OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Ztráta

Život je krutá a nelítostná dáma. Stejně jako Bůh nehledí na spravedlnost.

13.12.2011 (19:00) • • Povídky » Drabble • komentováno 23× • zobrazeno 1720×

I bolest je život. Ne takový, jaký bychom si přáli. Ale přeci je. Pronásleduje nás všude. Někdo má štěstí - vyhne se mu, jako se slepý vyhne obrazu, který nemůže vidět -, ale jiného polapí a nepustí.

Přál jsem si, aby to přestalo. Tak moc jsem si to přál! A pak to skončilo. Náhle, neočekávaně. A bylo to ještě horší.

On byl jeden z těch dobrosrdečných lidí, kteří si nepřízeň osudu nezaslouží. Miloval jsem ho jako nikoho na světě, znamenal pro mě vše. A stačila vteřina a jeho život vyprchal spolu s tím, jak se po chodníku šířila kaluž temně rudé krve.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Ztráta:

AgataEritra: děkuju. :) A docela se bojím, co mi řekneš na jednorázovku. :D

Zoufalství z toho opravdu prýští... Začínáš mě zajímat a věř, že to nebude příjemné, jsem odporná, ale k drabblu... Je to dobré, ne nejlepší, ale budiž... Chce to ještě hodně práce... Na mě to nějaký dojem zanechalo, ale že by mě to uchvátilo, se nedá říct... Přesto máš našlápnuto dobře...

SaDiablo: chápu, jak to myslíš. A děkuju. Poučím se a jestli budu ještě někdy psát drabble, což asi ne, protože to není zrovna můj šálek kávy, jak je vidět, pokusím se to napsat lépe. ;)

Nat, já většinou už na různé reakce moc opětovně nereaguju, ale ono se to zaprvé nedá tak snadno přehlédnout a zadruhé k tomu ještě mám co napsat. Pokud nechceš, nemusíš to brát jako kritiku, protože ve skutečnosti pravda, kterou neznám, se těžko hodnotí, ale je dobré si uvědomit, že pro čtenáře to je vážně trochu matoucí, a nějaký \"ohled\" by se k nim hodil - myslím to tak, že když si chtějí něco přečíst od autora, předpokládají, že právě v drabble budou ty souvislosti a linky pevně spojené, nebo aby to dávalo ten příjemný pocit nevědomosti... Ale to už asi odbočuju moc a navíc se to sem vůbec nehodí, protože něco ani nepatří k tvému textu a jsou to jenom moje poznatky, proto pod plurálem čtenáři spíš hledej jenom mě, mluvím za sebe.
Pokud to byl přítel, je mi to líto, nemůžu napsat nic jiného, protože mi to ani nepřísluší. Ale do komentáře jsi napsal, že to pro tebe důležité je (tak samozřejmě, to je vždy ještě několik desítek jiných aspektů, o kterých čtenáři mohou pouze spekulovat a třeba se to - většinou - ani nikdy nedozví) a víš to jen ty, ale podělíš se. Znělo mi to, jako bys to teda s větší námahou odkryl, ale vlastně přemýšlel jen o objasnění, a pokud mi to náleží a je tu místo pro vyjádření se, já to nechci vědět z tvého komentáře. Chtěla bych si to přečíst zakomponované v té ostatní bolesti a v tom velkém žalu, ne z komentáře, který objasňuje právě ty věci, které možná měly být skryté.
Nejsem necitelná, vím, jaké to je, brala jsem to z hlediska stylistiky nebo prostě všeho a jsem ráda, že to bereš tak, jak to bereš, držím ti palce.

SaDiablo: děkuju za kritiku. Jsem si vědom toho, že perex a drabble na sebe nijak nenavazovaly. Šlo mi o to vyjádřit tu nespravedlnost na světě. On... se ve skutečnosti... zabil sám. Skočil ze střechy. Měl spoustu problémů v rodině, ve škole, a tak to prostě nevydržel, abys pochopila, o co šlo. Pro mě jako pisatele je důležité, kdo to je, i když to samozřejmě vím jen já, ale podělím se - byl to můj přítel. A tím víc bolesti a zoufalství tam je. Já to samozřejmě tím pádem vnímám úplně jinak než čtenář, kvůli emocím, které to ve mně probouzí. Měl jsem ale pocit, že bych to tak měl napsat, a proto jsem to tak napsal.
Ještě jednou moc moc děkuju. :) Vážím si tvého názoru.

Za sebe musím říct, že perex je velmi poutavý a celá myšlenka, ale u mě naopak poslední věta zapůsobila nejméně, ani nevím proč... Možná proto, že se mi to tam jednoduše nehodí; celý příběh byl protkán ne temnem či tajemnem, prostě jen určitou dávkou zoufalství, snad ani ne bolesti, i když bylo zřejmé, že pro hlavní charakter, vypravěče tohoto drabble to bolestivé musí být.
I přes to, že vlastně ani nevím, kdo byl "on", mě v první chvíli nenapadlo ptát se a za důležitou informaci to nepovažuji ani teď. Bylo z toho jasně patrné, že "on" umřel, ale myslela jsem si, že to bylo buď přirozenou smrtí nebo nějakou nehodou - kdo vlastně může vědět, jestli se třeba jenom nenabouchl na stůl, že? -, rozhodně ne tak, že by ho někdo zabil. A pokud to tak bylo myšleno, potom je můj názor ten, že do tak kraťučkého příběhu to ne tak skvěle zapadlo, protože teď vím vlastně prd.
U tohoto drabble mi to prostě přijde takové... nepřirozené, aby to mělo takové finální zakončení, otevřený konec nebo jak bych tomu vlastně měla říkat, dle mého to začlo skvěle už perexem, kde byl zmíněn i Bůh, tak jsem si říkala, že se tam objeví i on, ve zmínce... Život chápu (samozřejmě i přes to, že nejsem věřící, vím, jak do celé věci zapadá Bůh), ale to, že na tuto poznámku nebyla dána žádná návaznost...
Ale to jsou pouze moje spekulace, tady je jasně vidět, že se z těchto sto slov dá vyvodit ještě mnoho, bylo to velmi zajímavé.

martinexa: to bylo myšleno ironicky? :D i kdyby jo, tak stejně děkuju :3

také by se mi chtěla povést taková super náhoda skvělý :)

Emily: děkuju moc
TalenntativeKing: komentář jsem ti napsal k 17.kap. Desamparados ;)
Chensie: yay :3 tolik chváli jsem doopravdy nečekal. děkuju mockrát.
LostAngel: popravdě... bylo to naprosto spontání, téměř neupravované, i počet slov mi vyšel skoro přesně. je to zároveň můj první drabble, takže si myslím, že to bylo spíše štěstí. ale i tak děkuju.

Zajmavé, jak dokážeš sto slov rozdělit na tři odlišné části. Nejprve je tady fakt, že to tak je. Je tady bolest a může zasáhnout kohokoliv. Pak následuje zbožné přání a nakonec je vše uzavřeno tím, co mu bolest způsobilo. Ne že by to bylo špatně, jen mě to překvapilo. Musím říct, že mě nejvíce oslovila ta poslední věta, krásně zvolená slova.

Přidat komentář:

Nick:

Text: