29.08.2014 (13:00) • • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 6× • zobrazeno 1500×
Moje nohy konečně dopadly na pevnou zem, přesněji na chodník v Mystic Falls. Zavřela jsem dveře od auta a šla ke dveřím náhodného domu. Zaklepala jsem a dveře se ihned otevřely, stála v nich nějaká hnědovláska. Ihned se přihnala Jenna.
„Tatio!" vyjekla Jenna a objala mě.
„Taky tě ráda vidím," řekla jsem uškrceně. Ona mě dusí! Sakra, já nemůžu dýchat.
„Co tady děláš?" řekla a pozvala mě dál.
„Jenno, byla bych ráda, kdybys nás představila," upozornila na sebe ta hnědovláska.
„Eleno, tohle je Tatia. Tatio, tohle je Elena," představila nás.
„Nějaká moje další příbuzná?" zeptala se Elena.
„Tak trochu. Je mi líto, ale asi spolu budete muset vycházet, jak jen to půjde," řekla Jenna.
„Říkal kdo?" nechápala jsem.
„Já," odbyla mě teta.
„Tak já vám asi řeknu, proč jsem sem přijela," povzdechla jsem si. Všechny jsme se posadily na gauč v obýváku.
„Povídej," řekla Elena.
„Tam mě to už nebavilo. Bydlela jsem v Denveru, ale už jsem si sbalila věci a utekla z domu," vysvětlovala jsem.
„Utekla?!" vykřikly unisono.
„Jo, utekla jsem. No, a autem jsem přijela sem," dokončila jsem.
„Chceš tady bydlet," domyslela si Elena.
„Hele, Tatio, můžeš tady bydlet. Vypořádáš se ale s tím, že budeš mít dvojče pod touhle střechou," vybafla na mě tu novinku. Cože? Já jsem přece... Já nemám sourozce!
„Vyloučeno. Jsem jedináček, nemám žádné sourozence," zamítla jsem okamžitě.
„Jenno, jak to myslíš? Já mám jen bráchu," usmála se Elena.
„Vy dvě jste dvojčata," oznámila váhavě teta.
„A ty asi nebudeš naše máma," uchechtla se Elena.
„Nejsem," souhlasila.
„Ta prolhaná ženská mi celou tu dobu lhala!" křikla jsem a vstala.
„Kdo?" nechápalo moje dvojče.
„Ta ženská, co si celou tu dobu říkala moje máma!" pokračovala jsem ve svém monologu.
„Takže předpokládám, že naše pravá matka je ta, která zemřela. Tatio, je mi to moc líto. Nepoznala jsi ji, zemřela."
„To ne, nemůže to být pravda," odfrkla jsem si.
„Je mi to moc líto," přidala se Jenna. To už jsem nevydržela a začaly mi téct po tváři slzy.
„Tatio." Nevnímala jsem okolí, nechtěla jsem. Moje máma zemřela, ani jsem ji neznala. V životě jsem ji neviděla. Nebyla jsem jí ani na pohřbu, jsem tak blbá! Ale to jsem ani o ní nevěděla, ale přesto si mám co vyčítat.
„Tatio?" zatřepaly se mnou. Ihned jsem se vrátila do reality.
„Co?"
„Někdo zvonil," vysvětlila mi sestřička.
„Kdo? Co?" nechápala jsem.
„Nevím. Jenno, možná to bude Stefan," podívala se na tetu.
„Běž otevřít," popohnala ji.
„Ty běž do svého pokoje. Vyjdeš schody a zabočíš vpravo," navigovala mě Elena. Kdo je Stefan? To jméno jsem už někde slyšela.
Když jsem přišla do svého nového pokoje, tak jsem si začala vybalovat. Na skříni jsem spatřila fotky Eleny a našich zemřelých rodičů. Opravdu jsem je neznala.
Když jsem si všechno vybalila, chtěla jsem jít dolů, ale u dveří jsem se zarazila. Asi by to byla chyba. Svalila jsem se na postel a začala přemýšlet nad tím, čím jsem. Něco mi říkalo, že tohle nebude tak jednoduché. Žít, aniž bych někoho zabila. Myslím tím upíry. No, a třešničku na dortu tomu dává Elena, jelikož je to moje dvojče.
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries
Sdílet
Diskuse pro článek Vlkodlačí prokletí - 1. kapitola:
Všechno to začalo jedním zvráceným koncem večera, kdy jsem se stala vlkodlakem. Jsem přemožitelka upírů. Všechno v jednom. Hříčka přírody. Dnes se ale stěhuji sem, do Mystic Falls, abych zapomněla na upíry a hlavně za svou tetou Jennou.
Sdílet
Perfektní povídka! 
? 