OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Thief

17.02.2013 (15:00) • Spyro • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1359×

Padám do prázdna, nicoty,

cítím, jak opouští mě síly,

cítím, jako by kolem mne přestaly tančit víly,

jako by kolem mě hrály zle do noty.

Prázdný rozum, prázdná hlava,

připadám si jako čerstvě narozené dítě,

co neumí víc než padat a křičet lítě,

já přemýšlím, zda jsem ještě živa a zdráva.

Uvnitř mě se krčí jakýsi tvor,

co vždy se ozve, když je mi zle,

neodchází, zůstává zde,

nebojí se mě, lesa, kopců ani hor.

Zůstává, i když smích mě zmáhá,

silnější je, když brečím,

mými slzami ty jeho léčím,

on žije z neštěstí a s úroky zpět mi ho dává.

Modlitby nepomáhají,

lidé nechápou, co mi život bere,

myslí si, že rozum se mi pryč z hlavy dere,

nevědí, že svými slovy sílu k existenci mu dávají.

Nevím, co chce ani kde se tu vzal,

pouze vím, že tam je a krade, co je mé,

já bráním si to, co chci, to své,

zabraňuji, aby si zdarma moji součást bral.

Slyš mě kdokoli, kdo poblíž je,

já klidně mu kradenou věc dám,

jen když pomůže mi a bude jeho pán,

když zaručí, že ten, co krade, nevyhraje.

Když vlije mi do žil novou krev, jak, to je čistě na něm,

když naučí mě žít bez toho tvora,

když otevře mi vrátka do Rajského dvora,

já klidně věnuji mu všechno, límeček, torzo i kraje lem.

… Přesně, jak chci, jak se sluší,

já slibuji, já zaručuji se… slíbenou duší.

Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Thief: