OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Sen o létání

08.04.2014 (19:00) • Spyro • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1683×

Kráčeje parkem poledním,

kde stromy oblékají jarní háv,

tam kráčel jsem já, živ a zdráv,

jarním týdnem dní posledních.

Očima kmitám kolem sebe,

park zeje prázdnotou dvanácté hodiny,

vhod mi přijde oběd lidí - rodinný,

jsem blázen, co volá ho nebe.

Zavřením očí jsem jinde najednou,

vítr mi čechrá vlasy a šál,

kde realista pádu by se bál,

já za snovou stěnou jsem zas projednou.

Ruce se roztáhnou bezděčně,

imaginární sen se zhmotňuje,

tam, kde koráb z peří vlny mraků křižuje,

já přál bych si být zas nad mraky konečně.

Buď jak buď, v lodi i na koních,

to netýká se mne,

já užívám z oblohy krásného dne,

jarním týdnem, dní posledních.

Chladný vzduch mne do prstů zebe,

až teď znám krásu země a nebe parity,

nikdy už nechci do reality,

jsem blázen, co volá ho nebe.

Ani si nevšimnu vozů, co projedou,

bezděčně ruku do vlasů nořím,

srdce mi tluče a tváře hoří,

já za snovou stěnou jsem zas projednou.

Oči se otevřou, tápají horečně,

hledají oblohu, však nenajdou,

s úsměvem na rtech, moje nohy pomalu odejdou,

já přál bych si být zas nad mraky konečně.

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Sen o létání: