OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Nestojíš za to...

Stala se z tebe obyčejná namyšlená fiflenka, která se stará jen o sebe...

28.10.2014 (09:00) • darkgirl • Povídky » Drabble • komentováno 5× • zobrazeno 1705×

Byly jsme nerozlučné, ale přes prázdniny jsme se obě hodně změnily. Stala se z tebe sobecká egoistická mrcha, která koukala jen na sebe a ostatní pomlouvá, i mě. Zradilas mě a já ti to neodpustim. Myslela jsem si, že tohle si nejlepší kámošky nedělají, ale asi jsem se pletla. Pak sis udělala něco s nohou a nechodila si do školy. Našla jsem si jinou kamarádku, a když jsi pak po týdnech přišla, divila ses a žárlila. Psala jsi mi zprávy, ve kterých si mě rozhodně nechválila. A tak jsem zjistila, že tě nechci ve svém životě, že za to nestojíš.

Autor: darkgirl (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Nestojíš za to...:

Tohle se mi stalo taky a ne jednou. Kamarádství je tak nevyzpytatelné a přechodné. Člověk se kvůli tomu dost natrápí a vidí chybu v sobě (no aspoň já).
Nebudu koukat na formu, styl ani nic podobného, psala jsi reálnou zkušenost a to je to, proč se mi to líbí. :-)

SaDiablo, nejprve jsem neměla v plánu na tvůj komentář reagovat, ale řekla jsem si, že ti tedy vysvětlím, proč jsem sem tento příspěvek napsala.:) Není to tak, že bych chtěla, aby mě lidé litovali, to vůbec! Jen jsem se potřebovala vypsat a když jsem si pak svůj výtvor ve svém deníčku přečetla, řekla jsem sí, že to není vůbec špatné a dala to sem.
Jakou jsem čekala reakci? Vlastně žádnou, nečekala jsem žádný komentář, ale dočkala jsem se rovnou dvou a byla jsem jimi opravdu překvapená. Jsem si jistá, že si to ta „slečna“ nepřečte, protože ona byla většinou ta, která tento blog zesměšňovala a vůbec nechápala, co na psaní vidim...
Jinak ti děkuju za tvůj názor! Vážím si ho, fakt.

Jako čtenáři mi tohle přijde směšné. Možná proto, že ses ani nesnažila zaobalit to do něčeho, co by mohlo mít nějakou hodnotu, možná proto, že stylem text odpovídá šesté třídě základní školy. Pokud si to ona slečna na tomto webu může přečíst, pak se dá aspoň trochu pochopit, proč jsi to zveřejnila. Ale nedokážu si představit, jakou reakci čekáš od nás, když dostaneme sto slov v jednolité kejdě, která očividně sloužila jen k tomu, abys to mohla vyplivnout do světa a dostalo se ti... Pochopení, politování... Čeho vlastně. Nakonec bych jen napsala, že máš chyby ve jsi/si > nechodila jsi do školy, ve kterých jsi mě nechválila.

Sinno, začnu asi tím,že ti vyjádřím své veliké díky! Tahle kamarádství jsou na houby... Co ti budu povídat, myslím, že obě víme o čem je řeč a je to nepříjemné zažít... Já se svou teď už bývalou kámoškou bavila už od školky a nikdy jsme si neřekly křivého slova... Porstě jsme byly jako sestry. O to víc to bolí... A jak jsem se nedávno dozvěděla, ona mě asi neměla tak ráda jako já ji. Nejdřív jsem byla strašně neštvaná, pak jsem si to nechtěla připustit a nakonec jsem se posunula dál. Bylo to jako po porozchodové období. Ale už je to pro mě uzavřenou kapitolou a nemám v plánu se v tom dál pitvat. Něco končí a něco jiného zase začíná...

Jako první mě zaujal tvůj perex obrázku. JE boží.
Jinak. Chápu, jak se cítíš. Stalo se mi něco takového několikrát. Nejčastěji s bývalou spolužačkou. Vždy jsme se z nějakého neznámého důvodu přestali bavit a začalo pomlouvání. Pak jsme se zase bavili a pak zase nanovo. Teď mě z nějakého nevysvětlitelného důvodu nemůže vystát a vždy když se potkáme s partou lidí, nepozdravíme se a každá radši koukáme jinak, jako by nás ten strom, který stojí nedaleko, zničeho nic strašně zajímal.
Je, ale opravdu dobrý pocit říct si, že je ti ukradená a myslím si, že problém s tzv. BFF má více lidí.

Psát ti, že je to dobré a že se těším, co napíšeš příště je podle mě trochu zbytečné, když ti to píšu pokaždé. Ale stejně ti to vždy napíšu, jako teď.

Přidat komentář:

Nick:

Text: