I'm Stiles Kapitola 2 • OurStories.cz ~ naše povídky

Stiles si hledá práci.

08.04.2014 (09:00) • piromaan23 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 1996×

S úsměvem jsem pozoroval vlkodlaka a vzpomínal na společné chvíle. Přejel jsem si po svém zápěstí a usmál se. Spolu. Zavřel jsem oči a vzpomínal na období, ve kterém jsem získal svou značku.

Pomalu jsem se dotýkal jeho svalnatých zad. Moje tělo bylo zasypáváno polibky od mého vlkodlaka. Pomalu jsem zajel svými prsty do jeho vlasů. Políbil jsem ho na čelo a prudce vydechl, když spojil naše ruce i těla. Usmál jsem se. Byl jsem tak šťastný, jako už dlouho ne. Pevně stiskl můj bok a zachvěl se vzrušením. Pocítil jsem teplo a nadšeně vydechl.

„Prosím, Dereku,“ zašeptal jsem plně rozhodnut, že neustoupí. Derek se na mě podíval a pak jsem ucítil bolest na svém zápěstí. Moje ruka rudě žhnula, označil si mě.

Znovu jsem se usmál a sledoval jeho vzdalující se postavu. Odvrátil jsem od něj na chvíli svůj pohled a přemýšlel, co bych měl dělat. Scott byl pokousán. Moje staré já ještě nebylo dost připravené a toulání po lese také nepřichází v úvahu se vzteklým Peterem za zadkem. Hm, co jen bych mohl dělat? Podepřel jsem si rukou bradu a přemýšlel.

Nezbývalo mi nic jiného, nežli se někde skrýt a vydělávat peníze. Povzdechl jsem si a seskočil ze stromu. Odcházel jsem od Derekova domu s jasným cílem. Musím nalézt práci a nějaké bydlení blízko smečky, a já vím, kde začít. Mojí další zastávkou byla škola! Vzpomněl jsem si na podzemní tunely, které jsme objevili se Scottem po tom, co zemřela Lydie. Mávl jsem rukou a rozplynul se. Objevil jsem se u školy. Právě dovnitř vcházela Allison. Díval jsem se do třídy, kde seděl Scott a právě podával Allison propisku.

„Scházeli jste mi, vy všichni. Nedovolím, aby se znovu stalo tolik zla, i kdybych měl vyčerpat všechnu svou sílu,“ řekl jsem tiše a rozešel se do školy. Zastavil jsem se až u ředitelny. Z malého stolku jsem si vzal nějaký časopis, opatrně jsem zaklepal a čekal na vyzvání.

„Dobrý den, jmenuji se Unborn, zaslechl jsem, že hledáte nového zaměstnance? Je to pravda?“ zeptal jsem se ředitele a zadíval se na něj uhrančivým pohledem. Svou rukou jsem udělal nepatrný pohyb a napojil se na ředitelovu mysl. Podal jsem mu časopis o dámské módě a on začal se zaujetím číst.

„Samozřejmě, jdete právě včas, pane Unborn. Hledám někoho na místo školního psychologa a poradce. Vaše doporučení je, jak vidím, výborné. Budeme velice rádi, když se připojíte do našich řad. Podepíšeme smlouvu,“ řekl jen a mile se usmál. Kapička potu mi sjela po čele. Podepsal jsem se a rozloučil se s ředitelem, že zítra přijdu. Ovlivňování lidí mi moc nešlo. Bylo to vyčerpávající a proti mému přesvědčení. Nebyl jsem ten hodný a nevinný Stiles. Vyčerpaně jsem se usadil před školou na lavičce a oddychoval.

Úkol číslo jedna byl zařízen. Když jsem usoudil, že jsem již plný energie, vydal jsem se k Nemetonu. Vstoupil jsem do svatyně a na zeď vyryl kamenem číslo pět. Usmál jsem se. Bylo úžasné, že to vyšlo. Prohrábl jsem si své vlasy a usmál se. Tady pro mě, Nicolase Unborna, začíná nová kapitola.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction