OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » More Bad Than Good - Prolog

05.03.2014 (13:00) • Raaven • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 2179×

Když do sebe ve zběsilé rychlosti bojující těla narazila, znělo to jako úder demoličního kladiva do tlusté, nepoddajné zdi. Rozléhal se a rezonoval celou halou a nemínil jen tak někam zmizet. Chtěl dát všem zřetelně najevo svou přítomnost. Ten povědomě známý zvuk se pomalu plížil kolem a dloubal do ní svou pomyslnou vyzáblou rukou, až ji z toho zamrazilo.

„No to si snad už musíte dělat srandu?“ vyjekla Lydia, když ji ohlušující rána vyrušila snad už po sté. Prudce vstala, odhodila knížku, která praštila Stilese do hlavy, a založila si ruce v bok. Už třetí den trávila ve společnosti vlkodlaků… a Stilese, kterému se podařilo v tom nehorázném kraválu dokonce usnout… a bezděky přihlížela, jak se Derek se Scottem a dvojčaty snaží Isaaca doslova umlátit k smrti. Ten se krčil na zemi s tržnou ranou na obličeji, několika dalšími ranami po těle a nebyl daleko od toho vyplivnout duši. Kdyby nevěděla, že se mu rány za chvíli samy zahojí, měla by o něj opravdu dost velké obavy.

„Nemůžete ho vy dva trénovat nějakým více humánním způsobem? Tak, aby to třeba přežil?“ snažila se rozumovat, když otázky namířila na Dereka se Scottem. Nevěřícně nad nimi kroutila hlavou, když si sedala zpátky do starého potrhaného křesla. Tohle vlkodlačí myšlení opravdu nikdy nepochopí. Někoho mlátit a tvrdit, že mu to pomůže se líp ovládat. Neznat je, tak by si myslela, že v tom viděli nějaké zvrhlé potěšení. U některých by se snad ani nedivila.

Jako odpověď k ní dorazilo jen alfovo podrážděné zavrčení. Ani se nenamáhal dát jakkoliv najevo, že by vůbec zaregistroval její přítomnost tady, a znovu odrazil Isaacův výpad. Tentokrát tak, že s ním mrštil o rezavý plech starého vyřazeného vagónu. Celou halu naplnily tiché výkřiky a každá nově zasazená rána se odrážela od stěn haly do ztracena.

Ozvala se další ohlušující rána, která Lydii znovu vytrhla z jejího klidu. Teď Isaac bojoval proti dvojčatům, nebo se o to aspoň snažil. Byli silní, tělo samý sval a šlacha, a očividně měli navrch. Isaac se jednoho z nich pokusil přeskočit, odrazil se od kovového sloupu, ladně se vymrštil do vzduchu, a když už to vypadalo, že se mu to podaří a zasáhne aspoň jedno z dvojčat, na posledním sloupu mu uklouzla noha a zřítil se do hromady barelů, které stály přímo pod ním. Ethan s Aidenem se na sebe jen vítězoslavně zašklebili, plácli si rukama a postavili se kousek stranou, aby mohli dohlížet na další boj. S ohlušujícím kraválem kutálejících se barelů se Isaac drápal zpátky na nohy. Vypadal jako malé nemotorné štěně, které se právě učí chodit. Člověk by řekl, že je snad i roztomilý.

Když se mu to po několika dlouhých vteřinách podařilo, jen zatřepal hlavou a nakopl barel, který mu stál v cestě. Protáhl si krk, setřel krev z koutku úst, mírně se nahrbil a znovu vyrazil do boje, tentokrát proti Scottovi. Ten na Isaaca vycenil své ostré vlkodlačí tesáky a uštědřil mu další ránu... pro změnu do břicha. Isaac zalapal po dechu a ránu mu spěšně oplatil dvojnásobnou silou. Scott zařval bolestí a poraženecky se sesunul k zemi. Isaacovi se vítězoslavně zablesklo v očích a vyčerpáním se zhroutil na podlahu hned pár vteřin po něm. Na nově přeměněného vlkodlaka si ale nevedl vůbec špatně.

Lydia vlastně moc dobře nechápala, proč za nimi stále chodila, a svým způsobem ji uklidňovalo, když byla s nimi. I když se zrovna snažili ze sebe vymlátit duši. Možná se cítila víc v bezpečí. Ne… určitě se cítila víc v bezpečí. Taky podcenila tu možnost, že by jí za tu dobu mohli tolik přilnout k srdci. Ano... i Derek, který jí sice občas vyčítal, že pomohla Peterovi, ale nemyslel to špatně… byl to prostě Derek. 

Tenkrát to nebyla její chyba. Peterovi se ji podařilo zmanipulovat ještě dlouho předtím, než ho Derek vlastníma rukama zabil. Svého strýce… posledního člena rodiny, kterému bezmezně věřil. Zradila ho jeho vlastní krev. Teď měl ale novou rodinu… novou krev… novou smečku, kterou ta událost jen více posílila a spojila dohromady, ať už se jednalo o člověka, nebo o vlkodlaka. Pro Dereka bylo důležité, že měl ve smečce i "obyčejné" lidi. Nebylo to zrovna běžné, ale dokázal to tolerovat a byl za to svým způsobem vděčný. Teď už i Lydia patřila ke smečce. A samozřejmě Stiles, ale ten by se stejně nenechal žádným způsobem vyšachovat ze hry. I přesto, že Dereka neskutečně vytáčel, měl ve smečce právoplatné místo i on. Do smečky patřila i Allison, se kterou si Lydia taky prožila dobré, ale i špatné chvilky. Jenže ta teď byla na pár týdnů z města, takže Lydii vlastně nic jiného ani nezbývalo, než trávit volné dny s navzájem se mrzačícími vlkodlaky… a Stilesem.

Bohužel byl teď Peter opět mezi živými a běhal někde po lesích. Lydii ten pocit beznaděje stále tížil a častokrát se přistihla, jak ji pohlcoval až skoro hmatatelný strach. Bylo jen otázkou času, kdy dá o sobě Peter znovu vědět.

Autor: Raaven (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek More Bad Than Good - Prolog: