OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Just a teacher - Prolog + 1. kapitola

22.02.2015 (13:00) • Erunis • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 7× • zobrazeno 1397×

Když se 19. září roku 1979 porodnicí rozezněl křik Hermiony Grangerové, její rodiče Mia a Victor tušili, že jejich dcera je úžasná a talentovaná, tak, jak si to myslí všichni rodiče, ale nikdo netušil, jak moc je to úžasné stvořeníčko jiné, talentovanější než ostatní. Její jméno si odvodili od Hermese, posla bohů, ale nikdo nevěděl, že jednou se ona sama bude v určité společnosti rovnat bohyni. Nikdo, ani ředitel školy, ukryté kdesi v Anglii, kde už její jméno bylo nesmazatelně zapsáno. Hermiona Jean Grangerová.

O více jak patnáct let později

„Hermiono Jean Grangerová, jestli nesejdeš dolů, tak si pro tebe dojdu. A počítej s tím, že si budeš převlékat postel sama, beru si totiž na pomoc kýbl s vodou,“ zakřičela mamka. Volala mě už dvakrát, ale zbožňovala jsem chvíle, kdy jsem se mohla jen válet, tato pohrůžka už byla vážná. Naposledy jsem si povzdechla a zvedla se z postele. Pokusila jsem si vybavit, co se mi zdálo, ale na nic jsem si nevzpomněla.

„Tak zase nic,“ řekla jsem si a zaklapla notýsek, kam si zapisuji sny už od svých deseti let, teda notýsek je už jiný, ale vypadá úplně stejně jako ten první a ten druhý a… no, chápete mě.

Oblékla jsem se a pomalu se odcourala do koupelny. Při pohledu do zrcadla jsem se, stejně jako každé ráno, zhrozila pohledu na sebe. Moje husté hnědé kudrnaté vlasy trčely do všech možných a i nemožných směrů a zůstaly tak i přes moje pokusy zkrotit je hřebenem. Zamračila jsem se a svázala je do ohonu, normálně bych si vzala na pomoc trochu tužidla, ale o prázdninách a navíc v sobotu k čemu? Po všech těch hygienických procedurách jsem sešla dolů do kuchyně, kde táta zrovna vyndával z ledničky ovoce na jeho oblíbený nápoj, ovocné smoothie.

„Dobré ráno, Minnie,“ pozdravil mě.

„Tati, jak dlouho už tě prosím, abys mi neříkal tou přezdívkou po myši?“ Jako malá to byla moje zamilovaná postava od Mickeyho Mouse a moje jméno k podobné přezdívce přímo vybízelo.

„Tři a půl roku,“ odpověděl.

„A jak dlouho budu ještě muset?“

„Padesát let, plus mínus, pak tě nechám žít,“ otočí se na mě s úsměvem a obejme mě. Tuhle hru hrajeme stále. „Přišla ti pošta,“ dodá a podá mi tlustou obálku z nažloutlého pergamenu. Byla i docela těžká na obyčejný dopis, adresa byla napsána smaragdově zeleným inkoustem a nebyla tam žádná známka. Na zadní straně byla vosková pečeť, na které se nacházel erb: velké písmeno B, kolem kterého byli lev, orel, jezevec a had. Otočila jsem na přední stranu a vážně bylo tam mé jméno, včetně adresy a toho všeho.

„Co to je?“ zeptala jsem se.

„Nevíme. Je tvůj, tak jsme ho nezkoumali,“ řekla mamka, která k nám přišla z terasy, napadlo mě, že musela prostírat stůl, neptejte se mě proč, ale bylo to tak.

„Otevřeš ho?“ zeptal se táta.

„Victore!“ okřikla ho mamka, musela jsem se nad tím usmát. Na tátovi byla zvědavost vidět na sto honů.

„Jasně,“ usmála jsem se a rozlomila jsem voskovou pečeť. Na ten dopis nikdy nezapomenu a to, co v něm stálo, mi dokázalo, že jsou mí rodiče ještě lepší, než jsem si myslela.

„Škola čar a kouzel v Bradavicích,“ četla jsem nahlas. „Ředitel: Albus Brumbál, nositel Merlinova řádu první třídy, veliký čaroděj, nejvyšší divotvorce, nejhlavnější hlavoun, mezinárodní sdružení kouzelníků,“ zasmála jsem se a pokračovala dál, „vážená slečno Grangerová, s potěšením vám oznamujeme, že ve Škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro vás. V příloze vám zasíláme seznam všech potřebných knih a vybavení. Školní rok začíná 1. září. Se srdečným pozdravem, Minerva McGonagallová, zástupkyně ředitele.“ To už jsem nevydržela a vybuchla smíchy nahlas. Když jsem se dosyta vysmála, podívala jsem se na vyjevené rodiče a oba je objala. „Jste vážně boží.“

„Ale my ho neposlali,“ vykoktal táta, zatímco mamka si to poroučela k zemi.

Už jsem se chtěla otočit, když otevřenými dveřmi na terasu dovnitř vletěla sova a hodila mi na hlavu růžovou obálku. Otevřela jsem ji, když začala mluvit: „Slečno Grangerová, bylo nám jasné, že neuvěříte, dostavte se, prosím, do Děravého kotle v Londýně a uvěřte, že jste čarodějka. Minerva McGonagallová.“ A pak se sama roztrhala.

„Tak jo, to je divný,“ otočila jsem s k našim, „kdy vyrazíme?“ 

Autor: Erunis, v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter

Sdílet

Diskuse pro článek Just a teacher - Prolog + 1. kapitola: