Teddy Lupin je sirotek - jeho rodiče zemřeli v bitvě o Bradavice. Kdykoli se na své nejbližší příbuzné někoho zeptá, odpoví mu jen, že byli hrdinové. Jenže to nestačí, on chce vědět víc. Zajímá ho, jaké bylo jejich místo ve velkém dobrodružství jeho kmotra, Harryho Pottera. Zároveň se snaží žít ve světě, ve kterém po pádu Lorda Voldemorta zavládl křehký klid a mír.
25.08.2011 (16:00) • Shire • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 13× • zobrazeno 2432×
Kdo byli moji rodiče?
Byli hrdinové, odpověděl mi každý, koho jsem se zeptal.
To je nikdo neznal? Nebo snad pokládám špatnou otázku? Copak nemám právo to vědět?
Možná bych se měl ptát raději jací byli... Možná je chyba ve mně, že mi nestačí tahle nic neříkající odpověď. Ale hrdinů je mnoho, a ne každý byl jako moji rodiče.
Zavrtěl se v posteli a pohlédl na budík. Půl šesté. Natáhl ruku pro odrbanou fotografii. V popředí snímku stála jeho matka, mladá rozesmátá žena s růžovými vlasy, a v náručí držela malé dítě, kterému se měnily vlasy ze zrzavé na tyrkysovou. V pozadí snímku, dál od všeho dění, stál jeho otec a na tváři mu hrál lehký úsměv. Ať se Teddy sebevíc namáhal, nemohl poznat barvu jeho očí, vlasů nebo přesné rysy obličeje, protože byl ve stínu.
Položil fotku zpět na noční stolek a povzdechl si. Za chvíli ho přijde vzbudit babička, protože do prvního září zbývá už jen týden a on ještě nemá školní hábit, kotlík ani dalekohled.
Nechtělo se mu na Příčnou, kde budou nakupovat jeho budoucí spolužáci a jejich rodiče. Nijak ho nelákal pohled na šťastné nakupující rodinky.
Vzpomněl si na jednu velmi nepříjemnou oslavu narozenin.
Bylo mu sedm a začínal se o své rodiče zajímat čím dál víc.
Lasturová vila se leskla ve slunečním světle a na zahradě stály stoly. Victorie Weasleyová slavila páté narozeniny a zároveň sedmé výročí bitvy o Bradavice. Na květen bylo neobvyklé teplo, a tak někteří sešli až k moři.
Teddy si počkal, až u stolu budou sedět jen Bill, Fleur a jeho babička.
Tiše si odkašlal: „Bille? Ty jsi znal moje rodiče, že jo? Můžeš mi o nich něco říct?"
Ale než mu Bill stihl odpovědět, ozval se mu za zády krákavý hlas tetičky Muriel: „Pamatuj si jenom jedno kluku! Umřeli pro tebe!"
Teddymu se po těch slovech rozběhly slzy po tvářích. Ještě víc ho šokovalo chovaní jeho babičky. Jindy velmi vyrovnaná Andromeda Tonksová vstala tak prudce, že porazila židli, na které předtím seděla. Když stála ve své plné výšce nad vzteklou stařenou, Billovi a Fleur přeběhl po tváři stín, jako kdyby jim připomínala někoho strašného.
„To odvoláte!" cedila Andromeda mezi zuby a v přimhouřených očích se jí zuřivě lesklo. „Zemřeli, když bojovali za lepší svět pro Teddyho, pro mě a stejně tak pro vás! Jestli si příště nedáte pozor na jazyk..."
Nakonec svou výhružku nechala vyšumět do ztracena a Muriel se rychle vytratila.
Bill se začal překotně omlouvat, ale jeho babička už byla zase klidná, ačkoli bylo jasné, že jakákoli další poznámka by mohla způsobit ještě větší výbuch.
I když si Teddy neměl brát Murielinu větu příliš k srdci, hodně ho zabolela a dlouho se potom na rodiče nikoho neptal...
Jeho přemýtaní zarazilo tiché, avšak rázné zaklepání na dveře. Vstal z postele a pomalu přistoupil ke dveřím. Když otevřel, ucítil vůni topinek a kakaa. Rychle se převlékl, umyl a seběhl do kuchyně. Sedl si ke stolu a chopil se topinky.
„Dobré ráno, Teddy," ozvalo se mu za zády.
„Dobré..." zamumlal s plnou pusou.
Andromeda položila na stůl rozložený šátek a začala do něj něco balit.
„Co je to?" zeptal se Teddy zvědavě.
„Hůlky tvých rodičů," odpověděla, „třeba u Ollivandera zjistíme, že si hůlku nemusíš kupovat. Proto také vyrážíme takhle brzy, protože později bývá u Ollivandera hodně lidí."
Možná bude mít hůlku po otci nebo matce! Už je sice viděl ve vitríně, kde byly vystavené u svatební fotografie rodičů, ale nikdy by ho nenapadlo, že by mu někdy jedna z nich mohla patřit. Raději si však nedělal velké naděje.
Byl rád, že jeho jinak velice pořádná babička má slabost pro věci po jeho rodičích. Jedna věc mu však stejně nedávala smysl. Podle všeho tu bylo hodně věcí o jeho matce, Andromedině dceři, ale o jeho otci tu nebylo téměř nic, kromě hůlky a několika fotografií. Jako kdyby ho snad někdo chtěl vymazat, ale později si to rozmyslel. Tušil v tom tajemství, něco, o čem mu nikdo neřekl, a na co bude muset přijít sám.
Doufám, že pokud se vám to líbilo, napíšete alespoň nějaký komentář (kritiku beru všema deseti).
Shire
Prolog ► 1. kapitola
Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Sdílet
Diskuse pro článek Byli hrdinové - Prolog:
Tuhle povídku pár kapitol jsem četla myslím 3 roky zpátky, ale ráda se k ní vrátím a budu ji číst dál. 
Tahle kapitola mě dojala a chudák Tedd. 
Přišlo mi ho nesmírně líto a stejně tak i Remuse a Tonksové skvělá kapitolka :) jdu na další 
Tvoje povídka mě oslovila hned poté, co jsem si přečetla její perex 
Okamžitě jsem si ji přečetla a nelituju toho 
Je suprová 
Super! Jsem na další díly opravdu hodně zvědavá :)
Lupin a Tonksnová byli skvělí, bylo jich opravdu škoda... doufám že se Teddy dozví pravdu :).
to musím souhlasit s janna od 7 dílu toho je hodně nevyřešeno
a už se těším na další díl 
pěkný
Super! Fakt dobrý nápad, těším se na další kapitolu
Super Líbí se mi strašně i nápad o Teddym toho moc není
Já o HP tématice moc nečtu, vlastně skoro vůbec. 
Ale vždycky mě zajímalo, jak by dopadl Teddy a voilá, jak by řekli Frantíci, najednou vidím povídku právě o něm.
Dopředu neslibuju, že budu stíhat číst - jsem dost nevyzpytatelný čtenář, ale určitě se o to pokusím.
Nápad se mi moc líbí a já doufám, že to bude stejně poutavé i dál. 
Hmm... 
Co k tomu říct? No, zatím to vypadá na dost dobrou povídku. 
Takže kdy bude 1. kapča? 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!