OurStories.cz ~ naše povídky - Shrnutí » Povídky od Lucienne

Můj blog :)

TADY

Právě na stmivani.eu vyšla moje úplně počáteční díla FanFiction. Najdete zde mé první pokusy něco vymyslet a sepsat a to v podobě jednorázovek, parodie, poezie nebo jedné, byť nedokončené, kapitolovky.

Tímto bych také chtěla poděkovat všem adminům na stmivani.eu, kteří měli tu trpělivost pročítat a kontrolovat mé často dost nezáživné kapitoly a prodírat se mými mnohými chybami.

Mé shrnutí na stmivani.eu

Určitě taky znáte ten pocit, když vaši mysl při pohledu na nějakou věc hned zavalí hromada námětů na povídky a vy jich pak máte plnou hlavu a musíte o nich pořád přemýšlet. I já jsem takové období nejednou zažila a vykoledovala si díky němu několik nevraživých pohledů od učitelů, protože jsem byla o hodinu duchem nepřítomná a přemýšlela jsem o svých světech, do kterých mi nikdy nemůže nikdo vpadnout. :) 

Nápadů na povídky mám plno, ale některé už jsem z půli zapomněla a jiné se mi nazdají přiliš dobré na zveřejnění, takže vám sem dávám pouze dva. Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o své názory na ně a kdo ví? Třeba se na těchto stránkách jednou objeví. :) A nebo taky ho radši zakopu někam hluboko pod zem, kde nemůže způsobit žádnou škodu. :D

(POZOR! Pro ty, kteří jsou alergičtí na zbytečné úvahy nebo jimi nechtějí ztrácet čas - NEČTĚTE DÁL! :))

Někdy přemýšlím o tom, jak vlastně taková povídka vzniká. Nikdy jsem si nedokázala vzpomenout přesně na ten okamžik, kdy mě příběh napadl a hlavně jak mě napadl. Jednou jeden moudrý člověk řekl : "Písničky poletují vesmírem a ti, co je píší, je jen chytají. Stačí mít mysl otevřenou." Podle mě je to stejné i s příběhy. Inspirace chodí odevšud a když zrovna máme otevřené srdce a mysl, prostě příběh zachytíme a to už je vystaráno - semínko se uchytilo. :D

Nevím, jak vy ostatní, ale já věřím tomu, že "Nic na světě se neděje bez příčiny," a tudíž podle mě není jen tak tahle stránka a naše tvoření a psaní. Protože "Když máš víru, můžeš být šťastný. A když máš k tomu i naději, máš vše..."

 :) :) :)

 Podkrovní pokoj

(pracovní název) 

Tuhle povídku už mám v hlavě nějakou dobu. Vůbec si ale nejsem jistá tím, zda ji mám sepisovat, protože se bojím, abych si neukousla moc veliké sousto. Tak vám ji sem dávám k posouzení. Třeba mi vaše komentářu udělají v hlavě jasno. :)

Obsah: Jake je sirotek a vyrůstá v sirotčinci. Když byl malý, vyrazil v létě se sirotčincem na dovolenou do starého penzionu. Jednou utekl vychovatelkám a toulal se sám v opuštěných protorách starého domu. Dostal se až na půdu, kde našel podkrovní pokoj. Uprostřed pokoje stála velikánská dřevěná stavebnice, z níž byl postaven obrovský bílý palác, kolem nějž se rozprostíraly četné vesnice a lesy taktéž seskládány ze stavebnice, které se táhly až k pohořím, v jejichž stínu se skrýval černý zámek. Jakovi se tam líbilo a začal si stavět.

O čtrnáct let později navštívil sirotčinec penzion znovu. Jakeovi se zdávají sny o tom, jak kráčí opuštěnou chodbou penzionu a jak vyjde po výsuvném žebříku nahoru na půdu, kde najde podkrovní pokoj. Jakmile do něj však vejde, oslepí ho jasné světlo a on se probudí. Jednou mu to nedá a opravdu se vydá pokoj hledat. Jaké je to překvapení, když se místo v podkrovním pokoji objeví v opravdovém lese!

Zjišťuje, že pokoj skrývá opravdový magický svět, v němž pohádky o vílách a jednorožcích ožívají! Dozvídá se o dávném proroctví, které vypráví o chlapci Zvenčí, jež zbaví zemi od nadvlády temné magie v podobě mladé a krásné, avšak zvrácené čarodějky. Čas přijde i na lásku, na nebezpečí a hlavně na magii, jež se proplétá celým příběhem jako stříbřitá nit.   

Jestli příběh někdy sepíšu, bude to za pořádně dlouhou dobu, jelikož musím pořádně promyslet všechny detaily celého světa Podkrovího pokoje, což vážně nebude jen tak. :) Pokud ale bude zájem, vynasnažím se nezklamat. :)

Siréna/Pod hladnou/Mezi vlnami  

(pracovní názvy) 

 Vzpomínáte si na ta krásná stvoření z dětských pohádek, která se prohánějí mezi vlnami? Na ta stvoření s pestrým rybím ocasem a vlasy zářícími pod mořskou hladinou? Na mořské panny?

Obsah: Samathira je sirénou, která se však od svých vrstevnic značně liší. A není to jen nevýraznými černými vlasy, s kterými mezi pestrými barvami vlasů ostatních sirén zaniká, ani azurově modrýma očima, které naopak mezi šedí duhovek ostatních sirén září na killometry daleko. Je to jí samotnou. Její posedlostí lidstvím a odporem ke způsobu života sirén. 

Tak co vy na to? :) Už se mi to v hlavě válí celkem dlouho, netknuté, nerozvinuté a nevymyšlené, a tak jsem si řekla, že by tomu menší oprášení neuškodilo. :) Budu ráda, když mi zanecháte nějaký ten koment se svým názorem, jestli vůbec má cenu oprašovat dál. :D

Jaký název z těch tří uvedených byste preferovali? Své odpovědi nechte v komentu. Díky. :)  

KONTAKT

Kdyby měl někdo zájem o zasílání nových kapitol předem, nebo by si chtěl jenom tak pokecat, můžete mě kontaktovat:

E-mail: slaslik@seznam.cz