OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » The Original Doppelganger - 1. kapitola

21.03.2014 (13:00) • avanaka • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1420×

„Pokud tomu dobře rozumím,“ říkal Damon, „máme věřit někomu, koho ani neznáme a kdo má být už asi miliardu let po smrti.“

„Vlastně jen tisíc let,“ opravila jsem ho.

„Dobrá,“ řekla jsem a vyprávěla: 

(Flashback) Před tisíci lety

Právě mě pár ovlivněných vesničanů někam vedlo. Nevěděla jsem kam, ale měla jsem strach a prosila jsem: „Prosím, pusťte mě.“ Bylo to marné. Nevnímali mě. Najednou padli na zem a přede mnou stál Kol. „Kole!“ vykřikla jsem radostí.

„Promiň, nemůžu tě odtud dostat, otec by nás chytil, ale něco udělat mohu,“ řekl a kousl se do zápěstí a nabídl mi svou krev.

Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem se napila. Poté Kol vzbudil vesničany a ovlivnil je, aby zapomněli, co se stalo.

„Nikomu o tom neříkej!“ vykřikl a zmizel.

Vesničané mě odvedli na malou paseku u vesnice. Viděla jsem tam připoutaného Niklause a překvapené obličeje Rebeky a Elijaha. Esther tam stála u ohně a odříkávala nějaké kouzlo.

Vedle mě se objevil Mikael, hrubě mě vzal za loket a táhl k Esther. Rebekah a Elijah se ke mně chtěli dostat, ale postavil se tam Finn a Mikael na něj zavolal: „Zdrž je tam chvilku!“

Když mě dovedl k Esther, tak se přemístil před Elijaha, který se dostal přes Finna a držel ho, aby se ke mně nemohl dostat.

V tom okamžiku jsem si všimla, že Esther má nůž, a dostala jsem ještě větší strach, i když to, že zemřu, jsem věděla v okamžiku, kdy mi Kol dal svou krev. Pevně mě chytila a nůž mi vrazila do srdce. Pak už jsem jen slyšela, jak někdo volá mé jméno. Zemřela jsem.

Zhluboka jsem se nadechla a dezorientovaně se posadila. Nevěděla jsem, co se stalo, ale věděla jsem, že jsem v části lesa, kterou neznám. U mě seděl Kol a prohlížel si mě.

„Vyšlo to,“ prohlásil vítězně a ukázal na muže, co ležel vedle něj.

Byl to jeden z lovců a byl v bezvědomí. Kol ho kousl do krku a podal ho mně. Došlo mi, co mám udělat, a s touhou po krvi jsem se napila.

„Ne,“ uslyšela jsem a s Kolem jsme se obrátili. Stál tam Mikael a Kol řekl:

„Tatio, běž. Já ho zdržím.“

„Ne,“ měla jsem o Kola příliš velký strach.

„Neboj se,“ řekl, „mně se nic nestane.“

Věřila jsem mu, tak jsem se obrátila a utekla.

(Konec Flashbacku)

„Takže jsi ho tam nechala zemřít,“ řekl pohrdavě Damon.

„Ale ne. On nezemřel. Klaus ho drží v jedné z rakví s dýkou v srdci,“ odporovala jsem mu.

„Kdo jsou ti ostatní, o kterých jsi mluvila? My známe jen Elijaha a Klause,“ ptala se Elena.

„Elijah, Klaus, Rebekah, Finn a Kol jsou Původní sourozenci, Mikael a Esther jsou nebo byli jejich rodiče. Teda, až na Klause. Ten má jiného otce. Mikael je také Původní a Esther byla čarodějka, která je proměnila v upíry a vytvořila Klausovu kletbu. Je také známá jako Původní čarodějka,“ vysvětlila jsem, „ale možná bych vám mohla říct takovou malou zajímavost,“ dodala jsem s úsměvem. „To místo, kde jsme se já a Původní sourozenci narodili, byla vesnice na místě dnešního Mystic Falls,“ řekla jsem tajemně s důrazem na každou slabiku a pozorovala jejich překvapené pohledy.

„Nesmysl,“ řekl Damon.

„Řekla jsi, že je to tisíc let, ale v té době tu nikdo nebyl,“ odporovala mi Elena.

Povzdechla jsem si a vyprávěla jsem jí, jak se sem Původní dostali, a v duchu jsem se smála nad jejich pohledy.

Jen tak někomu bych to neřekla, ale Elena je můj potomek a má právo to vědět.

„Hele, když jste byli s Klausem tak dobří přátelé, tak jak to, že nevíš, kde je?“ ptal se vychytrale Damon.

Povzdechla jsem si a vysvětlila: „Klaus si myslí, že jsem mrtvá. Vlastně všichni Původní, kromě Kola, si to myslí. Nikdy jsme jim já ani Kol neřekli, že mě přeměnil. Nebudu vám vysvětlovat proč, to je na dlouho, a toho mluvení už mám dost. Je dost pozdě, takže kde tu máte pokoj pro hosty?“

„Kdo řekl, že tu můžeš zůstat?“ ptal se, jak jinak, Damon.

„No, chcete mou pomoc, a já nemám kde spát,“ odpověděla jsem s nevinným úsměvem.

„Pojď. Ukážu ti pokoj,“ přihlásila se ochotně Elena, zvedla se, já ji následovala a vyplázla jsem jazyk na Damona, který mě propaloval vražedným pohledem.

Došly jsme k jednomu z pokojů, Elena mi ukázala, kde je koupelna, a odešla.

Já jsem se svlékla a vlezla si do sprchy. Přemýšlela jsem nad tím, jak dlouho bude trvat, než najdeme Klause. Poté jsem se utřela a nahá si zalezla do postele.

Věděla jsem, že Elena už je pryč, protože jsem ji neslyšela, takže jsem tu skončila s tím mladým upírem bez mozku, kterého jsem už po chvilce měla chuť zabít.

Prosím, komentujte. Díky komentářů mám vždy lepší náladu a více inspirace na psaní dalších kapitol. Děkuji za komentáře, co jste napsali.

Autor: avanaka (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek The Original Doppelganger - 1. kapitola: