OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » Shiki, Angel of Darkness

07.07.2012 (18:00) • YokoScarlet • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 9× • zobrazeno 3488×

Tuto povídku bych chtěla věnovat drahé Shire, jakožto dívce, ve které jsem našla (troufám si říci) spřízněnou duši, alespoň, co se týče slash/yaoi povídek.

Shiki, Angel of Darknes

Do poloprázdného pokoje prostupovaly skrze malá okna zbytky slunečního světla, jenž vrhaly světlo na holé stěny vytvářejíc duhové záblesky. Několik slunečních paprsků zabloudilo i do tváře mladého chlapce. Dopadaly na prameny jeho vlasů, kde vykouzlily nazelenalé odlesky, na ostře řezané rysy jeho tváře, na oční víčka s dlouhými temnými řasami ukrývající arogantní pohled chladných šedých očí a na smyslně pootevřené rty, brány ztěžklého dechu, jenž se u chlapce objevil pod tíhou jeho snu.

Utíkal jsem noční Toshimou. Prázdné ulice ohraničovaly stejné zchátralé domy s rozbitými okenními tabulkami. Jen ony budou svědky budoucích událostí.

Zpěněná krev tepala ve spáncích. Dech i tlukot srdce se zrychloval. Slepá ulice. Byl jsem v pasti.

A On se přibližoval. Silný. Děsivý. Krásný. Můj anděl z temnoty.

Byl tak blízko. Cítil jsem jeho vůni... Dech... Ano, náš dech. Podivně trhaný, mělký a ztěžklý touhou po tom druhém. Podíval jsem se do jeho krvavě rudých očí. Osudová chyba. Lapily mě. Ztratil jsem se v nich.

Probudil se.

Chlapec natáhl ruku, přičemž se snažil uchopit sen, jenž mu stále zatemňoval mysl. Nepovedlo se. Sen zmizel společně s vycházejícím sluncem. Drobný úsměv z jeho tváře zmizel, smutně si povzdech a stáhl ruku zpátky. Jenom sen. Ještě několik minut bezhybně ležel na posteli a nechával v sobě doznívat pocity štěstí a radosti, které v něm přetrvávaly z příliš brzy ukončeného snu.

Stál jsem se svými přáteli na střeše jednoho z domů v Toshimě. Užíval jsem si pohled na západ slunce, a i když jsem se tvářil netečně až znuděně, tak mé srdce plesalo. Přivřel jsem oči. Ne kvůli intenzitě slunečních paprsků, ale aby pro mě bylo lehčí představit si vedle sebe anděla z temnoty.

„Shiki!“ Ozvalo se z ulic pod námi.

Rozběhl jsem se. Musel jsem vědět, kdo to je. Do vzduchu se vznesl zápach krve.

„Arogantní. Tak arogantní pohled,“ řekl sametový hlas za mnou. Otočil jsem se. Stál tam on. Chlupy na zátylku se mi zježily. V břiše jsem měl pravzláštní pocit, jakoby mi v něm lítali motýlci, a v krku knedlík, jenž mi bránil promluvit. Shiki, anděl z temnoty.

Dveře do pokoje se potichu otevřely. Úzkou štěrbinou proklouzla vysoká černá postava, spíše přízrak. Dva křížky, jenž měl dotyčný na krku, potichu zacinkaly při sebemenším nárazu. Akira by za normálních okolností tento tichý zvuk zaznamenal, ale teď byla jeho mysl plně zaměstaná vzpomínáním. Nic jiného než vzpomínky pro něj v tuto chvíli neexistovaly.

Naše těla byla tak blízko, že jsem cítil tlukot jeho srdce. Povolil stisk kolem mého krku. Konečně jsem mohl nasát vzduch do plic. Byl to nádherný pocit, ale ani zdaleka se nemohl rovnat tomu, co jsem cítil, když se naše těla na sebe tiskla. Vlny touhy, vášně, vzrušení a chtíče mnou prostupovaly. Postupně zaplavovaly každičký kousek těla, dostaly se i do toho nejtemnějšího koutku mysli. Naprosto mě pohltily.

Kmital pohledem mezi mýma očima a rty. Důkaz roztomilosti a nejistoty, který bych u Shikiho rozhodně nečekal, ale o to víc mi přišel sexy. Zadíval se mi dlouze do očí a já nemohl jinak než mu ten pohled oplatit. Byl jsem ztracen. Topil jsem se v moři krve a on jediný mě z něj mohl zachránit. Zachránit mě, tak jak princové zachraňují princezny, polibkem.

Nevím, jestli mé neslyšitelné modlitby za moji záchranu vyslyšel, nebo pouze upustil uzdu svému chtíči, ale políbil mě a já mu polibek nadšeně oplácel. Nejdříve jsme se líbali lehce, vychutnávali jsme si chuť rtů toho druhého, postupem času se však polibek prohluboval. Naše jazyky se proplétaly v divokém tanci, jehož rytmus jsme znali jenom my dva.

Přízrak se pokřiveně usmál, usedl do křesla v rohu pokoji a sledoval Akiru s mírným úsměvem. Jeho slastně přivřené oči, smyslně pootevřené rty, skrz něž unikal ztěžklý dech a ruku jenž směřovala přes hrudník k jeho roztouženému rozkroku. V totu chvíli si přízrak přál být o něco více hmotný, o něco více skutečný. Chtěl být tou rukou a mít tu možnost dotýkat se mladého těla. Chtěl to být právě on, kdo bude Akirovi poskytovat slast. Nemohl.

Pokusil jsem se Shikiho odstrčit. Marně. Chytl moji ruku a tvrdě ji přirazil ke zdi. Ucítil jsem tlak mezi nohama, jak mi mezi ně vklínil koleno, aby se mohl ke mně ještě víc namáčknout, pričemž zavadil o můj rozkrok. Skousl jsem si rty, ale i tak se na povrch dostalo mé přidušené zasténání. Možná se mi to jen zdálo, ale na Shikiho tváři se objevil pokřivený úsměv.

„Citlivý,“ zašeptal mi do rtů lehce zhrublým hlasem touhou a znovu se otřel o můj rozkrok. A ne jednou, několikrát za sebou. Myslel jsem si, že se zblázním. Zatínal jsem mu nehty do ramene a snažil se tlumit svoje vzdechy. „Velmi citlivý,“ zašeptal mi do ramene.

Už to nemohl vydržet. Zvedl se z křesla a sklonil se k chlapci. Chvíli váhal, ale i přes všechny své pochybnosti ho něžně políbil na rty.

Akira prudce zamrkal. Byl tu. Jeho anděl z temnoty tu byl.

„Miluju tě,“ zašeptal přízrak a zmizel. Akira se ho marně snažil zadržet. Jeho ruce objaly pouhý vzduch. Byl pryč.

Chlapec natáhl ruku k nočnímu stolu, ze kterého sebral dva křížky. Smutně se pousmál a přitiskl si je k hrudi. Osamocená slza se mu skoulela po tváři. Byl to další výplod jeho choré mysli, Shiki je mrtev.

Shonen - Ai v překladu chlapecká láska osvětluje plně obsah celého díla. Jde o příběh založen na ději, je plný romantiky a postrádá sex. Maximálně se oba aktéři drží za ruce, nebo se políbí. Často po sobě však pouze touží.

Yaoi je pravý opak Shonen - Ai. Je to příběh, jehož hlavní náplní je sex mez dvěma muži. Tyto příběhy postrádají často děj a pokud ho už obsahují, vždy se týká sexu. Nutno dodat, že Yaoi je čistě japonským fenomén ženské literatury (tvořeno ženami pro ženy).

Toshima je pozůstatek z Tokia po 3. světové válce. Je to tzv. „Zakázaná oblast“, kde neexistuje žádný zákon a míra kriminality je zde nejvyšší v celé zemi. Hraje se zde hra Igra (lidé proti sobě bojují na život a na smrt), které se účastní Akira.

Shiki (též Il Re = nejsilnější hráč Igry) se napil neředěného 100% reinu (naředěný rein - droga - dodává uživateli iluzi síly), aby se zbavil svojí slabosti a získal absolutní sílu. Poté, co tak učinil, se z něj stala živoucí zbraň - necítí bolest, je neuveřitelně silný, rychlý,... Akira ho však považuje za mrtvého. Proč? Ti, jenž se napili neředěného reinu, zemřeli nebo zešíleli. Jediný Shiki přežil.

Autor: YokoScarlet (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní

Sdílet

Diskuse pro článek Shiki, Angel of Darkness: