Popis toho, co právě cítím. Možná strach z mých vlastních citů.
14.05.2013 (19:00) • Aliska • Povídky » Drabble • komentováno 4× • zobrazeno 880×
Jak se hojí jizvy na duši?
Je spousta receptů, když je člověk raněn tou nejostřejší zbraní… Citem.
Hudba, jídlo, alkohol, tanec, zábava, přátelé…
Ovšem jednou, jednou jedinkrát vám někdo ušetří takovou ránu, že už se nezvednete, nedokážete se bránit, čelit tomu a vzpamatovat se.
Někdo brečí, někdo křičí, někdo si ubližuje…
Ovšem já jen sedím a nevím.
Nevím, co cítím…
Jen prázdno.
To zlověstné, děsivé prázdno, kde pomalu, po kapkách narůstá vztek.
Nic nepomáhá…
A prázdno pohlcuje vše kolem mne.
Za chvíli budu ve tmě…
A já jen sedím…
A vztek narůstá…
Pomalu a rozvážně narůstá…
A já jen sedím.
Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Zlověstná...:
Výborně napsané. 
Moc děkuji :) Jo, ten nerůstající vztek je nejlepší vyřvat, nebo vykopat, ale občas je člověk v situaci, kdy to udělat nemůže. A musí to dusit, dusit a dusit.
Moc pěkný. jo tohle znám. Někdy dokážou slova ranit více než taková facka. Nejhorší ovšem je, když je člověk zklamaný sám ze sebe, v takovích případech je nejlepší se vyřvat a poté se vybrečet, jinak to člověk ze sebe holt nedostane 
jinak se ti to povedlo
Je to fakt moc dobrý a znám to...
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!