Our life: Fairy tail - 4. Evening with Happy • OurStories.cz ~ naše povídky

Jak vypadá pouhý jeden večer strávený s Happym?

07.02.2012 (18:00) • LadyShady • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1143×

Pohled Koi:

Kiiroi mi nedala vědět za celý den, jak to s Grayem probíhalo. A když jsem jí chtěla zavolat, nezvedla mi telefon. Protože já měla dojmů až, až. Natsu mi nedal pokoj celý den, pořád chtěl jenom jíst. Až večer se unavil a konečně usnul. Zato já nemohla spát. Nemohla jsem přestat myslet na to, že tohle je opravdu pravda. Že u mě v pokoji na matraci, která leží na zemi, spí Natsu Dragneel.

„Páni, Natsu… škoda že nejsi trochu… vyspělejší,“ zašeptala jsem s poloúsměvem.
„Ai!“ ozvalo se z batohu. Počkat… Ai? To přece používá Happy, Natsuova modrá kočka s křídly. A on mě slyšel! To snad ne?
„Anata wa kare o aishite!“ vystrčil hlavu z batohu a zasmál se.
„Ne, tohle tvrzení jsem připravena popírat! Já Natsua nemiluju!“ bránila jsem se celá červená.
„Aha, proto jsi celá rudá, že jo?“ vysmíval se mi dál ten hloupý kocour.
„Happy, dokážeš mlčet?“ zašeptala jsem naléhavě.
„Ai! Rozkaz, velitelko! Ale mám jednu podmínku – že nemusím spát v tom pitomém batohu? Protože tam není moc místa a k tomu…“
„Jo, Happy, splním ti, co budeš chtít, jenom prosím tě Natsuovi nic neříkej!“ sepjala jsem ruce v prosbu.
„Dobře, uděláš mi k večeři rybu?“ šibalsky se usmál.
„Ale my už jsme večeřeli,“ prohlásila jsem.
„Fajn, myslím, že vzbudím Natsua,“ zasmál se a popolétl přesně nad jeho hlavu. Když ho vzbudí, řekne mu to. Happy si nebere servítky. Vždycky všechno vykecá. Na to ho z toho anime znám až moc dobře.
„Fajn, Happy, uděláme rybu, pojď,“ popadla jsem ho za ocas a odtáhla do kuchyně.

Matka byla naštěstí v práci ve Francii – ona je tlumočnice, takže je neustále někde pryč. To znamená, že mám teď delší dobu byt sama pro sebe a nikdo se mi do ničeho neplete. Otec od nás totiž odešel, když mi bylo šest.
Podívala jsem se do mrazáku a našla jsem tam nějaké rybí prsty, a ještě obyčejnou neobalovanou rybu. Řekla jsem si, že když Happymu udělám něco extra, bude ke mně milejší a bude tam ještě větší jistota, že bude držet svůj zrádný jazyk za zuby. Obrala jsem tedy rybu a začala jí smažit na pánvi.

„Co to děláš?“ protáhl Happy obličej.
„Uvidíš, tohle je lepší,“ usmála jsem se, ale Happy nevypadal, jako by věřil.
„Dobře. Hezky to voní,“ připustil. Takže to by bylo. Ještě aby mu to chutnalo, a bude to naprosto dokonalé. Po chvíli jsem přidala brambory, které zbyly od oběda.
„Dík, Happy,“ odvětila jsem. Za chvilku bylo všechno hotové. Happy se vrhnul na pánev jako blázen.
„Počkej, dám ti to na talíř!“ vykřikla jsem, ale Happy mě naprosto ignoroval a cpal se přímo z pánve.
„He ko uoc dobuí,“ prohlásil s plnou pusou, což jsem si vyložila jako poklonu. Asi něco na způsob, že to je dobrý.
Když Happy konečně dojedl, umyla jsem po něm nádobí a poslala ho do mojí postele. Pokusila jsem se zavolat Kiiroi. Chvilku jsem poslouchala tikání a nakonec…

„Koi, seš to ty?“ promluvila tiše do telefonu.
„Jo jo, to jsem já. Tak jak bylo s Grayem? A proč šeptáš?“ odpověděla jsem do telefonu.
„Protože nechci, aby se vzbudil. Všechno bylo v pohodě, až na to, že když jsem ho vzala s sebou na nákup, svléknul se mi před nějakým tátovým podřízeným. Vykulil oči a o chvilku později pelášil ze své kanceláře s krabicí a mumlal, že s exhibicionistou nehodlá sdílet pracoviště. Co ty?“
„Docela dobrý. Vyžral mi celou ledničku…“
„Hele, jsem už unavená, jdu spát. Uvidíme se zítra,“ zamumlala a položila telefon.

Já jsem se natáhla na zem vedle Natsuovi matrace, ale v dostatečné vzdálenosti, aby si Natsu nemyslel. Nakonec jsem usnula.

Autor: LadyShady, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction