Periculosum Minds 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Hermiona vyslechne část rozhovoru Malfoye a Snape, kterému nemůže přijít na kloub... Také se můžete těšit na úplně odlišný pohled, než je Hermionin...

05.06.2015 (10:00) • Andre2 • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 0× • zobrazeno 641×

Okamžitě bych odkráčela, ale když zaslechnu tu prohnanou fretku, nemůžu se hnout z místa. „Draco!“ okřikne ho Snape.

„Co? Je to tak nemožné?“ štěká Malfoy.

„NE! Ale nemohl sis vybrat lepší chvíli! Můžeš mi laskavě vysvětlit, jak tě z toho mám dostat živého?“

„Sám nemám tušení…“ slyším ho jen tak tak.

Trochu se napnu v očekávání, že se otevřou dveře a Snape mě okamžitě prokleje. „Neměl by ses dopustit stejné chyby jako já. Pán Zla už je na vrcholu, dva roky stačily na to, aby si podmanil celý kouzelnický svět, a ty to chceš najednou změnit, protože nechceš být jeho oblíbenec?“ podotkne suše.

Slyším zamlaskání, než zas promluví. „Nesnáší, když mě učí nová kouzla, která by se za jiných okolností považovala za zakázaná, nebaví mě padnout na kolena a prosit o odpuštění pokaždé, co přijdu o minutu déle,“ zastaví se na okamžik, jako by nad něčím přemýšlel. „Mám zkrátka spoustu důvodů,“ štěkne a dál už nic jiného neříká.

Dobře, tak tohle nechápu ani já. Škoda jen, že nevím, o čem přesně se ti dva dohadují. Okamžitě použiji zastírací kouzlo, když uslyším blížící se kroky. Přilepím se ke zdi, když uvidím kráčet chodbou Luciuse Malfoye. Co ten tu, sakra, dělá a jak se sem vůbec dostal? ozve se ten zatracený hlásek v mé hlavě.

Už asi minutu zadržuji dech, než se konečně také přesune do kabinetu a začne kolem sebe hlasitě štěkat. „Draco Malfoy, jak si to vůbec představuješ, vzpírat se Pánu Zla? Tvá matka a já za tebe budeme potrestáni!“ křičí rozhořčeně starý Malfoy.

„Já nic neudělal, jen se mi nemohl dostat do hlavy!“ protestuje jeho syn.

„Když ti Pán Zla řekne, abys mu ukázal svou mysl, poslechneš!“

„NE! Už bylo dost poslouchání, nechci se stát jeho nástupcem jen proto, že ty sám se ho bojíš!“ řekne paličatě Draco.

Neslyším, co potom Lucius Malfoy vyřkne, ale ozve se dunivý pád, ale nic jiného. Stojím tam přibližně minutu, než se ozve hlasitý křik. Spojuji si ho s bolestí, a když říkám bolestí, mám na mysli tu, po které by se ve mně ani krve nedořezali.

Utne to až Snapeův hlas. „Luciusi, dost!“ sykne.

Nemám tušení, proč Lucius Malfoy trestal Draca nějakým příšerným zaklínadlem, ale druhá část, v které mluvila fretka o nástupu na Voldemortovo místo, mi stále vrtá hlavou. Jak by mohl takový strašpytel, jako je Draco, nahradit někoho tak nemilosrdného, i když Malfoy taky není zrovna milosrdný.

„Draco, zastrč tu hůlku!“ prohlásí chladně Snape.

Nastane dlouhá pauza, než znovu promluví. „Vše dělám jen kvůli matce, na to nezapomeň,“ zasyčí Draco. „Otče.“

Dveře od Snapeova kabinetu se rozletí a já málem vyjeknu. Jsem ráda, že mám stále zastírací kouzlo, které jsem se neopovážila zrušit. Ze dveří vystřelí Lucius Malfoy jako střela, čekám, že vyjde i zbytek obecenstva, ale ještě než Draco stačí následovat svého otce, Snape ho zastaví.

„Cos myslel tím, že se ti Pán Zla nedostane do hlavy?“ zeptá se ho profesor černé magie o něco klidněji.

Draco si prohrábne blonďaté vlasy. „Teta Bella mě naučila nitrobraně. Za ty dva roky, co s námi žije na Manor, mě toho stihla naučit dost,“ řekne svým obvykle samolibým hlasem.

Snape mu věnuje úsměv, což mě naprosto vykolejí, poněvadž já a Harry jsme si mysleli, že to vůbec neumí. „Vrať se zpět na hodinu,“ řekne Snape a sám odkráčí směrem k učebně černé magie.

Čekám, až se Draco konečně rozhodne odejít, ale stojí na místě jako přibitý a rozhlíží se kolem. Ztuhne ve mně krev, když se mi zadívá do očí. Snažím se sama sebe uklidnit, že mě vidět nemůže, ale všechno ve mně křičí pravý opak.

Otočí se a já si oddechnu, ale asi moc hlasitě, neboť se znovu zadívá mým směrem, a aniž by řekl jediné slovo, mé maskování zmizí. Koukám na něj jako zmražená.

Zamračeně mě sleduje. „Je mi jedno, cos tu dělala, Grangerová, ale přísahám ti, že jestli cekneš, tak ti to spočítám, mudlovská šmejdko!“ zavrčí potichu a nažene mi tím více strachu, než kdyby na mě křičel.

Aniž by počkal na mou odpověď, odejde. Ještě chvíli zůstanu stát na místě, kde jsem byla přistižena při činu. Nevěřícně se za ním podívám, i když vypadá strašně, musím říct, že jeho chování se nijak nezměnilo.

Rovnou zamířím na druhou hodinu, poněvadž první jsem prošvihla, když jsem vedla rozhovor s profesorem Brumbálem a odposlechem Snapeova rozhovoru s Dracem.

V hlavě mám naprostý zmatek, ani nevím, co mám dříve řešit. Jestli Brumbálův proslov do mé duše, nebo Malfoyův soukromý rozhovor s jeho kmotrem a nečekanou dávkou Luciuse Malfoye. Kdyby tu byl Harry s Ronem, chtěli by nejdříve slyšet, co má v plánu fretka.

Usadím se do poslední lavice u okna a začnu si znovu vybavovat jejich rozhovor. Jestli někdo ví, co znamená, že Malfoy už nechce být oblíbencem Voldemorta, musí to být právě Snape nebo sám Malfoy, ale jak se mám dozvědět něco bližšího, když ani jeden z nich mě nemá v oblibě. Snape by mě zřejmě okamžitě poslal za profesorem Brumbálem a fretka… no, můžu si jen domýšlet, jaké kletby ho Lestrangeová za dva roky stihla naučit.

Zadumaně nad tím přemýšlím, když mě zničehonic osloví profesor Kratiknot: „Slečno Grangerová znáte odpověď na mou otázku?“ zeptá se a já poprvé v životě nevím, co mám odpovědět.

Rychle se ale zorientuji. „Myslím, že správná odpověď je Alohomora. Toto kouzlo slouží k zamykání různých předmětů, například skříní.“ Pokaždé, když začnu něco vysvětlovat, se mým směrem musí podívat celá třída! Tak to jsem rovnou mohla být profesorka! pomyslím si. Nechápu, jak to nemůžou vědět, vždyť jsme Alohomora brali už v pátém ročníku, jsou to jen dva roky!

„Jako vždy výborně, slečno Grangerová!“ rozplývá se nade mnou profesor Kratiknot se spokojeným výrazem ve tváři.

XXXXX

Během oběda se rozhodnu, že zajdu za Hagridem. Ten určitě na něco přijde a musí přece vědět něco bližšího o Malfoyových, i když… bylo by všechno mnohem snazší, kdyby šlo o nějakého tvora, takhle si nejsem jistá, jestli se vůbec něco dozvím.

Už vím, že Harryho a Rona nikdo nenahradí. Sice bych asi Rona z tohohle rozhovoru musela vyškrtnout, ale stejnak. S Harrym bych alespoň na nějakou maličkost přišla, takhle si nad tím parchantem budu muset lámat hlavu sama.

Jdu okolo jezera, když málem vrazím do vysoké postavy. Ztuhnu, když zjistím, že je to Malfoy. Věnuje mi svůj netečný výraz, ale když ho chci obejít, zastoupí mi cestu.

Pohled Draca Malfoye

To už je počtvrté, co narazím na Grangerovou. Ráno na snídani jsem zaznamenal, že si mě prohlíží, pak když odposlouchávala můj rozhovor se Severusem, dále na obědě a teď.

Zrovna jsem přemýšlel nad mým úsudkem, když do mě málem vrazila, automaticky jsem jí zastoupil cestu, když mě chtěla obejít. „Co tu děláš, mudlovská šmejdko?“ syknu tak, jak mě to Pán Zla naučil. Už dlouhou dobu vím, že lidé se více bojí, když na ně chladně, autoritativně mluvíte.

Vzhlédne a zabodne své hnědé oči do mých šedých. „Uhni, Malfoy, nebo ti mám znovu zlomit nos?“ Snaží se znít až moc statečně, z čehož poznávám, že má strach. Ani její výhružka tomu nenapomůže a mně tím spíše dodá odvahy, abych zjistil, co se jí honí hlavou.

Kouknu se jí do hlavy, aniž by něco postřehla. Musím se ušklíbnout nad její touhou všechno vědět, ale zároveň jsem zklamán, že si ničeho nevšimla, mohlo to být zajímavější. „Proč se rovnou nezeptáš mě?“ otáži se suše.

Zkoumavě se na mě podívá. „Co?“ vyjekne rozzuřeně.

Nemám ponětí, čím jsem ji tak dožral, ale nehodlám chodit kolem horké kaše. „Proč se mě nezeptáš na rozhovor v kabinetu profesora Snapea?“

Dlouho nic neříká a já mám pocit, že přišla o jazyk, když najednou zničehonic vyštěkne: „Jdi mi z cesty, Malfoy, nehodlám s tebou ztrácet čas!“ odmlčí se na krátký moment. „Jo, a tvůj rozhovor se Snapem mě vůbec nezajímá!“ Vyřítí se k odchodu, ale tentokrát jí v tom nezabráním.

Sleduji Grangerovou, jak pádí směrem k tomu neandrtálci, než se znovu pustím do pochůzky kolem školy. Hlavou mi probleskne, že si to možná nakonec uvědomila, což mě nesmírně potěší!

Dobře jí tak, nemá poslouchat! ozve se vítězoslavný hlásek.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Andre2, v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter