Upíří deníky - Zavržení - 16. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Jak si Teresa užije maškarní ples?
Co když se povede Katherine najít ji?
Prosím opět o vaše komentáře, vždycky potěší!
Děkuji, TerryBells...

29.12.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1518×

16. kapitola - Maškarní

Jak jsem čekala, stavil se za mnou odpoledne Damon.

„Kam jsi ráno zmizela?“ zeptal se mile.

„Musela jsem domů, Jenna by vyváděla. Mimochodem, musela jsem si ji půjčit,“ řekla jsem a hodila jsem mu jeho košili.

„Nechej si ji,“ položil ji na postel.

Posadil se vedle mě a zadíval se mi do očí. Teď začínal můj plán, železník jsem měla v kapse od kalhot, takže by to neměl poznat.

„Dneska večer zůstaneš doma, nebudeš odtud vycházet, hlavně ne na ten maškarní ples,“ řekl hypnoticky.

„Nebudu nikam vycházet,“ zopakovala jsem po něm jako kolovrátek. Usmál se a políbil mě na čelo. V tu ránu zmizel.

Naivní, naivní Damone… Kdy tě to naučím, že se se mnou nezahrává! Nad tím jsem se musela pousmát! Vážně jsem taková svině?

Začala jsem se připravovat. Nejhorší bylo to, že jsem v tom byla úplně sama. Jak jsem čekala, Alaric už byl pryč, Jenna seděla v obýváku a sledovala nějakou telenovelu, kde vykřikovala:

„Ne! Nemůžeš jí to udělat, vždyť tě miluje!“ Nad tím jsem se musela usmát. Slyšela mě, jak jdu po schodech.

„Ty jdeš na ten maškarní?“ podivila se.

„Jo, už jsem s někým domluvená,“ lhala jsem.

„Vyřiď Damonovi, že ho pozdravuju,“ řekla mile. „Mimochodem, moc ti to sluší, co ty vlasy? Odkdy nosíš kudrnaté vlasy?“ podivila se.

„Od teď,“ řekla jsem rychle a mířila jsem si to ke dveřím. Vzala jsem si klíče od auta a vyšla jsem do chladné noci.

Cítila jsme nebezpečí, měla jsem chuť ještě vycouvat! Ale na druhou stranu si se mnou Damon nebude dělat to, co chce!

Zaparkovala jsem před vilou u Lockwoodů. Byla honosně vyzdobená, v autě jsem si ještě nasadila škrabošku.

Vyšla jsem do zimy, která mě pohltila. Trošku jsem se otřásla.

„Moc ti to sluší!“ oslovila mne kamarádka ze školy.

„Děkuji, Amber, tobě taky,“ řekla jsem mile.

„Já, Sara, Tyler a Matt máme tam vzadu svoji menší party, kdybys chtěla, můžeš se připojit,“ mrkla na mě.

„Možná později, teď někoho hledám,“ řekla jsem popravdě.

„Tak když tak potom,“ řekla a odešla do bílých dveří na konci chodby.

Rozhlédla jsem se. Očima jsem hledala někoho známého.

Zahlédla jsem Damona a Stefana, jak se vzadu o něčem baví. Naštěstí mě nezahlédli.

„Tak jste přece jenom přišly obě,“ řekla za mými zády paní Lockwoodová. Otočila jsem se a obdařila jsem ji jedním z mých úsměvů.

„Nemohla jsem si to nechat ujít,“ řekla jsem s tím stálým úsměvem.

„Teresa taky říkala, že se jí to tady líbí.“ Takže ta svině se vydává za mě.

„Komu by se to tady nelíbilo?“ zeptala jsem se rychle.

Carol se lehce usmála a omluvila se, že musí jít vítat další hosty. Využila jsem toho a šla jsem si prozkoumat terén.

Najednou jsem uslyšela Bonnie a Caroline, jak o něčem horlivě diskutují, rychle jsem se schovala, na mé možnosti v krátkých šatech, za sloup.

„Musí to vyjít,“ řekla a zamračila se Caroline.

„Ty víš, že jsem v tom nová, nevím, jak to zvládnu!“ zakroutila hlavou Bonnie.

„Všichni ti věříme…“ Víc jsem neslyšela, jelikož už byly moc daleko.

„Můžeme si zatančit?“ zeptal se Matt. „Nečekal jsem, že přijdeš i ty. Teresa tvrdila, že ti není moc dobře,“ podivil se.

„To bych Carol nemohla udělat,“ usmála jsem se a vzala jsem ho za loket. Došli jsme k plnému tanečnímu parketu. Měla jsem tu možnost vidět tančit Katherine s Damonem. Tak tohle si slízne, vydávat se před ostatníma za mě, a potom…

„Slyšel jsem, že vám to se Stefanem klape,“ řekl mile Matt.

„Celkem ano, myslím,“ znovu jsem se usmála.

„Ale taky jsem slyšel, že Teresa a Damon… No, řekněme, že to mezi nimi není růžové…“

„Kdo ti to řekl?“ zvážněla jsem.

„Teresa se zmínila, neřekla ti o tom?“ podivil se.

„Nějak se pozapomněla,“ řekla jsem něžně.

„Nechtěla bys potom i se Stefanem zajít za námi? Je tam Tyler, Sara, Amber…“

„Amber mě už zvala,“ řekla jsem rychle.

Usmál se, něžně mě políbil na líčko.

„Tak já už půjdu, musím uznat, že jsi úžasná společnost,“ řekl vesele.

„Myslela jsem, že nevystrčíš paty z domu, když jsem tady já. A mezitím tady už balíš chlapy… Ještě chvíli a možná připustím, že jsme vzdálené příbuzné,“ řekla za mými zády Katherine. Otočila jsem se čelem k ní.

„Proč mám takové tušení, že o tom, že jsi tady, neví Damon ani Stefan?“ zakroutila hlavou.

„Neví,“ připustila jsem.

„Máš v sobě oheň Petrovů,“ řekla s úšklebkem. „Co kdybychom si promluvily? Někde v soukromí… Slibuju, že tě nezabiju,“ řekla vážně.

Co jiného jsem mohla dělat, než jít s ní. Dělat scény?

Došly jsme do malé místnůstky s jedním gaučem a stolem. Vybídla mě, ať si sednu.