OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries » Good night, sweetheart VI.

05.10.2014 (18:00) • Sweetly • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 7× • zobrazeno 1084×

XI. - Mám starch

Od začátku jsem pochyboval o tom, zda bylo mé rozhodnutí správné. Vždyť jsem se s ním neviděl už deset let! No a co, jsi silnější než on, namítlo mé namyšlené ego. Stefan. To jméno bylo moje noční můra. Když jsem žil s ním, cítil jsem se často jako ten nejslabší... A on to moc dobře věděl. A využíval toho. Já z něho měl prostě trochu strach.

„Damone?"

Otočil jsem se za tím sladkým hlasem a pousmál se. „Ano?"

„Kde bydlí tvůj bratr?" zeptala se opatrně a přimhouřila oči.

„V Mystic Falls," řekl jsem tiše a sklopil hlavu. Jak já to místo nenáviděl! A ještě víc lidi, kteří tam žijí... Zamračil jsem se. 

„Jsi naštvaný?" zeptala se tiše a upřeně se mi podívala do očí.

Jak si může myslet, že jsem naštvaný na ni? „Ne," zašeptal jsem. Byl jsem až moc tichý. Až moc... Připomínalo mi to trochu dobu, kdy jsem byl člověk. Ale to už je dávno pryč... A že mám strach jí nebudu vůbec přiznávat.

„Máš strach?" zeptala se a já sebou škubl.

To mi snad čte myšlenky? Ne, to není možné... Nebo jsem jí ukázal svoji lidskou stránku? Že bych nebyl tím drsným bezcitným upírem? „Samozřejmě, že ne," řekl jsem drsněji, než jsem chtěl, ale ona se mi dál dívala do očí. „Dobře mám strach," vydechl jsem, protože její pohled mě nutil říct pravdu. Její oči byly až moc hluboké...

„Myslela jsem si to," řekla s úsměvem a pokračovala, „je normální mít strach."

„Já jsem ale upír," řekl jsem.

„To nevadí. Mně... se zdá, že jsi spíš člověk než upír," řekla a sklopila hlavu.

To se k ní vážně nechovám jako upír, který bere lidi jako odpad? „Vážně?"

„Jo," šeptla a zase se mi zadívala do očí. V tu chvíli jsem si přál vědět, co si o mně myslí. Chtěl jsem, aby mě brala jako člověka... Damone, vzpamatuj se! napomenul mě můj vnitřní hlas.

„Jsem zvědavý, co řekneš tím pádem na mého bratra, kotě," řekl jsem drsně.

Ona se zamračila. „Uvidím."

„Hmm... Dostala jsi strach?" zeptal jsem se posměšně a v duchu si zatleskal. Už jsem byl zase ten starý Damon... Ale na jak dlouho? Vždyť ona mě dokáže změnit, kdykoliv se jí zachce.

„Nikdy," řekla klidně a našpulila rty. Vypadala zamyšleně a já se rozhodl jí podívat do hlavy... 

Bojím se, až tam dojedem. Bojím se mužů a teď mám někoho potkat a... Bydlet s ním? Do čeho jsem se zase dostala? Bylo to zvláštní být v její hlavě. Cítit její strach, bolest, smutek a... nenávist? Její myšlenky byly zmatené a nedávaly moc smysl. Ona a bát se mužů? Co se jí stalo? 

Co vlastně o ní vím? Nic. Jen jméno a to, že jí umřeli rodiče. To je zatraceně málo. Jo a abych nezapomněl, tak že má nade mnou úplnou moc... Ale to neví, naštěstí. Co ji mohlo v minulosti potkat? Co je vůbec zač? Hodně otázek a zatraceně málo odpovědí.

Podíval jsem se na ni... Byla krásná a já po ní toužil, jako nikdy po žádné ženě. Ale vypadala, tak zraněná, zlomená... Co když jí ublížím?

„Vím, že lžeš. Jsem upír a ten to pozná," řekl jsem. 

„Mám strach," přiznala a hned dodala. „Ale z toho, že je upír."

Zasmál jsem se. „To určitě," ušklíbnul jsem se. „Mimochodem jeho přítelkyně je taky upír," dodal jsem.

„Kolik upírů v tom městě vůbec je?" vydechla překvapeně.

„Hodně. Jsou tam i vlkodlaci a mnoho dalších nadpřirozených bytostí. Protože Mystic Falls leží na místě, kam to upíry a ostatní příšery přitahuje," řekl jsem a podíval se na ni. V očích měla údiv a nevěřícnost.

„Vážně? To poznám další příšery?" zeptala se vesele.

Já se ale zamračil. „Moc se neraduj... Můžeš se stát každou chvilku svědkem vražd nebo dokonce být jejich obětí," mračil jsem se a měl strach. Strach o ni. Co když se jí něco stane? To bych nepřežil... 

„Aha... Damone, máš rád svého bratra?" zeptala se a její očí vzplanuly zvědavostí.

Ta otázka mě překvapila... Mám ho rád? Měl jsem ho vůbec někdy rád? Možná, když jsem byl člověk... Lhal jsem si, protože mi záleželo na něm. Nikdy bych to ale nikomu nepřiznal. Ani jí ne, ale možná... Co mi řekl jednou ten starý dědek?

„Jizvy, které máš zvenku, a jdou vidět, tak určitě bolí. Ale jizvy, které máš skryté v duši, jizvy, které ti způsobila láska, bolí mnohem mnohem víc.“

Může to být pravda? A proč o tom vůbec přemýšlím? Vždyť ji nemiluji... „Ano, asi ho mám rád," řekl jsem bez přemýšlení. Co se to se mnou ksakru děje?! Jsem upír!

„Myslela jsem si to," řekla smutně. „Také jsem měla sestru ráda."

„Jak to, že tebe ten upír nezabil?" zeptal jsem se zvědavě, když dlouho bylo ticho jako v hrobě. Byla smutná a já z ní cítil i strach, ale proč? 

Podívala se na mě a prohlídla si mě. Její očí ztmavly a rty se jí zkroutily do úzké linky. Vypadalo jako by přemýšlela, zda má, nebo nemá mi odpovědět. „Já o tom nechci mluvit," řekla nakonec.

„Třeba by ti pomohlo to někomu říct..." řekl jsem, ale ona mě přerušila.

„Já se bojím, Damone. Mohli bychom o tom přestat mluvit?" zeptala se a upřela na mě svoje krásné zelené oči, kde bylo vepsané zoufalství. 

Co se jí stalo tak strašného? „Dobře, už mlčím," řekl jsem a podíval se na ceduli, kde bylo černé na bílém napsané, že jedu do Mystic Falls. „Za chvíli budeme u mého bratra," řekl jsem tiše a snažil se uklidnit. Měl jsem znovu strach.

„Jsi v pořádku, Damone?" zeptala se mě Adele už docela v klidu.

„Jo, Adele," zamumlal jsem a zabočil doleva. Čím blíže jsem byl bratrovi, tím víc jsem chtěl otočit auto. Bál jsem se ho... Damone, vzchop se! poručil jsem si v duchu. Smykem jsem zastavil před béžovým domem a povzdechl si. „Už jsme tady," řekl jsem a nasadil si černé brýle.

„Mám strach," šeptla Adele před tím, než vystoupila z auta.

„Já také," zašeptal jsem a vyskočil z auta.

Chytl jsem Adele za ruku a stiskl zvonek. Zmáčkla mi ruku a usmála se. Dveře se pomalu otevíraly.

Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale nebyla jsem a nejsem jsem s kapitolou spokojená. Ale budu moc doufat, že se Vám kapitola alespoň trochu líbila. :) 

Další kapitola bude tak za dva týdny. A mnohem lépe napsaná, tedy doufám.

Autor: Sweetly (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries

Sdílet

Diskuse pro článek Good night, sweetheart VI.: