš zeď,
když ve spánku do myšlenek sled,
odkapává od úst med.
Jako ve válce, v boji o svou čest,
ze všech tvých bočních cest,
vystupuje oddanost v kosti,
pak poznáš své vůle dosti.
Až uvidíš lásky své zář,
poznáš pak, že přišel čas.
Tak zvolej, per se, bij,
z ran svých pak krev si smyj,
Vždyť osud, přítel tvůj,
leč nefér často zdá se,
je při tobě, stůj co stůj,
nikdy přebít nenechá se.
Tak věř mu, srdce vzdej,
potlač nemravný vzdech,
a když blíží se poslední tvůj dech,
tak další osudovou hru s ním hrej.
Autor: dcvstwilight, v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Přítel, leč nefér zdá se:
Povedené!
Wow! Nejlepší tvoje básnička ever!!! Fakt se mi líbí, a o to víc, žes jí složila na cestě od nás
*A.99*
Přidat komentář:
- Who He Really Is
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!