Krátký příběh o setkání Ježíše a upíra. Tuto kratičkou povídku by asi neměli číst věřící. Ježíš zde není vybarven zrovna lichotivě.
04.09.2010 (18:00) • Caius • Povídky » Jednodílné • komentováno 24× • zobrazeno 2852×
Většina z nás se s Biblí alespoň okrajově setkala. Do podoby, v jaké ji známe, ji nechal sestavit císař Konstantin, léta páně 325. Některé příběhy byly vyřazeny, jako tento. Můžeme se jen dohadovat, zda v tom měli prsty sami upíři.
Před dvěma tisíci lety…
Cestou do Jeruzaléma uviděl Ježíš člověka. Byl slepý.
„Co pro tebe mohu udělat?“ otázal se ho.
Slepý muž padl před Ježíšem na tvář.
„Pane, ať vidím!“ prosil.
Kristus smíchal své sliny se zemí a vzniklým blátem potřel slepému oči.
„Umyj se v rybníce!“ přikázal Ježíš.
Ubožák poslechl, a když se umyl, skutečně viděl.
Ježíšovo konání z povzdálí sledoval jiný muž. Upír.
Přišel za Ježíšem, rudé oči zvědavé. Zabiják.
„Jsi Ježíš Kristus, boží syn?“ ptal se.
„Ano,“ odpověděl Ježíš klidně.
„Jmenuji se Izmael a chci, abys mě pokřtil,“ řekl upír.
„Mé svědomí mě provází novým životem, chci věřit v tvého Boha, chci odpuštění za své činy, pak se mému svědomí snad uleví,“ postěžoval si Izmael.
„Chceš věřit v Boha a přitom dál zabíjet?“ otázal se Ježíš.
„Nemohu to změnit, prostě je to tak,“ odpověděl bláhový upír.
„Dobrá tedy, pomohu ti.“
Izmael byl mladý a bláhový. Opravdu si myslel, že mu Ježíš s jeho malichernými starostmi pomůže. Kristus pokřtil Izmaela a pak, na břehu řeky…
Ježíš si vyhrnul roucho nad loket a v ohbí ruky se řízl. Po ruce mu stékal čůrek krve, rudé, jako upírovy oči. Zachytil ho pohárem a ten pak podal Izmaelovi.
„Pij a staneš se mým bratrem,“ řekl Kristus.
Izmael, netušíc žádnou zradu, vzal kalich z Ježíšových rukou a vypil jej. Za okamžik se svalil na zem v hrozných mukách.
Izmaelovými žilami proudil led. Izmael doufal, že bolest, kterou zakusil při své proměně, nepozná nikdy více. Led však pálil stejně jako oheň. Po dva dny Izmael trpěl v mukách a proklínal Ježíše za jeho lest. Třetí den bolest ustávala, jeho tělo se začalo oteplovat. Led se pomalu stahoval z končetin do míst, kde kdysi bušilo srdce. Najednou bolest explodovala a Izmaelovo srdce se opět rozběhlo. Jeho žilami začala opět proudit krev. Zázrak!
Izmael pomalu otevřel oči, díval se jakoby přes blátivou clonu, která mu znemožňovala pořádně vidět. S ostatními smysly to bylo podobné. Jeho síla byla pryč. Zoufal si.
Ježíš se nad ním nakláněl a pozoroval ho.
„Jak ti je?“ otázal se starostlivě.
„Co jsi mi to udělal?“ obořil se na něj rozzuřeně Izmael jak smyslů zbavený.
„Byl jsem polobůh, byl jsem dokonalý! A ty jsi mě podvedl. Chtěl jsem jen, abys mě pokřtil a dal mi tak přízeň tvého Boha. A ty jsi mi to všechno vzal! Je ze mne jen pouhý člověk,“ křičel v šílenství bývalý upír.
„Jen boží stvoření mohou vstoupit do království nebeského,“ odpověděl klidně Kristus.
Izmael se vrhl na Ježíše s úmyslem uškrtit jej. Museli ho od něj odtrhávat Ježíšovi učedníci.
„Proklínám tě! Kéž skončíš na kříži!“ křičel na Ježíše Izmael, když ho učedníci vyváděli z místnosti a házeli do prachu cesty.
Z tohoto příběhu se upíři poučili. Od té doby se vyhýbají jak víře, tak svědomí, neboť oboje se může stát jejich zkázou.
Autor: Caius, v rubrice: Povídky » Jednodílné
Diskuse pro článek Ježíš a upír:
Tiež som veriaca, ale napriek tomu sa mi táto poviedka páčila. Ježiš sa zachoval tak, ako by som od neho aj čakala. Veľmi pekne napísané... Odo mňa jedná veľká pochvala!
Měl jsi velmi zajímavý nápad a vhodnými slovy a popisy si ho dovedl k dokonalosti. Co víc říct, tleskám (teda tleskala bych, kdyby mi šly smajlíci:D)
Klidně bych si od tebe ještě něco přečetla...
Wow...naozaj dobré...skvelé by som povedala
Jsem věřící, a právě proto mě název téhle povídky přiměl si ji přečíst Je krásně napsaná a mám pocit, že Ježíš by se zachoval přesně tak a tenhle příběh by v Bibli klidně mohl být, jak píšeš v úvodu, takže
Tak todle je bombaa ja docela i v upiri verim bylů bych rad kdyby to byla pravda vyslo mi ze sem Polovicny upir jak od kamaradky tak i na internetu v ruznych titulkach sem rad zes to napsala a tesim se na dalsi
Famózní a odvážné... Obdivuju a klaním se... Je to fakt, skvělé.
Takže, perfektní jako vždycky. Hrozně se mi líbí to použití slov léta páně, málokdo je v dnešní době používá a přitom skvěle působí. Přiznám se, že tě obdivuji za tvou odvahu napsat něco takového, víra a Ježíš jsou hodně citlivá témata. Kdybych to něco měla vytknout, tak by se to týkalo víry, ovšem to svobodná volba každého z nás, takže vytýkat nic nebudu.
je to krásné i přesto že jsem věřící, se vyžívám v knihách od Dana Browna, což asi mluví za vše, takže mě toto nijak zvlášť nepohoršilo no, ale jenom si musím trošku rýpnout, podle legendy byl první upír až Jidáš... ale jinak je to skvělé
Přes tvé varování, jsem neodolala, i když věřící jsem :) Jde jen o povídku, zajímal mě ten nápad. A dívám se na to tak, že každý má nějaký názor a navíc není je to jen varianta, jak by to mohlo být, takže tě vážně obdivuju! Za tvou fantazii, zpracování toho nápadu, krásné detaily. Bylo to kratší, ale dokázalo mě to uchvátit.
Tahle povídka je sice krátká, ale doufám, že je originální a že Vás zaujala. Díky za komenty.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!