Cena za přežití - 1. část • OurStories.cz ~ naše povídky

Povídka vypráví o vlkodlakovi jménem Paul, který je i přes svoje schopnosti, celkem obyčejný kluk. Vše se ale změní, když do školy přijde dívka, jež je upírka. Díky tomu se spustí koloběh událostí a Paul bude muset čelit nejedné překážce.

23.07.2013 (14:00) • Hany • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 779×

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

Otevřel jsem svoje slepené oči a můj zrak okamžitě zaznamenal dávku nepříjemného slunečného záření. I když mi bylo horko, hodil jsem si přes hlavu deku, abych si těch pár minut, kdy ještě můžu spokojeně ležet, užil.

Nicméně ty krásné minuty uběhly rychlostí blesku a já musel vstávat. Byl totiž první den v dalším nekonečném koloběhu školství. Chodil jsem na střední školu v Brattleboro ve státě Vermont. Nebylo to sice kdovíjaké velké město, spíše naopak. Nicméně tu alespoň byl klid, což jsem, zvláště já, potřeboval. Asi bych měl zmínit, že jsem vlkodlak. Dosud jsem potkal jen jednoho, který mě proměnil, ale už bohužel nežije. Zabili ho totiž naši největší nepřátelé – upíři. Možná to bude znít divně, ale ještě jsem žádného přímo nepotkal či s ním dokonce bojoval a doufám, že to tak zůstane ještě dlouho.

Konečně jsem donutil své ztuhlé končetiny k pohybu a vstal. Pohlédl jsem na slunko, od kterého jsem se před chvíli snažil skrýt a uviděl krásný den, jenž jasně říkal, že dneska se nestane nic špatného.

Po každodenním ranním rituálu jsem vyšel ven a nasměroval si to do školy. Neměl jsem auto, jelikož já a máma jsme nepatřili mezi tu bohatou vrstvu. Museli jsme si vystačit s jedním autem a to bylo věčně zabrané. Mě to ale nevadilo, přece jen, není nad to si provětrat hlavu a těch pár stovek metrů mě nezabije.

Když jsem přicházel ke škole, většina lidí už tam byla. Vzhledem k tomu, že můj čich, zrak a sluch jsou velmi lepší, hned jsem uslyšel na svou adresu pár poznámek. Ze začátku to pro mě bylo velmi těžké a myslel jsem si, že z toho zblbnu, no nakonec jsem mi nezbývalo nic jiného, než se s tím smířit a teď z toho jen a jen profituju. Pár holek mě nazvalo pohledným, pár blbcem, pár si zas myslelo, že jsem tu nový, přičemž tady bydlím odmalička. Holt se nad tím dá jen pousmát. Ještě, než jsem definitivně odstřihnul všechny hlasy, neušlo mi pár poznámek nad novou holkou, která je ve stejné věkové kategorii jako já. No, bude to tu mít holka těžké.

Dál už jsem tyto drby neřešil a snažil se najít mého nejlepšího kámoše. Trvalo mi to jen asi dvě sekundy, než jsem zahlédl Ethana. Jako jeden z mála ví, kdo doopravdy jsem, za což jsem nesmírně rád. Jakmile zmerčil, že přicházím, okamžitě se protlačil přes dav lidí ke mně. „Tady ho máme… Už jsem myslel, že jsi odjel z města a dal se na natáčení pokračování Twilight,“ neodpustil si rýpavou poznámku a objal mě.

„Skvělý, podle některých jsme teď homosexuálové, takže ti děkuju,“ odvětil jsem. Ethan na to nereagoval, chňapl mě za tričko a vedl do školy, kam už směřovala většina lidí.

„Ještě si neviděl tu novou kost, co? Sakra, asi jsem se zamiloval. Každý kluk tady po ní slintá a to je tu sotva pár minut!“ rozplýval se a já jen kroutil hlavou. Tipuju, že to bude nějaké blondýna s vysokými podpatky a IQ bude mít na úrovni senilního dědy.

„Hele asi bys měl trochu zvolnit. Beztak to bude nějaká tuctová buchta.“

„Myslíš?“

„Jo, myslím.“

Ethan zastavil a otočil mě. „Tak se podívej.“

Už jen, když jsem se otáčel, něco mi nesedělo. Do nosu mi zavanul nějaký divný pach, který jsem ještě nikdy necítil. Podíval jsem do očí té dívky a jediné co jsem viděl, byl chlad. Ani na vteřinu jsem nepochyboval, o koho tu jde, o upíra.

Ona si mezitím povídala s nějakou holkou a po chvilce mi pohled opětovala. Okamžitě zbystřila a odešla do třídy. Té třídy, kam jsem měl jít i já.

Následující díl »

Autor: Hany, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction