Love in library - 4. kapitola (Epilog) OurStories.cz ~ naše povídky

Tak je tu závěrečný díl této povídky. Já vím, je to moc krátký, ale teprv se učím psát delší povídky. :)

07.08.2011 (12:00) • Claire93 • • komentováno 1× • zobrazeno 1376×

Byla jsem zase jednou v knihovně. A koho jsem zde nepotkala? Nebyl to nikdo jiný než Ryan.

,,Ahoj. Už tu na tebe čekám,‘‘ oznámil mi.

,,Proč?‘‘

,,Musíme si promluvit.‘‘ Na tuhle větu jsem přímo alergická, protože nikdy nevěští nic dobrého. Zašli jsme tedy mezi regály, kam moc lidí nechodilo.

,,Proč si mi neřekla, že máš kluka?!‘‘

,,Proč si mi neřekl, že se chceš se mnou jen vyspat?‘‘ oplatila jsem mu stejnou mincí.

,,Vždyť takhle to přece není…‘‘

,,Jo? A co ty tři holky na párty?‘‘

,,To bylo něco jinýho. Jak už jsem ti říkal, ony mě chtěly už od prváku a furt mě otravovaly, tak jsem se s nima vyspal, aby daly pokoj. Nic jinýho v tom nebylo. Jenže ony si to vyložily trochu jinak.‘‘

,,Aha, takže ty si vlastně tady ten chudáček, kterýho málem znásilnily, ne?!‘‘ řekla jsem ironicky, ,,a nechceš mi tu ještě vyznat lásku? Jako ve filmu. Ale hádej co. Nakonec přijdou titulky!‘‘ Na tohle neměl odpověď. Vzal si knížky a odešel.

Bylo mi z něho na nic. Frajer, kterej si myslí, že se s nim chce holka jen vyspat, je vážně idiot. Nechápu, jak jsem si o něm mohla myslet, že je to správnej kluk. Paul měl pravdu. Ryan nechutně využívá svýho vzhledu, aby se holce dostal pod sukni.

Rozhodla jsem se, že od teď, než si s někým začnu, budu ho znát minimálně měsíc, ale budu ho dobře znát. Už nechci udělat tu samou chybu, kterou jsem málem udělala s Ryanem. Naštěstí jsem se zavčas dozvěděla pravdu, ale stejně!

Procházela jsem se po knihovně a hledala něco na čtení. Rozhodla jsem se pro nějakou lehčí četbu. Třeba romantiku. Té už je v reálném životě hodně málo a je to škoda. Teď jde skoro každému jen o sex. Nemyslím si, že je to chyba jen kluků. I holky mají na tom svůj podíl viny. Kdyby si některé nemyslely, že si sexem kluka udrží… Tak třeba jedna moje kamarádka. Chodila asi dva měsíce s klukem. Zatím s ním nespala, a když zjistila, že na různých akcích flirtuje s jinými, tak se s ním vyspala, protože si myslela, že s tím přestane a bude jen s ní. Spletla se. On se s ní akorát párkrát vyspal a pak jí stejně pustil k vodě. Nechápu tyhle naivní nanynky. Já taková naštěstí nejsem. Jsem realistka. A ač to tak nevypadá, jsem i šílená romantička, ale nechci, aby to lidé o mně věděli…

Procházela jsem dál uličkami knihovny. Najednou se u mě objevil Paul. Co tu vlastně dělá? On a knížky – to nejde dohromady. I maturitní četbu si stáhnul z internetu a opsal.

,,Kde furt lítáš? Nikde jsem tě nemohl najít. Pak mě sem knihovnice ani nechtěla pustit, tak jsem se tu musel registrovat! Víš, co si lidi o mě pomyslej?!‘‘

,,Tak kde mě jinde hledat než v knihovně?‘‘ pousmála jsem se. ,,A co je tak naléhavého, že ses tu registroval?

,,Musím ti něco říct, ale po telefonu to nejde. Já už takhle prostě dál nemůžu. Dělat jakoby nic.‘‘ Co to sakra mele?

,,Ty seš zhulenej?‘‘ zeptala jsem se ho. Skoro zoufale se zasmál a řekl: ,,Ne, nejsem zhulenej. Já tě už dlouho strašně miluju. Když jsme spolu tenkrát chodili, tak to bylo víceméně jen ze zvědavosti. Já byl tvůj první kluk a prostě jsme chtěli vyzkoušel, jestli se k sobě hodíme, ale tenkrát ještě nepřeskočila jiskra. Ted vím, že už bez tebe nechci dál bejt.‘‘

,,Já to věděla! Seš zhulenej!‘‘

,,Jak ti mám dokázat, že zelenej nejsem? Počkej už vím.‘‘ Zatáhl mě do uličky, kde nikdo nebyl a políbil mě. Cítila jsem všechnu tu lásku a něhu.

,,Taky tě miluju, Paule,‘‘ šeptla jsem a přisála se zase na jeho rty. Pousmál se a polibek mi oplácel.

Tak že bych nakonec tu lásku v knihovně vážně prožila? A to nejen v knížkách. Myslím, že se dokonce i té romantiky dočkám!

Autor: Claire93 (Shrnutí povídek), v rubrice: