OurStories.cz ~ naše povídky - Písničky » Marie

Povídka se umístila na prvním místě o Nej povídku měsíce září/septembra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!

15.10.2017 (09:00) • RenyNew • Písničky • komentováno 10× • zobrazeno 3154×

Máš v ruce kousek dřeva

se stopou polychromu.

Po úterku zas středa

- a kdy se vrátí domů?

Ta, co z ní naposledy smetla smítka, prach,

ten, co tu nesměl zůstat, trochu oběť, trochu vrah.

 

Pak sukní zabalenou

prones ji bodláčím.

Už se sem jiní ženou,

tu Louku zmrzačí,

hrajíce si na válku, když jedna skončila.

A žádná Marie a žádná Louka není, nebyla.

 

Až doneseš ji domů,

pod střechu jinačí,

v kapličce u Průhonu

- neví, kde je a čí.

Ta, která přečká časy zlé i lepší, vrtkavé.

Panenka, co má svatozář a na ní hvězdy rezavé.

Autor: RenyNew (Shrnutí povídek), v rubrice: Písničky



Sdílet

Diskuse pro článek Marie:

Jé, Květáku! (Safra promiň, je to vtipné tě tak oslovovat :D ale když nevím, jak jinak :D). Moc mě těší, že jsi ke mě zabloudila.
Přirovnání ke Krylovi? Och, abych se tu nevznesla samou pýchou :-D. No... nevznesu, protože mě tíží svědomí, že jsem ti ještě nenapsala nový komentář. Napíšu, dnes večer, slibuji!
O akordy poprosím mého "vrchního skladatele" VoVrbu, já jsem totiž hudebně ne moc dobrá "klavíristka" co skončila se ZUŠkou ve třetí třídě a podle toho to vypadá. Ale kamarád se textu ujal, takže snad by ty akordy byly :-). Ozvu se :-).

Odpusť mi to srovnání, ale - přece jen to řeknu. Mladší a něžnější Kryl. Neuvěřitelné, jak v tak málo slovech dokážeš vyjádřit tolik. Klobouček. Důkladně zamrazilo, aj jsem zaslzela.
Nemáš někde akordy? Chtěla bych se to naučit na kytaru.

Ačkoliv teď už vím, jaké je pozadí tvé písně/básně; když jsem ji četla poprvé, určitě si pamatuješ, že jsem v tom viděla trochu jiný, řekněme přímo detektivní, podtext.
A to se mi na tom líbí stále - člověk si tam může najít cokoliv, může si to spojit s čímkoliv, a proto to bude mít pro každého trochu jiné kouzlo. A to přesně tohle dílko je - kouzelné.
Díky, Reny! A gratuluju!

Zhudebněná verze zde: soundcloud.com/vojta-vrba-725199080/marie-demo

Vše jasné, zřejmé, pochopené.

Já to miluju!! Chci to slyšet jako píseň, zhudebněné! Dnes jsem poslouchala Zuzanu Navarovou a její píseň Marie, melodie se docela hodí k tvé úžasné básni. Miluju jméno Marie, asi tak jednou pojmenuji svou dceru. Vím, jak jsi mi říkala, že tato píseň má skutečný obraz v jedné kapličce.Děkuji, opravdu se mi to líbí.
A navíc tu je historický podklad!

Tak to chápu, že asociace byla silná - ještě s tou náboženskou tématikou....

Mám-li pravdu o původu tohohle námětu dopoodhalit docela, Marie byla moje babička. V té poválečné době, po vysídlení sudetských oblastí, jí bylo zhruba tolik, co teď mně. Myslím, že už je docela jasné, kdo tu sošku sukní zabalenou pronášel bodláčím...

Ahá, tak už se chytám! Dík za vysvětlení, já totiž byla včera na prohlídce v Louckém klášteře, taks mě zmátla. Musím říct, že teď mě mrazí dvojnásob. Brr

Daniell, tvoje komentáře vždycky neskutečně potěší. Děkuju a jsem ráda, že se líbilo - že zamrazilo.

PS: Nikoli, je zde myšlena zaniklá sudetská osada Dlouhá Louka na severu Plzeňska (http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=6927) - celý název se mi tam ale nehodil, navíc jsem nechtěla být zase tolik konkrétní. Ten příběh o sošce panenky Marie, odnesené ze zanikající vesnice (byl tam pak zřízen vojenský prostor) do jiné, je založený na pravdě. Na odkazu najdeš dokonce fotografie ruin té původní kapličky ;).

Wow. Zamrazilo. Na víc se jaksi nezmůžu. Skvostné dílko,
naprosto uvěřitelné!

P.S. Louka? To ten znojemský klášter???

Přidat komentář:

Nick:

Text: