OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Kapky vína

11.05.2010 (18:00) • Black • Povídky » Jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 1018×

Když vyhaslé hvězdy svit

naposled zazářil nocí,

přetrhl osudnou nit

a více se přiblížil konci.

Šel dál, nedbaje prudkého deště, který se mu zařezával do tváře. Místní počasí bylo nevyzpytatelné, ale on jako rodilý Angličan byl na něco takového zvyklý. Vítr vanoucí od moře dnes nepřinášel pokojnou úlevu jako každý den, ale zaváněl hrůznými zprávami budoucnosti. Slunce už dávno zapadlo za obzor a Johnatan Smith kličkoval známými uličkami, ozářenými skromným světlem pouličních lamp. Na odbočce zahnul do prava. Štěrk mu hlasitě zakřupal pod nohama. Došel k nevelkému stavení a vší silou zabušil na dveře. V dáli se zahřmělo a déšť, bylo-li to možné, ještě zesílil. Dveře nesouhlasně zaskřípaly, když se je osoba uvnitř pokoušela otevřít. Když se pak objevila hlava Rosemary, kuchyňské, bez váhání vešel dál.

„Johnatane, je-je mi to tak moc líto,“ zavzlykala mu baculatá paní za zády.

„Co se stalo?“ zeptal se Johnatan. Rosemary přece nikdy nepřeháněla, tak co se mohlo přihodit? Vždyť Rose byla vždy pohodová a i v těch nejhrozivějších situacích neztratila hlavu.

„Tvůj otec před hodinou zemřel…“ odpověděla mu Rosemary. Johnatana to udeřilo jako nůž do srdce. Před očima se mu zjevil včerejší rozhovor s otcem. Pohádali se kvůli prodeji rodinného vinařství.

„Je to rodinná firma. Zdědil jsem ji po svém otci a ten zase po svém. Nechápu proč se tak usilovně snažíš ji prodat.“

„Bude pro tebe stokrát výhodnější ji prodat, než se starat o těch několik arů uschlé révy,“ řval tehdy na otce.

„A ta uschlá réva nám tu může zařídit pěkné živobytí,“ pronesl otec klidným hlasem. Jak jen mu to tehdy lezlo na nervy.

„To říká ten, který se ani o sebe neumí postarat,“ vyštěkl na něj a odešel z místnosti. Dával si při tom záležet, aby pořádně bouchl dveřmi. Teď svých slov litoval. Když šel domů, nemohl se dočkat, až se otci omluví a nějak rozumně se domluví. Ale bylo pozdě.

Temnota, jež zatemní tvou duši,

byť mysl nechává prázdnou

pomáhá ti alespoň tušit,

že opět můžeš zažít chvíli krásnou.

A když štěstí tě opustí

a dál se ti nechce žít,

vše dobré se může navrátit

vždyť to sis přál, šťastný být.

Život je jako réva vinná,

často trpký a divoký.

Přesto sladké chvilky mívá,

veselé jsou pak ty kroky.

„Proč?“ křikl John a bouchl pěstí o masivní dubové dveře, snad po desáté za večer.

„Říkali, že mu zbývá pět let života!“ zvolal do prázdna. Jeho otec měl vážné problémy se srdcem, ale přesto měl minimálně ještě pět let žít. Měl ho poslechnout. Najmout pár lidí a postarat se o otcovo dědictví. V hlavě se mu vynořil nápad. Popadl dosud mokrý kabát a vykročil do tmy.

„Kam jdeš?“ zavolala za ním Rosemary. Neposlouchal jo, chtěl to mít co nejdříve za sebou. Prošel několika ulicemi a zastavil se před domem makléře. Zazvonil na zvonek a počkal, než mu ospalý muž přijde otevřít.

„Dobrý den,“ pozdravil muže.

„Spíš dobrou noc,“ odvětil mu pán a neúspěšně se pokusil zakrýt zívnutí.

„Co vás sem vede v tuto noční hodinu?“ zeptal se Johna.

„Potřeboval bych si s vámi promluvit o té smlouvě, co jsme dnes uzavřeli.“

„O té, co se týká prodeje vinařství vašeho otce?“

„Ehm… ano.“

„Pojďte dál. Můžu vám nabídnout něco k pití? Vodu, minerálku?“

„Vzhledem k vážnosti situace bych navrhoval něco silnějšího,“ řekl Johnatan. Realitní makléř ho mezitím zavedl do kuchyně.

„Víno?“ zeptal se Johna.

„Ehm, jistě…“

„Mám tu Modrý Portugal, ročník 1873. Dáte si?“

„Samozřejmě.“

Muž došel k poličce pro vývrtku, dvě sklenky a oběma nalil.

„Tak, o čem jste potřeboval mluvit?“ zeptal se Johnatana na rovinu.

„Chtěl bych se zeptat, jestli mohu zrušit tu smlouvu.“

„Ano, jistě můžete. Ale mohl by jste mi prosím vysvětli, co vás přivedlo k tomuto rozhodnutí?“

„No, prostě bych chtěl pokračovat v rodinné tradici,“ odvětil John a napil se vína. Bylo kyselé a trpké, ale přesto v něm vzbuzovalo jakousi radost k životu. Radost, kterou sdílel i jeho otec.

Autor: Black (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Kapky vína :