Přináším vám druhou jednorázovou povídku na téma Harry Potter. Vím, že je Siriusova smrt ohrané téma, ale mě to prostě baví psát. Tato povídka by měla být rozdělená na dvě části. :-)
Harry se vrací z Bradavic do Londýna a vzpomíná na Siriuse. Pomalu si začne uvědomovat, že Siriuse už nikdy neuvidí a je nešťastný. Hermiona má u sebe obraceč času a ti dva se rozhodli vrátit čas a zachránit Siriuse před spáry Bellatrix. Když jim vyšla záchrana Siriuse před dvěmi roky tak, proč by se jim to nemohlo podařit tentokrát? Podaří se jim zachránit Siriuse?!
Příjemné počtení přeje vaše PetraCullen. ;)
20.09.2011 (13:00) • PetraCullen • Povídky » Jednodílné » FanFiction Harry Potter • komentováno 7× • zobrazeno 3731×
Seděl jsem ve vlaku, blížícího se k Londýnu. Pořád jsem musel myslet na smrt Siriuse. Byl pro mě nejlepší přítel a otec, kterého jsem nikdy neměl. Jenže tohle teď bylo pryč. Všechno krásné bylo pryč. Ta ztráta mě bolela a těžce jsem ji nesl. Byl mrtvý mojí vinou a já jsem měl pocit, že se nebudu moci nadechnout. Chtěl jsem, aby všechno bylo jako dřív. Nechtěl jsem nikdy mít ten sen o Siriusovi, jak ho mučil Voldemort. Byla to jen past, která mě nalákala na odbor záhad pro věštbu. Sirius byl v bezpečí na ústředí Fénixova řádu do té doby, než se mi nerozhodnul pomoct s ostatními členy. Neustále jsem se utápěl ve výčitkách a sebelítosti. V kupé se mnou seděli mí dva nejlepší přátele Hermiona Grangerová s Ronem Weasleyem. Oba se na mě dívali ustaranými a soucitnými pohledy. Nevydržel jsem to, a uhnul jsem pohledem. Lítost si zasloužili jiní. Nenáviděl jsem ji a chtěl jsem se jí pomstít. Pomsta. To slovo mi znělo nějak povědomě. Vzhlédnul jsem, abych se na své dva nejlepší přátele podíval, co si myslí, a proč na mě tak zírají.
„Nic mi není, je mi fajn,“ odsekl jsem podrážděně.
„Ale, Harry…“ snažil se protestovat Ron.
Probodnul jsem ho pohledem. Ihned to vzdal a podíval se jinam. Hermionu jsem nedokázal oklamat, věděla, jak se cítím, a že si vše vyčítám. Měla mě přečteného, věděla přesně, na co myslím. Bylo to pár hodin, co umřel Sirius a já ten fakt nedokázal přijmout. Pořád jsem doufal, když vystoupíme z vlaku, bude tam kolem pobíhávat černý pes, který se mě snaží radostí povalit na zem, ale věděl jsem, že Sirius tam nečeká a už ani nikdy čekat nebude. Marně jsem doufal, že mi každou chvíli přijde dopis, že je v pořádku, ale byl jsem naivní. Bolestně se mi stáhlo hrdlo a začaly mě pálit oči. Hermiona sevřela okraje zlatého přívěsku kolem krku a pustila ho. Překvapeně jsem ji sledoval a zatřepal jsem hlavou, abych se zbavil dotěrných myšlenek, které mě nahlodávaly jako jedovatý plevel. Představoval jsem si, že by se zachránil jeden obraceč času z ministerstva a jak bych zachránil Siriuse. Bylo to nemožné. Zakázal jsem si myslet na takovéto myšlenky typu, co kdyby… A díval jsem se z okna vlaku na ubíhající krajinu. Z mých nepříjemných myšlenek mě vytrhlo Ronovo zachrápaní a pohlédl jsem ze zvědavosti na Hermionu. Překvapeně jsem zíral na předmět v jejích rukou, který jsem dobře znal. Měla v ruce malinkatý obraceč času na dlouhém zlatém řetízku. Tento předmět jsem znal ze třetího ročníku, když jsme Siriuse zachraňovali před ministerstvem a minule to vyšlo.
„Vím, jak ti Sirius chybí,“ prolomila ticho v kupé Hermiona. „Co kdybychom se ho pokusili zachránit jako tenkrát?“
Nikdy bych Siriusovou záchranu nepožadoval po Hermioně, ale ona mi to nabízela a já jsem nemohl odolat. Chvíli jsem na ni zaraženě zíral, než mi došel fakt, co mi nabízela.
„Myslíš to vážně?“ Pořád jsem tomu nemohl uvěřit, co mi právě nabídla.
„Myslím to vážně, Harry, nedělám si srandu,“ ujistila mě s vážnou tváří. „Ron nám nepomůže, spí.“
Musel jsem s ní souhlasit.
„Ale, kde se vrátíme v čase? Odbor záhad nepřipadá v úvahu,“ přemýšlel jsem.
„Napadlo mě, že nejlepší by bylo Grimmauldovo náměstí, ale ani to nepřipadá v úvahu,“ plánovala Hermiona.
„Co třeba v Bradavicích?“ Napadlo mě.
„Harry, máš u sebe to dvojcestné zrcátko od Siriuse?“ zeptala se mě znenadání Hermiona.
„Mám, ale je rozbité.“ Vyhnul jsem se jejímu pohledu.
„Podej mi ho, do Londýna nám zbývá ještě půlhodina,“ řekla Hermiona a já jsem jí podal to rozbité zrcátko, které mi dal loni o Vánocích Sirius.
Hermiona na to zrcátko namířila hůlku a provedla patřičné kouzlo. Zrcátko vypadalo jako nové. Vrátila mi ho zpět.
„Jdeme, Harry, vše mám promyšlené,“ oznámila mi. „Pojď sem.“
Naposledy jsem se podíval na mé nejlepšího kamaráda, který zrovna spal. Hermiona nám oběma zapnula kolem krku obraceč času a šestkrát ho obrátila. Začali jsme se vracet časem, tenhle pocit jsem už znal, kdy všechno běží ve zrychleném tempu. Všechno najednou ustalo. Vypadalo tu to, že už je ráno. Tady Sirius ještě žil, pomyslel jsem si a snažil jsem se moc nemyslet na něj. Snažil jsem se přemýšlet, jak ho zachráníme.
„Kde jsme to byli o půl páté?“ zeptala se mě Hermiona.
„Skládali jsme N.K.Ú. z lektvarů, a pak následovaly dějiny,“ odpověděl jsem jí pohotově.
Přikývla a pohlédla na mě.
„Poběž, Harry! Nikdo nás nesmí vidět!“ zopakovala mi větu, kterou říkala před dvěma roky.
Přikývnul jsem a vytáhnul jsem z kapsy neviditelný plášť. Přes oba jsem ho přes nás přehodil a my jsme zmizeli.
„Mám plán Harry. Až půjdeš na Dějiny čar a kouzel, budeš muset omráčit své já a někde ho schovat. Jiný plán se nenabízí. Nemuselo by to vyjít. Jdeme!“ zavelela a smutně na mě pohlédla.
„Kde jsi byl před dějinami?“ zeptala se mě Hermiona.
„Ve společenské místnosti,“ odpověděl jsem jí pohotově.
„Pojď!“ Popadla mě za ruku a utíkali jsme k nebelvírské společenské místností.
Naštěstí nějací druháci vycházeli a my se propletli kolem nich a dostali jsme se dovnitř. Vešli jsme do chlapeckých ložnic pátého ročníku a málem jsem překvapením zakřičel, když jsem uviděl sebe sedícího na posteli.
„Mdloby na tebe!“ vykřikli jsme s Herminou současně na mé druhé já a ono spadlo v mdlobách k zemi.
„Tak to bychom měli,“ pochválila mě Hermiona a poklepla hůlkou na tamnější já, které bylo omráčené.
Hermiona našla v jeho, tedy mém kufru, druhý neviditelný plášť a přehodila jej přes něj.
„Co budeme dělat teď?“ zeptal jsem se.
„Zatím nic, potom se spojíš se Siriusem pomocí toho zrcátka,“ informovala mě Hermiona.
„Dobře,“ souhlasil jsem a sedl jsem si na postel.
Něco mi začalo žhnout v kapse a začalo mě to pálit. Uvědomil jsem si, že mě pálí to zrcátko.
„Harry!" ozval se Siriusův hlas z kapsy. Chvíli jsem překvapením strnul, když jsem slyšel jeho hlas. Bylo to, jako kdyby nikdy neumřel a nepropadl tím obloukem…
Následující díl »
Autor: PetraCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction Harry Potter
Sdílet
Diskuse pro článek Za stínem tajemna 1/2:
Ježiši marja, tak takhle jsi to vykoumala? Obraceč času! No kruciš, že je to taky nenapadlo, chudák Sirius vůbec nemusela natáhnout bačkory. 
Ale co si budeme povídat, kdyby neumřel, nestaly by se jiné věci, které popoháněly jiné děje a tak dále... Jsem ohromená, jak o stejném příběhu dokážeš vymyslet různé konce, například mě by tahle možnost vůbec nenapadla, to je geniální možnost. :) Hned jdu na tu druhou část, protože mě zajímá, jak to dopadne, co Sirius chce Harrymu a tak... Ale myslím si, že jsi nemusela volit tak drastickou možnost, jakou bylo zmrazit Harryho a hodit ho pod neviditelný plášť jako nějaký pařez. 
Když by věděl, o co jde, určitě by s ním nějaká rozumná domluva byla... I když zase na druhou stranu, je to hlava dubová, paličák jeden, třeba by se stejně neudržel a nevěřil by, že je to jenom Voldíkův klam... 
Tyjo fakt dobře napsaný a povedený, fakt se mi to líbí 
Dva neviditelný pláště? Muhahááá! Takhle by si Herry mohl nadělat těch plášťů miliony a otevřít si velkoobchod s názmen "Zmizte mi ze života!" Jo, hrebe mi! Ale to jednorázovka byla perfektní a arozhodně mi dej vědět, až vyjde druhá část! 
To je.. To je... DOkonalé!
Piš dál :D 
To by bolo perfektné, ak by sa im ho podarilo zachrániť, ča sa určite stane však Neželaj si ma ak nie 
Bolo to bombastické, úplne perfektné a nemôžem sa dočkať, kedy bude ďalší diel Bolo to strašne krásne toto je lepšia verzia ako od J. K. R. pretože tam Sirius zomrel 
No čo ti budem písať je to bombastické, úžasné a perfektné a ... a prečo s nimi nešiel Ron ??? Nevadí 
Aj tak to bolo supe 
Strašne sa teším na ten ďalší diel tak šup, šup do písania 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!