OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Potopená naděje

Nebrečela jsem jen kvůli tomu příběhu. Nechte komentář. *L

28.10.2013 (20:00) • Aruallaf • Povídky » Drabble • komentováno 8× • zobrazeno 683×

Titanic…
Naposledy jsem ho viděla tak před čtyřmi měsíci. Byla jsem sama doma a s uslzenýma očima sledovala televizi. Nebrečela jsem jen kvůli tomu příběhu.
Byla to ta chvíle… V tu chvíli, kdy Jack umřel, mi poprvé a bohužel naposledy napsal, že mě má rád… jenom jako kamarádku.
A tak teď, když je to skoro půl roku, očekávám nějaké „Ahoj z nebe“, ahoj od něj. A pak bych to třeba tenkrát neslyšela naposledy, bylo by to jen poprvé.
Byla by to zvláštní symbolika, kdyby se to stalo znovu, ale nestane.
Jack umřel, znovu, a s ním i moje zmrzlá naděje.

Autor: Aruallaf (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Potopená naděje:

Díky všem :)
Ronnie: Nic se neděje, nebo spíš.. co se dá dělat :D

Mám pocit, a nebude to jen pocit, že jsem to asi nepochopila... promiň.

Ou, zimomriavky. Tenhle pocit moc dobře znám, díky tomu třeba nemůžu poslouchat pár písniček, protože mám ten hnusný pocit zakořeněný právě s tou písničkou.
Výborné.

Ty pocity... Krása, jak už bylo řečeno, má to hloubku...

Smutné, no o to viac pravdivejšie. Vždy na niečo čakáme a potom sme ešte viac nešťastní, keď sa to nezopakuje.
Krásne napísané. Má to neuveriteľnú hĺbku.

Jo, ten pocit znám. Dobrá myšlenka.

Pochopila jsi to správně :) ale nejhorší na tom je, že když máme takhle něco spojenýho, tak očekáváme, že se to zopakuje, nebo že nám vesmír pošle něco podobného :( :D

jo presne viem čo tým myslíš. teda aspon myslím. chvíla keď sa pre teba udeje niečo zlomové ti utkvie v pamäti. a či už film či pesnička, dážd prost hocičo v tej chvili navzdy zostane spojene so spominkou. tak nejak som to citila ja z toho textu . oprav ma ak som zle poňala myšlinku textu

Přidat komentář:

Nick:

Text: