OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Upíří deníky - Zavržení - 3. kapitola

16.12.2012 (08:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 10× • zobrazeno 1949×

                                                                                   3. kapitola - Setkání

„Slyším je,“ řekl Damon, když jsme vyběhli ven.

„Co říkají?“ zeptala jsem se rychle.

„Ona mu vyznává lásku, ale pod tvým jménem. Říká, že byla s Damonem jenom proto, aby se dozvěděla něco o něm,“ řekl Damon zamračeně.

„Věří, že jsem to já?“ zeptala jsem se vážně.

„Asi ano, teď momentálně mlčí,“ řekl jistě.

„Jdu tam,“ řekl jsem bez jakéhokoliv rozmyšlení.

„Zbláznila ses?“ vyjel na mne Damon.

„Ani ne, jdu tam,“ řekla jsem jasně.

„Zapomeň, je tam Katherine, která ti bez rozmyslů utrhne hlavu,“ přidala se Elena.

„Neutrhne, když se budu vydávat za tebe,“ řekla jsem s úsměvem.

„Tereso, zlato, poslouchej mě. Znám Katherine, pokud jí narušíš plán, nebude se rozmýšlet dlouho a zabije tě,“ řekl Damon vážně.

„Fajn,“ řekla jsem uraženě.

„Prokoukl ji,“ řekl najednou Damon.

„Kde je Katherine teď?“ zeptala se Elena zděšeně.

„Už není u Stefana, zmizela,“ řekl podiveně. „To není její styl,“ dodal.

„Možná nás slyšela,“ řekla Elena zamyšleně.

„Asi ano, myslím, že něco chystá,“ řekl Damon jistě.

„Na to nemusí být člověk Einstein, aby na to přišel,“ prohodila jedovatou poznámku a rychle šla za Stefanem.

Když jsem se podívala, abych Damona vyzvala, aby šel taky, tak už za mnou nestál. On a ta jeho rychlost… Na to si asi nikdy nezvyknu!

Damon stál u Stefana, bavili se spolu, bohužel jsem ještě nevěděla o čem, jelikož jsem byla dost daleko. Elena byla jen pár kroků přede mnou.

„… co tu může chtít?“ zaslechla jsem polovinu otázky, která byla směřována na Damona.

„Nevím, ale nic zábavného to nebude, tady alespoň pro nás ne,“ řekl jistě.

„A co budeme dělat?“ zeptala jsem se rychle.

„To nevím, ale vím, co budete dělat vy dvě. Rozhodně se teď budete držet od našeho domu dál,“ řekl Damon jasně.

„A na to jsi přišel jak?“ zeptala jsem se naštvaně.

„Jednoduše, prostě, nechci, aby ses ty, ani ty setkala s Katherine. Jasně?“ řekl přísně.

„A co jsi? Můj rodič?“ rozčílila jsem se.

„Ne, to sice nejsem, ale pořád tě můžu ovlivnit,“ vypálil.

„Budu mít Železník,“ odsekla jsem.

„Tak tě zase zamknu u mě v pokoji,“ řekl a zablesklo se mu v očích. Konečně jsem ho dostala, řekl totiž totální kravinu…

„Fajn, zavřeš mě u tebe v pokoji, ale k vašemu domu se ani nepřiblížím,“ řekla jsem jasně. Damon se zamračil, jelikož zjistil, že to trochu nedomyslel.

„Tak tě zamknu u tebe v pokoji,“ řekl rychle.

„Prosím tě! Myslíš si, že jsem nikdy neutekla oknem? A proč to vůbec řešíme?“ řekla jsem naštvaně.

„Vy dva se k sobě vážně hodíte,“ řekla Elena, chňapla Stefana za ruku a vlekla ho za sebou.

Damon přišel blíž ke mně, a pohladil mě po tváři.

„Prosím, jen nechci, aby se ti něco stalo,“ řekl vážně. Nevěděla jsem, co mu mám na to říct.

„Damone, já taky nechci, aby se ti něco stalo, musíme držet při sobě,“ řekla jsem stejnou tóninou, jako on.

„Problém je, že já, Katherine a Stefan jsem o trochu hodně silnější než ty,“ řekl s úsměvem, který mu tak slušel.

„Fajn, budu se držet dál od domu, ale slib mi, že mě neodřízneš. Budeš mi všechno říkat,“ řekla jsem vážně.

„To ti můžu slíbit,“ řekl s úšklebkem.

„Chtěla bych si promluvit o tom ránu,“ řekla jsem najednou.

„Já vlastně taky,“ řekl rázně.

„Já vlastně, nevím, kde mám začít,“ řekla jsem popravdě a sedla jsem si na lavičku, co byla pod stromem. Damon si ihned přisedl ke mně.

„Bylo to jenom proto, že jsi zmatená, nebo…“

„Ne, Damone, to opravdu ne,“ řekla jsem vážně.

„Tak potom nemusíme nic řešit,“ řekl potěšeně.

„Ale já nevím, co to bylo pro tebe…“

„Tereso, ptáš se, co to pro mne znamená? Já myslím, že ti na to odpovídat nemusím, celých sto padesát let jsem miloval jednu ženu, ale díky tobě jsem se tak nějak odmiloval. Už ji nemiluji, protože… Nejsem moc dobý řečník, myslím, že jsi to nějak pochopila,“ řekl vážně.

„Takže vážně není, co řešit,“ řekla jsem s úsměvem.

„Můžu dnes k tobě zase přijít?“ zeptal se náhle.

„Od kdy se ptáš?“ zeptala jsem se s úsměvem.

„Máš pravdu, chtěl jsem být dobrák, ale nějak to nesedí k mé nátuře. Takže, dneska přijdu,“ řekl zvesela.

Najednou mi zazvonil mobil, když jsem uviděla na display jméno Matt, tak jsem to rychle zvedla.

„Ahoj, Matte, co se děje?“ zeptala jsem se rychle.

„Tereso, stalo se něco hrozného,“ řekl vyplašeně Matt. Okamžitě jsem zbystřila.

„Matte, co se stalo?“ zeptala jsem se rychle.

„My měli bouračku, já a Caroline. Prostě jsem nezvládnul řízení… Narazil jsem do sloupu. Caroline je na tom hodně špatně, volal jsem Eleně, ale ta mi nezvedá mobil. Prosím, mohla bys přijet?“ zeptal se mezi vzlyky.

„Matte, jedeme tam,“ řekla jsem zmateně a zavěsila jsem.

„Damone, musím do nemocnice,“ řekla jsem jasně.

„Jedu s tebou,“ řekl s jistotou.

„Tak, jo.“ Zakývala jsem hlavou.

Holky! Moc vám děkuju, že jste pro mne hlasovaly! Jste úžasné!!!

Vůbec jsem si nemyslela, že bych se mohla umístit!!! :) (A hned 2x) :D

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří deníky - Zavržení - 3. kapitola: