Přiznání
Přeji příjemné čtení. Sweetly
15.11.2014 (16:00) • Sweetly • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 4× • zobrazeno 1080×
Myslela jsem si, že kapitolu přidám dřív, ale nevyšlo mi to. :( A konečně tu máme první kulatiny, a tak tuto kapitolu chci věnovat všem, kteří povídku pravidelně čtou, tak si ji užijte!
P.S.: Nevím, zda jsem to napsala dost slaďoučce v Damonově stylu! :D
X. - První polibek
Mé rty se dotkly jejích a já si myslel, že vybuchnu. Byly slaďoučké jak maliny. Jemně jsem jí skousl ret a ona se mi překvapeně podívala do očí. Tolik jsem ji chtěl… Odtáhl jsem se od ní a díval jsem se jí zpříma do očí.
„D…“
Pohybem ruky jsem jí naznačil, ať mlčí. „Adele, musím se ti k něčemu přiznat,“ řekl jsem jí a pokračoval, „od té doby, co jsi do mě narazila, tak se mi změnil život a změnil jsem se i já.“
„Já do tebe nenarazila,“ bránila se a usmála se.
„Mlč,“ řekl jsem. „Jestli si myslíš, že je to pro mě lehké ti to říct, tak se mýlíš… Já jsem to nikdy nikomu neříkal. Tak to nedělej těžší, než to je.“
„Uklidni se,“ šeptla.
„Tak mě nepřerušuj už, tak jsem nervózní,“ řekl jsem a rukou si prohrábl vlasy. „Já jsem se do tebe asi zamiloval,“ odmlčel jsem se a snažil se překonat strach, co na to řekne. „Prostě tě chci,“ zamumlal jsem.
„Já ti nerozumím, Damone,“ šeptla a překvapeně se na mě dívala.
„Prostě tě mám rád,“ řekl jsem rychle a zadíval jsem se na svoje ruce.
„Vážně?“ vyjekla.
Byl jsem zmatený a její reakce mě šokovala. Co myslela tím vážně? Myslí si, že upír nemůže milovat? Nebo mít rád? Zranilo mě to a zvedl jsem se z postele. „Jo,“ zašeptal jsem a snažil se ovládnout hlas.
Nečekal jsem, že když první dívce, kterou vážně asi chci, to řeknu, tak se mě zeptá: Vážně? Musím snad lhát?
„Damone,“ chytla mě za ruku a usmála se. „Nechoď.“
Posadil jsem se zpátky. „Proč si myslíš, že bych tě nemohl mít rád,“ zeptal jsem se a sklonil hlavu.
„Nevíš, co se mi stalo před tím, než umřeli rodiče a má sestra,“ řekla a rukou mi jemně zvedla hlavu. „Nevím, jestli ti můžu věřit.“
„Tak mi to řekni,“ řekl jsem a snažil se potlačit zklamání, že mi nevěří. Já si myslel, že ano. Že jsem jí dal jasně najevo, že chci, aby mi důvěřovala, ale asi jsem se spletl…
„Já si prostě nejsem jistá, zda můžu věřit ještě nějakému muži,“ řekla a sklopila hlavu. Po tvářích jí tekly slzy a já pochopil, že za to asi nemůžu já, ale ten upír… Už teď mám chuť ho uškrtit.
„Ale mně můžeš věřit, já nejsem jako on,“ řekl jsem a díval se jí do očí, které byly jako dvě nevinné studánky. Byla k nakousnutí… Už zase myslím na něco, na co bych teď myslet neměl.
„Já vím, ale ono to je těžké…“
Objal jsem ji a pohladil ji po vlasech. „Tak mi zkus věřit,“ šeptl jsem jí do ouška. „Já ti taky věřím,“ řekl jsem a byla to pravda. Já jí vážně věřil.
„Mám tě ráda,“ zašeptala a zabořila mi hlavu do ramena.
Když usnula, tak jsem myslel na to, co jsem jí řekl. Nebyl jsem až moc romantický? Nechci se změnit v úplně hodného upírka. Chci to být pořád já. To znamená sexy vraždící predátor. Teda teď už zamilovaný sexy vraždící predátor.
Ale trošku jsem se změnil. Cítil jsem to a sám jsem to Adele i řekl. Přemýšlel jsem, co se bude dít dál… Odejdeme od Stefana a Eleny? Nebo tu prostě zůstaneme? Věděl jsem, že je to tu pro Adele hodně nebezpečné, a tak jsem přemýšlel, kam se odstěhovat, aby ji nehrozilo, že ji nějaký upír vysaje. Ode mě jí to rozhodně nehrozí, ušklíbl jsem se v duchu. No, vážně, jak bych ji mohl zabít? Vždyť ji mám rád.
„Damone,“ šeptla a já byl hned u ní.
„Co se děje?“ zeptal jsem se a objal ji.
„Byl jsi pryč,“ obvinila mě a upřela na mě svoje obrovské krásné oči.
„Jen u okna,“ řekl jsem a lehl si i s ní na postel. „Ale už jsem u tebe, tak můžeš zase v klidu spát.“
„Neodejdeš?“
„Ne, slibuji,“ řekl jsem a pohladil ji po vlasech. Přikryl jsem ji a povzdechl si. Jak dlouho mi bude trvat, než si získám její důvěru? Proklínal jsem toho upíra. Nenáviděl jsem ho! Až ho potkám, tak to rozhodně nepřežije.
Do pokoje začalo prosvítat slunce a já si spokojeně ležel v posteli. Byl jsem šťastný. Bylo to mé další poprvé. Nikdy jsem s žádnou nezůstal až do rána. Ani před tím s Adele ne… Až teď. Bylo to zvláštní, ale líbilo se mi to.
„Nechceš vstávat?“ šeptl jsem jí do ouška, když se probudila, ale dál dělala, že spí. „Já vím, že nespíš. Prozradilo to tvé srdce,“ řekl jsem pobaveně.
„Ani spát mě nenecháš,“ řekla a posadila se.
„Ne,“ zakroutil jsem hlavou.
„Jsi strašný... Řekl ti to už někdo?“
„Jo, ty,“ řekl jsem nevzrušeně a vyskočil z postele.
Adele se na mě dívala, teda zírala na mou hruď. „Co se děje?“
„Jdem se zapsat do školy,“ řekl jsem a oblékl si na sebe tričko.
Odtrhla ode mě oči. „Ty jdeš do školy?“
„Jo a ty taky,“ řekl jsem klidně a posadil se do křesla.
„Já nechci jít do školy,“ zamračila se a šla do koupelny s kupičkou oblečení.
Zakroutil jsem hlavou a převlékl si rifle. Je nemožná, ale proto ji mám tak strašně rád. Vyšla z koupelny v džínových šortkách a v tílku.
„Proč nechceš jít do školy?“ zeptal jsem se a prohlížel si její nohy. Měla je hezké…
„Protože na mě budou všichni zírat,“ obula si vyšší černé botky na podpatku.
„Hmm,“ řekl jsem nevzrušeně a dál zíral na její nohy.
„Můžeš mi přestat zírat na nohy?“
„Hmm… Ne.“
„Jsi strašný,“ řekla a otevřela dveře na chodbu.
Vyskočil jsem z křesla. „Já vím, ale proto mě máš tak ráda,“ zazubil jsem se.
„Někdy bych tě měla radši, kdybys nebyl tak strašný,“ řekla, než jsme vešli do kuchyně.
„Já vím,“ řekl jsem a posadil se na židli.
„Kde je Elena a Stefan?“
„V práci,“ řekl jsem a zakousl se do rohlíku. Nechápu, jak to lidi můžou jíst každý den. Chutná to jako guma, ale lidské jídlo jíst musím… Pokud nechci vyvraždit půlku města.
„Aha. Ten rohlík ti moc nechutná?“
„Ne,“ řekl jsem.
„Víš, že jsi teď docela roztomilý?“
Zasyčel jsem a ukousl pořádný kus rohlíku. Já věděl, proč jsem se nikdy nechtěl zamilovat. Pořád by mě totiž někdo pošťuchoval!
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Sweetly (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries
Diskuse pro článek Good night, sweetheart X.:
Tak jsou spolu, teď to teprve bude zajímavé. Damon mi teda připomněl spíš třináctiletýho kluka než dávno dospělého upíra, ale tak v makovici se mu toho může odehrávat víc. Naštěstí se to pak po tom přiznání vyrovnalo, takže uf, že tak nebyl celou dobu. Na školu jsem zvědavá a na příběh Adele ještě víc.
moc hezké, krásně napsané
Jé Ty jsou spolu tak sladcí, až mi kape slina na zem
Damonovo přiznání a Adelina reakce mě pobavila
A škola? Fakt? No tak to se máme na co těšit!
Tak šup šup sem s další takhle super kapčou!
Super, rychle další!
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!