OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Temná - 8. kapitola

04.05.2019 (10:00) • TerezaJ • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1585×

Ležela jsem na trávě, voda z potoka mi omývala nohy a slunce bylo vysoko na obloze. Ocitla jsem se zpátky v Temném lese na svém oblíbeném místě a usmála se. Sen byl tak reálný, cítila jsem chladivé doteky vody u kotníků, slyšela šum v korunách stromů a vítr mi čechral mokré vlasy.  

Zabořila jsem ruce do měkké trávy a tvář nastavila teplým paprskům. Ptáci štěbetali svá tajemství a tužby, země voněla a vítr laskal. Nikde mi nemohlo být tak dobře.  

Otevřela jsem oči a zamračila se. Voda se stala teplou a stoupala po mých stehnech nahoru, dotýkala se vnitřních stran a postupovala úplně nahoru. Zalapala jsem po dechu, když jsem ucítila mokrý tah na tom nejintimnějším místě a pomalu se probouzela.  

Voda zmizela, stejně jako stromy a potok, ale ten vlhký tlak zůstával. Zamžourala jsem ospalýma očima mezi svá stehna a strnula.  

Dorian ležel uvelebený v jejich kolébce a rty se bezostyšně dotýkal mého těla. Díval se na mě přes mé břicho a hradbu ňader, oči měl ztěžklé vášní a duhovky podivně zářily v měkkém světle lampy, která stála u postele.  

Zrudla jsem až po kořínky vlasů a pokusila se odtáhnout, ale Dorian jenom zavrčel, přidržel si mě za boky u sebe a hladově se pustil do tajného místečka mezi mými stehny.  

Nedokázala jsem v sobě zadusit výkřik slasti... Podivné horko se rozpínalo mým podbřiškem, a když do mě vstoupil dvěma prsty, sotva jsem dokázala popadnout dech. Vnímala jsem podivné vlhko a jakmile ho nahmatal i můj druh, souhlasně zamručel.  

Sunul se po mém těle vzhůru, zlíbal vrchol mého ženství, obkroužil pupík a zastavil se u jedné bradavky, aby ji vsál a něžně se zakousl do růžového poupěte.  

Přinutil mě roztáhnout nohy doširoka, aby se mezi ně vtěsnal boky a svými rty spočíval těsně nad mými. Jeho horký dech mě hřál, když mírně pohnul boky a ocitl se tak na prahu vchodu.  

Obkroužil jazykem nejdřív spodní ret a potom horní, načež jím vklouzl do svatyně úst a nutil mě ke spolupráci. Váhavě jsem položila ruce na jeho mohutné paže a oplatila mu polibek.  

Dorian nespěchal, pohnul zkusmo boky a jakmile se ocitl špičkou penisu uvnitř, zase se rychle stáhl. Pokoušel mě tak neskutečně dlouhou dobu, až jsem začala vzdychat a kroutit se pod ním. Potřebovala jsem... cosi! 

A to cosi přišlo nečekaně rychle. Ještě jednou mě jenom podráždil a potom se mocně zhoupl v bocích a jediným pohybem do mě pronikl. Vykřikla jsem bolestí a snažila se uhnout před nepříjemným pocitem naplnění. Dorian mě ale držel pevně, dýchal skrz zaťaté zuby a šeptal mi cosi do ucha ve své rodné řeči.  

Palčivý pocit úplně nevymizel, ale jakmile si mé tělo přivyklo, Dorian se začal líně pohupovat. Zatímco boky přirážel k mým, jazykem oblízl mé hrdlo a špičáky poškrábal jemnou pokožku krku. Zajíkla jsem se a váhavě naklonila hlavu ke straně.  

Dorian tu výzvu pochopil a přijal. Jeho tempo nabralo na síle, a když se blížilo vyvrcholení, proťal mou žílu. Z hrdla mi unikl chraplavý sten a já cítila každé potáhnutí. Po chvíli vynořil zuby, olízl krvácející ranku a vzápětí s hrdelním výkřikem vyvrcholil.  

Cítila jsem podivné tryskání a vlhko mezi nohama. Dorian zabořil hlavu do mých vlasů a zhluboka oddechoval. Paže se mu chvěly, jak se o ně opíral, aby mě netížil.  

Všude kolem mě se vznášel upíří vázací pach, má pokožka jím byla prosycená. Voněla jsem jako temné koření, a ještě dlouho budu.  

Rozšířila jsem oči údivem, když se můj druh znovu začal pohybovat. Zmučeně zasténal a v plné síle začal nanovo vlnit boky ve smyslném rytmu.  

„Bolí to?” zeptal se ochraptěle a podíval se mi zblízka do očí.  

„Ne, je to... Zvláštní,” přiznala jsem popravdě.  

„To je dobře,” reagoval na mou odpověď. „Protože já nemůžu přestat.”  

Vyjela jsem rukou po jeho zádech k šíji a přitáhla si ho k polibku. Dorian se nenechal pobízet, zmocnil se mých rtů stejně jako zbytku těla a tentokrát byl sex s ním syrovější, živočišnější.  

Pokousal mě na krku hned na několika místech a než jsme skončili, měla jsem rozkousaná i třísla. Pil mou krev, a zatímco mně se malinko točila hlava, jeho oči zářily vnitřním světlem. Přecházela do něj má podstata, magie elementů mu dodávala sílu.  

Usnula jsem vyčerpáním, prostě jsem odpadla. Probudil mě zvuk stahujících se rolet. Slunce vycházelo, což znamenalo, že jsem prospala půl dne.  

Napřímila jsem se na posteli, která byla prosycená pachem milování a temným kořením. Odhrnula jsem ze svého nahého těla pokrývku a vydala se do koupelny.  

Odraz v zrcadle mi vrátil obraz ženy s uvolněnými rysy, ztěžklými víčky a podivným svitem v očích. Krk jsem měla posetý malými rankami, které se sice hojily, ale ještě stále byly znatelné. S mírným úsměvem jsem se prsty dotkla značek, které Dorian vytvořil.  

Rychle jsem se osprchovala, navlékla si na nahé tělo bavlněné šaty a vydala se do jídelny k Prvnímu jídlu.  

V jídelně ovšem nikdo nebyl, dveře do tajného výcvikového centra byly pootevřené a z chodby ke mně doléhalo ohlušující skandování.  

Váhavě jsem zamířila tím směrem, a ještě váhavěji nakoukla do tělocvičny. Téměř celá domácnost, především mužská, stála semknutá v kruhu kolem čehosi, co v nich vyvolávalo euforii.  

Jako první si mě všiml Vishous, vykouzlil na tváři pobavený úsměv a ustoupil stranou, abych se mohla jít podívat, co vyráží z několika mužských hrdel takové výkřiky.  

Dorian jenom ve volných černých kalhotách odrážel útoky svého otce a Zsadista. Nahá hruď se mu leskla potem, azurové oči žhnuly a jeho pohyby se zdály naprosto perfektní. Točil se jako tornádo, vykryl každý úder a ty jeho byly rychlé jako blesk.  

Věděla jsem, co tu změnu způsobilo. Má krev fungovala jako motor, dodávala mu šťávu, hnala ho vpřed. Dělala z vynikajícího bojovníka nepřekonatelnou zbraň.  

Polupír se pohyboval s jistotou a nově nabitou silou působil neporazitelně. Srazil oba své protivníky na kolena a naznačil proříznutí hrdel černými dýkami.  

Klečel na jednom koleni, ruce se zbraněmi rozpažené, takže držel svého otce i přítele v šachu a hruď se mu mocně dmula při každém nádechu.  

Spoutal mě svým pohledem, jeho oči se zaryly až na dno mé duše. „Je to tvou krví, že ano?”  

Jeho sytý hlas mě probral z transu. Udělala jsem krok vzad a dotkla se rozkousaného hrdla.  

„Ano,” řekla jsem tiše.  

„Jak?” položil prostou otázku.  

„Jsem tvá družka,” odpověděla jsem stejně prostě. „Jsem Temná... Má krev je dřevem pro tvůj oheň, přiživuje ho. Jsem palivem pro tvou sílu.” 

„A budeš tu sílu potřebovat, Doriane!”  

Otočila jsem se k východu, abych pohlédla na virval. Stvořitelova dcera se mračila, za zády jí stál Jason a ruku měl položenou na jejím rameni.  

„Jde si pro ni,” pokračovala tiše.  

„Kdo?” Postavil se Dorian na nohy.  

„Pán nočních můr,” zašeptala virval staženým hrdlem. „Jde si pro tvou družku a než oblohu zbarví rozbřesk do ruda, dostane ji.”  

Objala jsem se pažemi a tělem mi projel chlad. Arian přichází... Jde si pro to, co si myslel, že mu po právu patří. Jde pro mé tělo i duši. 

„Ať přijde!” zavrčel Dorian a vycenil tesáky ostré jako dýky.  

Hope na mě pohlédla s lítostí a nezměrným smutkem, přesto dál promlouvala k Dorianovi. „Není v tvých silách mu v tom zabránit, ale můžeš ji získat zpátky. Svolej Temné, lovce i upíry... S úsvitem jdeme do války!”

Autor: TerezaJ, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Temná - 8. kapitola: