OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Deník Bradavického študenta - Kapitola šestá

16.12.2011 (15:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 878×

9:55
dívčí záchodky

Musela jsem se jít uklidnit. Za chvilku mám další hodinu s Rebelvírskými prváky, nějaké Kouzelnické hormule.

9:56

A jsem si jistá, že tohle mi zatraceně půjde, protože hormony se mnou cloumají už od dvanácti.

9:57

Pokud mě teda do té doby nevyloučí za to, že jsem jim zabila půlku studentů.

10:00
učebna Kouzelnických hormulí

Nevěděla jsem, že nás bude bavit skřítek, mezitím než přijde učitel.

10:10

Nevím, na co mi bude kouzlo, které donutí hůlku svítit.

10:11

Máme světa, no ne?

10:11 a půl

Aha, pardón, já zapomněla, že se nacházím ve středověku.

10:35
ošetřovna

Hahahahaha.

10:45

Hahahahaha.

10:46

Učitel spadl ze štosu knih, když z mé hůlky vytryskla pořádná dávka světla a oslepila ho.

10:47

Hahahahahaha.

A celou třídu.

10:50

A mě taky.

11:00

Zrovna přišla nějaká paní, sundala mi obvaz z očí stejně jako dalším deseti lidem a učiteli.

11:10

Nejsem tady ani den a už jsem skoro-zavraždila víc lidí než Voldy dohromady.

11:12

Proboha!! Co když budou mít za chvilku strach říct moje jméno??

11:13

Ta-která-skoro-zabila-více-lidí-než-ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit.

11:14

Panebože…

11:40
Rebelvírská kolej, krb

Přišel za mnou můj strýc nejspíš-přes-sto-dvacáté-koleno neboli Album neboli chlápek, co má-vlasy-až-po-prdel, aby mě zkontroloval. Prý, že za celou dobu, co je tady ředitelem, nikdy neviděl nikoho, jako jsem já a že je rád, že jsem tady. Aspoň se prý nenudí.

11:41

Musím uznat, že je to fajn děda.

11:42

Když se nad tím zamyslím, tak trochu vypadá jako děda Mráz.

11:43

Poslal mě sem, abych si odpočinula, a omluvil mě z hodiny. A pak se mě zeptal, jestli nemám Bertíkovy fazolky, ale já měla u sebe jenom Marsku, a tak jsem mu ji dala.

11:45

Což znamená, že jsem bez sváči a pokud se nedostanu na oběd, tak se zase nevyspím.

12:00
Velká síň, oběd

Nechci se chlubit, ale sedím vedle toho kluka, co má jizvu na čele ve tvaru lesku (?) a jím hranolky.

12:05

Chtěla jsem prolomit ledy, protože tam seděl sám, a tak jsem se ho zeptala: „Tak co Voldy?“, ale myslím si, že to nepochopil, protože po mě vrhnul vyděšený pohled a rychle odkráčel.

12:06

A pak že tady jsou normální lidi, jasně, mami.

12:10

Přisedl si ke mně ten s peroxidem na hlavě. Co ten chce?

12:30

Konverzace probíhala asi takhle:

Já: Co chceš?

Peroxidový maník: Viděl jsem, jak si vyděsila Pottera. Cos řekla?

Já: Já jsem ho nevyděsila. Jen jsem se ho zeptala na něco, abych prolomila ledy.

Peroxidový maník: Ledy?

Já: Zeptala jsem se, jak se má Voldy.

Peroxidový maník: Kdo?

Já: Voldemort.

12:35

Pořád se nemůžu zbavit obrázku toho vyděšeného pohledu, co po mě vrhl ten peroxidový maník, a pak odkráčel stejně rychle jako Potter.

13:00
učebna studia mudlů

Teď mi to došlo.

13:05
Panebože, opravdu jsme začali probírat elektřinu.

13:10

Řekněte mi, na co mi to bude?

13:20

Ale aspoň jsem věděla, k čemu je žárovka.

13:21

Svým způsobem.

13:30

Zeptala jsem se učitelky, proč má na stole vystavený mixér a ona mi řekla, že zkoumá všechny jeho funkce. Tak jsem jí naštvaně řekla, že kdyby tady měli zásuvky a že kdyby dala do mixéru svou ruku a zapnula ho, tak by to rychle poznala.

Zatvářila se nadšeně a poděkovala mi.

13:45
chodba

Panebože, doufám, že to nebrala vážně.

13:48

Jestli se kvůli mně další učitel dostane na ošetřovnu, tak už opravdu dneska neusnu.

14:00
Velká síň, ležím na lavičce mezitím, co se všichni učí

Mám volnou hodinu. Hahaha.

14:05

No doprdele! Právě si ke mně přisedl nějaký duch.

14:10

Jmenuje se Bezhlavý Dick.

14:15

Koho proboha zajímá, že se nemohl přihlásit do soutěže, protože nemá hlavu úplně dole?

14:16

Počkat, cože???

14:20

Asi jsem právě dostala infarkt.

14:22

Jaký normální duch si sundá hlavu jenom protože mu nevěříte?

14:23

Jediná správná odpověď: Žádný.

14:25
společenská místnost

Raději jsem zdrhla ještě před tím, než by si stačil sundat i něco jiného.

14:28

Všimla jsem si, že je tady nějak přezrzkováno.

14:30

Přisedli si ke mně nějaké dvojčata a tvrdí, že se jmenujou Fred a George. Co chcou???

14:32
záchodky

Panebože, snažili se mi prodat drogy!!!

14:32 a půl

Bylo to asi takhle:

G. a F. : Hele, nováček!

Já: Kde?

G. a F. : Gratulujeme! Zrovna začínáme s novým projektem a rozhodli jsme se vybrat tebe!

14:34

A pak vytáhli z kapsy nějaký bílý prášek!

14:35

A jsem si naprosto jistá, že to mouka nebyla!

14:35 a půl

A cukr taky ne.

14:40

Nemůžu uvěřit, že mě naši poslali do drogového doupěte.

Můj život jde prudce z kopce.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Deník Bradavického študenta - Kapitola šestá: