Hunger games - Poslední hry 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Nettie přežila útoky splátců, ale nyní na ní čeká jiná zkouška. Co když ale přijde někdo, na kom vám opravdu záleží, ale zároveň nemůžete oba žít?

11.01.2013 (07:00) • LotosovaKami • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 1466×

Země se třese. Chytám se nejbližšího stromu a pevně ho objímám pažemi. Udržím se, dokud to nepřestane. Pak se ale objevuje nové nebezpečí. Země se trhá na kusy a vzniká obrovská prasklina. Pod nohama mi mizí zem a já visím za ruce nad hlubokou strží. Bum. Ozve se výstřel z děla - někdo spadl do propasti. Snažím se vytáhnout nahoru na větev, ale nemám dost síly. Strom se otřásá pod náporem zemětřesení a mně kloužou ruce. Nutím se nedívat dolů, ale strachu se nemůžu ubránit. Jedna ruka mi sklouzává dolů a já visím jen za jedinou ruku. Cítím, že se neudržím. Pevně zavírám oči a povoluji sevření. Prosím, ať to nebolí! stačím si ještě přát, než mé prsty pouštějí větev.

„Haló, Nettie?" jemný hlas mě oslovuje. Pootvírám oči a rukou si sahám na hlavu. Abby sedí vedle mě a rukou mi přejíždí po čele. Pokouším se si sednout, ale její ruka mě tlačí k zemi.

„Nevstávej. Počkej chviličku, jestli tě nebude něco bolet, pak můžeš vstát," říká a pouští mě. Okamžitě na ni vystřeluji hromadu otázek. Vysvětluje mi, že přiběhla právě ve chvíli, kdy jsem se pustila větve a než mě stačila chytit, práskla jsem se do hlavu o skálu a omdlela. Odnesla mě sem. Byla jsem mimo pár hodin. Umřel Leo ze sedmičky. Když zijšťuji, že jsem v pořádku, vstávám a uzavírám s Abby nevyřčené spojenectví. Prostě obě víme, že jsme ho uzavřely, i když jsme si to neřekly. Abby mi vypráví, jak musela od Rohu zmizet, protože se proti ní spojili. Ale má se slušně. Vzala si tam tři sekyrky a teď s nimi loví zvířata. A díky ní se mám dobře i já. Zbývá pět splátců. Snowova vnučka, já a Abby, Henry z desítky a Bailey z dvanáctky.

Spáváme s Abby v koruně jednoho stromu. Přes den lovíme a sbíráme něco k snědku. Lenimu jsem dokonce vyrobila jednu hračku. Je nám dobře, ale už jsme tu dva dny a tvůrci her nás brzy svolají dohromady. Problém je v tom, že my s Abby jsme na jedné strany díry po zemětřesení a jak odhadujeme, tak ostatní na druhé. Nemůžeme se přes tu díru dostat. Nenajdeme dostatečně dlouhé břevno, které bychom mohly přelézt. A ani jedné z nás se nechce jít podél díry až tam, kde končí.

Dalšího dne nás budí křupání dřeva. Vidíme strom kousíček od nás, který padá k zemi. Jakmile slezeme ze stromu, zijšťujeme, že strom úplnou náhodou zničehonic spadnul tak, že vede přes díru. Balíme svoje věci a přelézáme strom. Na druhé straně vyrážíme podél díry a zanedlouho jsme na pěkné mýtině. Přemýšlíme, kudy dál, ale v tu chvíli z jednoho stromu vylétá šíp. Zasahuje Abby do ruky a ta zakleje, ale sekerku má připravenou. Hází ji do stromu a z jedné vysoké větve padá tělo Bailey. Z děla se ozve výstřel a my se k ní nakláníme. Bereme jí luk a šípy a plastovou fólii. Jdeme pryč lesem, aby mohli vyzvednout její tělo. Další dítě, pro které bude někdo smutnit.

„Slyšíš to?" ptám se Abby. Výkřik boje. Rozbíháme se po směru zvuku. Třeskot kovů je nezaměnitelný. Prodíráme se hustým křovím. Když se konečně dostáváme na mýtinu, vidím Henryho, jak tvrdě odráží údery meče Snowovy vnučky.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: LotosovaKami (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction