OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries » Dokonalý život 1. kapitola

Shadow žije normálním životem až do doby, kdy usne a potom se objeví někde v lese. Někoho tam potká. Koho? To si budete muset přečíst. Hezké čtení přeje SusanDark

14.05.2014 (13:00) • • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 4× • zobrazeno 1344×

                                                                      1. ČÁST

 

Jmenuji se Shadow Walldomanová a je mi sedmnáct let. Jsem normální holka, až do teď. Nikdy se mi nesnilo, že bych se náhle a nečekaně objevila v Mystic Falls. No, víte přeci, jak to je, jednou usnu a potom se probudím, nevím kde...

 

Probudila jsem se a dostala jsem divný pocit. Ležela jsem na něčem tvrdém. Otevřela jsem oči. Sledoval mě nějaký muž, jehož oči se vpíjely do těch mých. Dostala jsem strach, strach z neznáma. Toho muže jsem znala moc dobře. Elijah. Pousmál se. Oni vážně existují upíří? A co mi na tom vlastně záleží, vždyť já se upírů nebojím.

 

„To ti nevadí, že ležíš na zemi?" zeptal se.

„Představ si, že ne. Kde to vůbec jsem?" zeptala jsem se a on se na mě nechápavě podíval.

„V lese," odpověděl. Někdo by mu měl říct, že nejsem blbá. Protože já přeci vím, že jsem v lese! „A představ si, že je noc. Ty se nebojíš sama v lese v noci?" zeptal se. Postavila jsem se a rozhlédla se. Ano, opravdu už bylo moc pozdě. Nejvyšší čas vyrazit domů. A vtom jsem si to uvědomila. Já jsem vlastně poblíž Mystic Falls! Nemůžu se dostat domů!

„Ještě jsem tě neviděl, ty jsi tady asi nová, že?" řekl a já se zakřenila.

„Ano, to jsem," odpověděla jsem. Zkoumavě se na mě podíval.

„Elijah."

„Shadow."

Podali jsme si ruce.

„Máš vůbec kde přespat?" zeptal se. Jasně že nemám.

„Nemám, ale já si najdu nějaký hotel," řekla jsem a už už jsem chtěla odejít, když promluvil.

„A nechceš přespat u mě v domě?" zeptal se.

„No, já nevím," řekla jsem. „Nechci tě nějak otravovat," řekla jsem zcela jasně.

„Nebudeš. Klidně můžeš, pokud chceš," přemlouval mě. To by mě zajímalo, o co mu jde.

„Tak jo," usmála jsem se. Cítila jsem se divně. Něco mě k němu táhlo, něco tajemného, ale nevěděla jsem co.

„Budeš tady jen tak stát?" zeptal se.

„Ne."

"""""""""""""""""""""""

Bylo to fajn. Ale pořád mě pronásledoval ten neznámý divný pocit a něco mě k němu přitahovalo, něco tajemného. Nikdo z nás nepromluvil ani slovo. Až teď, kdy jsme byli u něho doma, promluvil.

„Dáš si něco?" zeptal se.

„Ne, díky," odpověděla jsem s opovržením. 

„Posaď se," řekl. Posadila jsem se na gauč. On taky. Posadil se kousek ode mě. Odněkud se ozval výkřik a Elijah někam zmizel. Neopovážila jsem se odejít. Vstala jsem a prohlížela jsem si dům. Rozhodně tady nemůžu zůstat víc jak týden. Když jsem si dům prohlédla, tak jsem se posadila zpátky na gauč. Začala jsem přemýšlet o tom, co se stalo. Ano, je krásný, ale co po mně vlastně chce? přemýšlela jsem. Hezčího muže jsem nikdy neviděla, a že jich bylo...

Elijah se objevil u vchodových dveří. Zamrazilo mě. Posadil se kousek ode mě bez řečí. Nemluvili jsme, jen se na sebe dívali. Nevěděli jsme, co říkat. Bylo ticho. Vstal a já taky.

„V tomhle domě jsou dvě ložnice, ty budeš mít tu vpravo," řekl. Šla jsem do ložnice. No jo, ložnice jsem si neprohlédla. Ložnice byla krásná. Žluté stěny a dřevěná postel s nebesy k sobě krásně ladily. Samozřejmě tady byla ještě spousta dalších věcí.

Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries



Sdílet

Diskuse pro článek Dokonalý život 1. kapitola:

Fajn povídka :) jdu na další :) jen škoda, že u ní není nějaký obrázek :( myslím, že by čtenáře víc dokázala zaujat :)

Nicole Kantoříková: Ahoj, mockrát díky! Nestává se mi zrovna často, že by se někomu líbila má díla! Vážně jsem hrozně moc ráda! Fakt! No... Budu se snažit abych povídku nezkazila nadcházejícími kapitolami....
Co se týká tvé otázky.... Tak nevím. Myslím že další kapitoly dočkáš za dva dny.... Možná už zítra! Ale to záleží nejen na mě, ale kdy se to bude publikovat!

Ahoj jak často plánuješ přidávat povídku Dokonalý život? Velmi mě zaujala :) Nicole Kantoříková

Jen pro příště jedna technická - když ti přímá řeč pokračuje dál i mimo uvozovky (např. „No, já nevím," řekla jsem.), píše se vše vždy na jeden řádek, je to tak pro čtenáře daleko čitelnější a přehlednější. Tentokrát jsem ti to opravila, abys viděla, jak to má vypadat.

Přidat komentář:

Nick:

Text: