Elena and Vampires 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Další kapitola je tu! Elena má podezření, že Stefan je upír a její podezření se později také potvrdí. Stefan na ní čeká na parkovišti a Elena se bojí, že ji zabije, Stefan však udělá něco nečekaného.

20.07.2010 (18:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 2176×

To není možné, ten prsten, co má Stefan nosí upíři, aby je chránil před slunečním svitem. Jak to vím? Protože upíři jsou takový můj malý koníček. Čtu různé knížky o upírech na internetu hledám důkazy jejich existence. Upíři mě fascinují, to jak nestárnou, to, jak jsou krásní. Na jedné internetrové stránce jsem narazila na obrázek toho prstenu, co má Stefan. Je snad Stefan upír, nebo ani neví, k čemu ten prsten slouží a má ho jen tak? Musím to zjistit. Musím zjistit, jestli je můj nový spolužák upír. Po zbytek hodiny jsem se snažila poslouchat učitele, ale stejně jsem po očku koukala na Stefana. Co jsem nečekala bylo to, že Stefan na mě kouká taky a ten jeho pohled nebyl vůbec přátelský, stále se na mě mračil. To mě přesvědčovalo o tom, že je Stefan upír a bojí se, že jsem ho odhalila. Můj bože, můj nový spolužak je upír a ví, že jsem ho odhalila a teď mě bude chtít zabít, sakra.

Hodina skončila. Přiběhla ke mě Bonnie.

"Ten novej kluk, ten Stefan je fakt pěknej viď?"

"Hm, docela ujde." To bylo slabé slovo, Stefan byl opravdu překrásný, ale možná, že je to upír.

"Šílíš, je božskej, ty jeho svaly a ten jeho zadek, je to prostě nádhera."

To je celá Bonnie, blázen do kluků. Stefan prošel kolem nás a tázavě se na mě podíval. Bonnie to hned zaregistrovala.

"Viděla si ho, on se na tebe podíval."

Bohužel se na mě podíval z jiného důvodu než Bonnie myslí. On se mnou nechce chodit, on mě chce zabít.
Všechny přestávky mi Bonnie vyprávěla jenom o Stefanovi. Bonniino vyprávění o Stefanovi nemělo konce. Už jsem byla ráda že škola skončila. Před Bonnie jsem utekla na parkovište. Šla jsem k mému autu. Hledala jsem v tašce klíčky, když jsme je našla vzhlédla jsem a uviděla jsem Stefana, jak je opřený o kapotu mého auta. Přišla jsem k autu.

"Ahoj," pozdravil mě Stefan.

"Ahoj," řekla jsem tiše.

"Co víš o mém prstenu?" zeptal se mě .

"O tvém prstenu? Nic, jenom, se mi líbil ten kámen a nemohla jsem si vzpomenou, jak se jmenuje, ale pak jsem si vzpoměla." Snad mi tohle Stefan uvěří.

"Nejsi moc dobrá lhářka Eleno." Takže mi to neuvěřil.

"Ale já nelžu."

"Eleno, Eleno, víš, že lhaní je špatné." Ale zabíjení lidí je taky špatné, pomyslela jsem si.

"Co po mě chceš Stefane?" Trošku jsem zvýšila hlas.

"Co po tobě chci? Hm, já vlastně ani nevím, nevíš náhodou ty co bych po tobě mohl chtít?"

Napadlo mě pár věcí, chce po mě moji krev, nebo mě chce zabít.

Stefan mě hypnotizoval. Stále se mi díval do očí a čekal na mou odpověď.

"Ne, nevím, co bys po mě mohl chtít."

Stefan se pomalu ke mě přibližoval. Já jsem začala couvat.

"Neboj se Eleno," promluvil vlídným tónem.

Já jsem se ale bála a pořád tu byla naděje, přece by mě před tolika lidmi nezabil. Stefan byl asi pět kroků přede mnou, ale najednou se ocitl za mnou. Otočila jsem se a podívala jsem se na Stefana.

"Jak... jak si to udělal?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem.

"To víš, my upíři jsme rychlí."

Najednou Stefan sklonil hlavu a začal ji přibližovat k mému krku. Nemohla jsem se vůbec pohnou, jenom jsem tam stála a čekala na to co mi udělá. Stefan udělal něco nečekaného, políbil mě na krk.

Autor: Annabelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction