Ten kluk je můj! - 6. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Jessica je zhroucená. Muže, kterého miluje, nemůže mít. Nebo ano?

25.11.2021 (12:00) • Jess1ca • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 557×

„Jess! Tak otevři. Já vím, že jsi doma.“ Kristin se na mě snaží dobouchat, ale marně. Ležím v posteli a hlavu mám pod polštářem. Nechci nikoho vidět. „Jess! Prosím. Vím, že jsi doma. Byla jsem u tebe v práci a tvoje šéfová říkala, že jsi nemocná.“ Znovu zabuší do dveří. „Jess! Už týden mi nezvedáš mobil. Co je s tebou?“

Má pravdu. Můj mobil momentálně ukazuje třicet zmeškaných hovorů. A to nejen od Kristin, ale i od Davida.

„Jess!“

Tak dost. Zahodím polštář a vstanu. V zámku to zacvaká a po odemčení koukám na vyděšenou tvář Kristin.

„Jess. Ty vypadáš hrozně. Co ti je?“ Kristin mě zatlačí do předsíně a zavře za sebou dveře. „Měla jsem o tebe strašný strach. Od toho výletu jsi se mnou přestala komunikovat. Co se stalo?“

Zavrtím hlavou a přejdu do obýváku. „Dáš si kávu?“ Natočím do konvice vodu a dám ji vařit.

„Jess? Posloucháš mě? Okamžitě mi řekni, co se děje.“ Kristin s sebou plácne na gauč.

„Nic,“ zalžu. „Kolik chceš cukru?“

„Jessico Grantová. Okamžitě vybal, co se stalo. Nejsem blbá.“ Kristin si sedne do tureckého sedu. „Já viděla, jak se na sebe koukáte.“

Málem vyliju vodu vedle hrnku. Položím konvici na linku a otočím se. „Na koho?“ nechápu.

„No na koho asi.“ Kristin protočí oči. „Na Tarona. Viděla jsem, jak se do sebe celou dobu vpíjíte očima,“ povzdechne si. „Když jsme šli zpátky do auta, byla jsi divná. A pak mi přestaneš zvedat mobil a v práci nahlásíš, že jsi nemocná. Něco se stalo a myslím, že to s tím má něco společného,“ zamračí se.

„Nemůžu ti to říct. Nesnášela bys mě.“ Po tváři mi steče slza. Kristin to zaregistruje, okamžitě seskočí z gauče a přejde ke mně.

„Proboha, proč bych tě měla nesnášet? Za to, že se ti prostě Taron líbí?“ zasměje se. „Víš, kolik holek bych musela nesnášet?“ obejme mě.

„Kdyby to bylo tak jednoduchý, Kristin,“ povzdechnu si. „Je to daleko horší.“ Kristin se odtáhne.

„Tak mi to řekni. A to je rozkaz.“

Podívám se na Kristin. Vypadá to, že pokud jí to neřeknu, tak asi neodejde, dokud to ze mě nedostane. „Pojď si sednout,“ pobídnu ji a společně si sedneme na gauč. Kristin napjatě čeká.

„Před skoro dvěma měsíci jsem potkala toho nejúžasnějšího kluka na světě.“

„Jasně. Myslíš Davida. Toho, kterého jsi mi pořád nepředstavila,“ zamračí se.

„Ano, toho. Problém je v tom, že jsem pak poznala Tarona,“ odmlčím se. Kristin vypadá zmateně.

„Takže jsi zamilovaná do obou a nevíš, co máš dělat? No určitě nemarni smutek nad nějakou celebritou, když máš úžasného reálného kluka.“ Zavrtí nechápavě hlavou.

„Kristin, prosím, nezlob se.“ Zadívám se na ni. „Taron a David je jedna a ta samá osoba.“

***

Kristin mě snad půl hodiny vůbec nevnímala. Nevím, zda si to všechno dávala dohromady, ale byla jsem z toho dost nervózní. A pak to přišlo.

„Jess?“

„Ano?“ Ztěžka polknu. A Kristin mi věnuje zářivý úsměv.

„To ses mi bála říct?“

„Vlastně ano. Vím, jak ho miluješ a věděla jsem, že by ti to zničilo život. Ale já ani nevěděla, kdo to je. Představil se mi jako David. A stejně si myslím, že kdyby se mi představil jako Taron, nebyla bych o nic chytřejší, když jsem ho neznala,“ úlevně vydechnu. „Ale teď je to stejně jedno.“ Zvednu se a jdu si pro kávu.

„Proč?“ Zadívá se na mě Kristin nechápavě.

„Rozešla jsem se s ním.“

„Cože jsi!? To nemyslíš vážně!“ Vyskočí z gauče a začne šílet. „Ty se s ním musíš zas dát dohromady. Kvůli sobě samozřejmě. Zářila jsi štěstím, když jsi s ním chodila. Tahle šance se ti nezopakuje.“

„Asi máš pravdu,“ zamyslím se. „Zavolám mu.“ Rozejdu se do ložnice, ale Kristin mě zarazí. „Volat? Proč za ním nejít osobně?“ Koukne na mě.

„A jak mám podle tebe zjistit, kde je, když mu nemůžu zavolat?“ Dám si ruce v bok.

„To nech na mně. Jen mě pusť k počítači,“ zazubí se a usedne k mému notebooku. Chvíli tam něco vyhledává. Je docela zamyšlená. Stojím opřená o skříň. „Tady to je. Dneska nahrává písničky do filmu v nahrávacím studiu. A je kousek.“ Koukne na mě. „Můžu ti dělat taxíka?“ zamrká na mě. Vyválím na ni oči.

„Ale já nevím, co na sebe.“ Jsem ve vytahaným pyžamu a vlasy šampon neviděly hodně dlouho.

„Ty jdi do sprchy a já něco najdu,“ mrkne na mě Kristin a začne se přehrabovat ve skříni. Odejdu do koupelny. Ve sprše se nejprve oholím a umyji si vlasy. Ty si pak pořádně vyfénuji a nezapomenu si vyčistit zuby. Mám v puse jak v polepšovně. Zamaskuji si kruhy pod očima a nalíčím se. Kristin mi mezitím vybrala velice sexy oblečení, které jsem ani nevěděla, že mám. Takže nakonec mám na sobě překládanou černou minisukni, bílé tílko, sako a boty na podpatku. Jsem hodně sexy. Až si říkám, jestli to není moc.

„Jsi kočka. Bude z tebe šílet.“ Zatleská Kristin. „Jdeme.“ Vyběhne z ložnice a já za ní. V chodbě ji ještě zastavím. „Kristin?“

Otočí se ke mně. „Ano?“

„Děkuji ti za všechno. Jsi nejlepší kamarádka.“

„To teda jsem. Ale hlavně budu mít Tarona skoro v rodině,“ zazubí se. „Tak pojď,“ a vytáhne mě za ruku ven k autu.

***

6. kapitola - Taron

„♫♪ … Well I quit those days and my redneck ways. And oh the change is gonna do me good.“

„Výborně, kluci!“ Slyšíme tlumeně z dálky. Kristin má dar. Dokáže dostat lidi i tam, kam by se normální smrtelník neměl šanci dostat.

Stačilo vystrčit prsa a hlídač nahrávacího studia nás zavedl až k místu, kde se právě nahrávají písně k filmu, který Taron natáčí.

„Tak si dáme Tiny Dancer,“ zavelí Dexter.

„Jasný. Jsem připraven,“ odpoví Taron.

„A já si dojdu pro něco na chuť.“

Za dveřmi slyšíme hlasy. Nádech a výdech. Dveře se prudce otevřou a před námi se objeví Richard Madden. Kristin přestane dýchat.

„Ahoj, holky. Jdete dovnitř?“ usměje se na nás, i když převážně spíš na Kristin. Bojím se, že se mi tu za chvíli rozplyne. „Jasně. Děkujeme.“

Lehce dloubnu do Kristin a vtáhnu ji dovnitř. „Ten je boží,“ rozplývá se. Protočím oči a rychle vpluju do místnosti, kde jsou nějací zvukaři a poznávám Dextera.

„Tak jedeme,“ řekne Dexter a zvukař pustí hudbu. Taron stojí v místnosti za sklem u mikrofonu a má sluchátka na uších.

(pusťte si k tomu písničku pro lepší atmosféru)

„♫♪Blue jean baby, L.A. lady, seamstress for the band. Pretty eyed, pirate smile, you'll marry a music man…“

Nedokážu od něj odtrhnout oči. Je to Taron a přeci jen je to můj David. Dexter nás zaregistruje, tak jen naznačí, ať jsme potichu a dál se soustředí na Tarona.

Taron zpívá sloku po sloce a najednou, jako by tušil. Zvedne pohled od textu a zadívá se přímo na mě.

„♫♪ … But oh how it feels so real, lying here with no one near, only you and you can hear me. When I say softly, slowly. … “

Stojím opřená o stěnu a mám pocit, že tu písničku zpívá mně. Je tak procítěná. Je v ní něco silného.

„♫♪ … Hold me closer, tiny dancer, count the headlights on the highway, lay me down in sheets of linen, you had a busy day today.“

„Super, Tarone. Asi bych ji nechal, jak je,“ řekne Dexter, když píseň skončí.

„Taky si myslím, že to znělo dobře,“ prohodí Taron k Dexterovi, ale pohledem stále upřeným na mě.

„Myslím, že to pro dnešek balíme,“ mrkne na Tarona Dexter.

„Díky,“ řekne Taron, sundá sluchátka a vyjde z prosklené místnosti. Jeho kroky míří přímo ke mně.

„Jess,“ vydechne úlevně. Cítím z něho, že mě chce obejmout. „Bál jsem se o tebe. Jsi v pořádku?“ ustaraně se zeptá. Dexter i ostatní pánové mezitím opustí prostory nahrávací místnosti.

„Teď už asi ano,“ pousměji se. „Já tě miluju, Davide nebo Tarone nebo jak ti to mám vlastně říkat,“ zasměji se. Napjatá atmosféra je rázem pryč. Smějeme se všichni.

„To je na tobě.“ Taron si mě přitáhne do náruče a políbí mě.

„Miluju happyendy,“ zaraduje se Kristin.

***

Ruku v ruce procházíme kolem kantýny, kde sedí celé osazenstvo z nahrávací místnosti, včetně Richarda. Kristin se zastaví.

„Kris?“ zastavím se taky a zadívám se na ni a pak do kantýny.

„Jess, vadilo by ti, kdybych si tu něco zakousla?“

„Ale ty nemáš ráda jídlo z kant … aha,“ dojde mi to, když si všimnu, že na nás Richard mává. Chytnu Kristin za rameno a usměji se. „I kdyby to měl bejt jen úlet. To se nestává každej den. Využij prostě situace,“ zašeptám k ní její slova. Kristin se na mě usměje a rozejde se k ostatním.

„Tak, to bychom měli,“ řeknu si pro sebe.

„Co?“ zeptá se nechápavě Taron.

„Ale to nic. Holčičí věci.“ Mávnu rukou a políbím ho.

„Víš, co bych chtěla?“ kouknu na něj, ale stále ho držím v objetí. „Vidět ten tvůj luxusní hotelový pokoj.“

Taron se zasměje. „No tak jedeme.“ Chytne mě za ruku a vyjdeme před nahrávací studio.

„Tarone Egertone! Můžete na slovíčko?!“

„Řekněte nám pár slov k natáčení!“

„Pane Egertone, kde je Emily? Vy už spolu nechodíte?!“

„Slečno? Slečno! Vy jste jeho nová přítelkyně!?“

Paparazzi se na nás sesypali jak mouchy na trus.

„Pojď, rychle k autu.“ Taron mě táhne ke svému kabrioletu. Rychle vlezu na sedadlo spolujezdce. Přes blesky z fotoaparátů pořádně nevidím. Ucítím vedle sebe pohyb. To, jak Taron sedl za volant. Auto se rozjede rychlosti blesku.

„Tarone! Tarone, ještě fotku!“ Hlasy a blesky mizí v dálce.

Celou cestu je ticho, dokud nedorazíme před hotel. Tady naštěstí žádní paparazzi nejsou. Taron vypne motor a pootočí se na mě. „Tohle je můj svět. Jsi na něj připravená?“

Zadívám se Taronovi do očí a pousměji se. „S vámi, pane Egertone, vždycky.“

Taron se usměje, přitáhne si mě blíž a políbí mě.

15. listopadu 2018

TARON EGERTON BYL SPATŘEN S NEZNÁMOU DÍVKOU PŘED NAHRÁVACÍM STUDIEM. KDE JE EMILY?

***

20. listopadu 2018

TARON EGERTON OFICIÁLNĚ POTVRDIL ROZCHOD SE SVOJÍ DLOUHOLETOU PARTNERKOU EMILY THOMAS. ÚDAJNĚ MÁ NOVOU LÁSKU. KDO JE TA ZÁHADNÁ DÍVKA?

JÁ!

6. kapitola - noviny

EPILOG

„Vítej v Cannes,“ řekne Taron a ukáže prstem z okna na letiště, které se objevilo pod námi. Ne, není to sen. Opravdu sedím v letadle a dívám se z okýnka letadla na část Francie. Culím se. Jsem nadšená. Bonus na tom je ten, že letíme soukromým letadlem. Takže obrovský luxus.

Je to už rok, co chodím s Taronem a opravdu hodně jsem toho zažila. Už jsem si zvykla na to, že se občas objevíme v novinách nebo na internetu. Naštěstí, pokud neděláte nějaké skandály, o vás píšou hezky. Hodné celebrity novináře moc nezajímají. To je náš případ.

Zítra je v Cannes premiéra filmu Rocketman, díky kterému jsme se vlastně s Taronem seznámili. A já u toho můžu být.

„To je bomba! Jess, to je prostě bomba,“ vykřikne z druhé strany letadla Kristin. Asi se ptáte, co tady dělá. Pamatujete si, jak se před rokem vetřela do kantýny v nahrávacím studiu? O dva měsíce později měla podobný článek v novinách i ona:

12. LEDNA 2019

RICHARD MADDEN POTVRDIL ROZCHOD SE SVOJÍ PŘÍTELKYNÍ ELLIE BAMBER. MOMENTÁLNĚ SI UŽÍVÁ SVOBODY, I KDYŽ BYL NĚKOLIKRÁT SPATŘEN NA VEŘEJNOSTI S PŮVABNOU BLONDÝNKOU.

Konečně je zase šťastná a já jí to moc přeji. Sice občas vymeteme nějaký ten podnik, ale už nechodíme ve dvou, ale ve čtyřech. Pokud nepočítáme pár goril, co nás chrání. Vlastně se toho od loňského roku hodně změnilo. Už neprodávám obleky v nákupním centru a konečně se mi plní můj dlouholetý sen. Mám svojí vlastní firmu. Díky finanční podpoře mého milovaného mám svůj obchod s módou. Dokonce už jsem byla i v jednom módním časopisu. To, že teď sedím v letadle, už samozřejmě není poprvé. Poprvé to bylo v červnu, kdy jsme letěli na Krétu. Bylo tam krásně. A já poprvé viděla moře jinak než na fotkách. Byla to nejkrásnější dovolená v mém životě.

Taky jsme se s Taronem přestěhovali do svého domku v Londýně. S mamkou už se vídám častěji. S tím svým taxikářem se rozešla, tak už je to zase ta stará dobrá máma.

Letos mi bylo třicet. Bydlím v domečku s přítelem a mám svoji firmu. Teď už jen to miminko. I když …

„Nezlobil?“ Taron mi sáhne na zakulacující se bříško.

„Ne, byl jak andílek,“ zaculím se a pohladím si bříško.

***

„A máme je tady! Elton John, Taron Egerton, Richard Madden, Dexter Fletcher…“

S Kristin stojíme opodál a necháváme je vychutnávat si chvíle jejich slávy. Všichni září jak sluníčka. Pohladím si bříško. Jsem nejšťastnější člověk na světě.

Epilog - premiéra