OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Philippův smích

10.07.2013 (14:00) • • Povídky » Jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 515×

Vánoce se blížily. Z obchodů postupně mizely všelijaké věci, prodavačům stromků se také dařilo, potraviny na tom byly stále stejně – nakupovat na Velkou večeři se začne až pár dní před Štědrým dnem.

Michelle Kaurová se s každým dalším uběhnutým dnem víc mračila. Milovala Vánoce, nebyla jako ta stará fúrie, co bydlela o patro níž (kde měla původně bydlet Michelle, ale ta ženská si to vydupala u správce, protože do druhého patra by nevyšla) a dětem říkala, že je Santa Claus sní.

To ale Michelle netrápilo, synovi už vysvětlila, že ho nikdo sníst nehodlá, ať si s tím nedělá hlavu. Slova „Jediný, kdo by tě mohl sežrat, je právě ta stará ježibaba“ si nechala pro sebe. Vrásky na čele jí přidělávaly peníze.

Bylo to jen pár měsíců, co ji opustil manžel a otec jejich dítěte, šestiletého Philippa. Zpočátku si myslela, že to zvládne, a taky zvládala, ten první měsíc byl ale jediný, kdy se dočkala alimentů. Se svou prací prodavačky těžko mohla platit nájem, živit sebe i dítě a ještě mu zajistit krásné Vánoce. Alespoň to poslední ale splnit musela. Prostě nemohla dopustit, aby na Vánoce vzpomínal ve zlém. Když už ne jindy, tenhle svátek musí být výjimečný.

Odhodlanost jí rozhodně nechyběla. K ničemu ale nebyla. Vánoce se neúprosně blížily a peníze nebyly – a ani žádná jejich vyhlídka.

Michelle si zastrčila mastné hnědé vlasy za ucho a požádala o půlku chleba. Po prohlídce peněženky změnila objednávku na čtvrtinu a za ušetřené peníze koupila Philippovi velké červené lízátko.

S papírovou taškou v podpaží se vydala zpátky domů. Zanadávala, když ucítila mokro v botě. Šla v papučích. Prsty červenými od mrazu vyndala klíče, ty jí ale vyklouzly a spadly přímo do velké kaluže. Michelle se sehnula, aby je zvedla, ale podklouzla jí noha, a tak tvrdě přistála na zadku. Do očí jí vhrkly slzy. „To snad není pravda!“

Tvář se jí ale okamžitě rozjasnila. Naproti obličeji měla sloup s letákem, jehož dobrou polovinu zakrýval tlustý nápis Peníze okamžitě!. Michelle se rychle sesbírala ze země, vylovila z kaluže klíče a opatrným krokem se přesunula směrem k plakátu.

Potřebujete několik desítek tisíc a jste ochotni pro ně udělat cokoliv? Nabízíme vám možnost je získat a to zcela jednoduše a rychle, pouze za cenu malé službičky, hlásil leták společně s telefonním číslem. O jakou službu by se mělo jednat nebylo uvedeno, Michelle si ale číslo opsala na sáček od chleba a spěchala domů, aby si mohla zavolat. Sama telefon neměla, bude muset požádat některého ze sousedů.

V bytě ji okamžitě přivítal Philipp a nadšeně jí začal vyprávět nejnovější příběh, který se stal jeho plyšovému medvídkovi Cukrouškovi. Ucpala mu pusu lízátkem; spokojeně si odešel čmárat na papír.

Zazvonila u nových sousedů, přistěhovali se teprve před týdnem, takže je Michelle neustálým používáním jejich telefonu ještě neměla šanci naštvat. To se jí teď hodilo.

Otevřela jí mladá žena s miminkem v náruči. Ucukla, když spatřila, kdo stojí za dveřmi. S Michelle ještě neměla tu čest, ale trochu ji ta žena s rozcuchanými mastnými vlasy, rozmazaným make-upem a celá špinavá a mokrá vyděsila.

„Nezlobte se, že otravuju, ale bydlím tady vedle a rozbil se mi mobil a potřebuju si nutně zavolat. Nemohla bych, prosím, použít ten váš?“

Žena přikývla a podala jí bezdrátový přístroj. „Ehm, vezměte si ho do bytu a až budete hotová, zase mi zavolejte. Asi jste přišla zvenku a já zrovna vytírala…“ Michelle poděkovala a vrátila se zase zpátky do svého bytu.

Číslo na sáčku bylo trochu rozmazané, ale přečíst se dalo. O pár vteřin později už Michelle držela mobil u ucha a poslouchala vyzváněcí tón. Něco zašumělo. „Prosím?“

„Viděla jsem váš inzerát, tak bych ráda znala podrobnější informace,“ řekla Michelle bez zbytečného představování se.

„Samozřejmě. Jen vás přepojím.“ Chvíli to trvalo, Michelle netrpělivě dlouhými prsty jedné volné ruky drobila chleba na kousky. V telefonu to cvaklo a konečně se ozval něčí hlas.

„Zdravím vás, ať jste kdokoliv. Moje nabídka není pro každého, nejdřív vám ji ale předložím a až poté položím pár otázek. Jsem doktor. A na trhu je dnes velká poptávka po lidských orgánech, tudíž s nimi obchoduji. Jednoduché. Prodělala jste nějakou operaci?“

„Když mi bylo sedm, trhali mi mandle.“

Doktor se zasmál, jako by to nemyslela vážně. „Dobře. Myslím, že se můžeme domluvit rovnou na termínu, co říkáte?“

Michelle tím byla příšerně znechucená a chtěla doktorovi doporučit, ať se spakuje a přestane tohle nabízet, nebo okamžitě zavolá policii. Jenže pak uslyšela Philippův smích a rozhodla se to pro svého syna udělat. „Co mi vlastně vezmete?“

„Ledvinu, ale nemusíte se ničeho bát, jak už jsem říkal, jsem doktor. Můžete mi věřit.“

A tak se domluvili. Za tři dny měla zákrok podstoupit a po narkóze dostat pokyny, jak se o sebe starat, a co bylo důležitější – velkou sumu peněz, za které zařídí Philippovi nejkrásnější Vánoce, na jaké bude dlouho vzpomínat.

***

Hnědovlasý chlapec roztrhal balící papír na největším dárku, který se pro něj pod stromkem skrýval. Oči se mu rozzářily vzrušením. Bylo to požární auto! I v ostatních krabicích se skrývaly úžasné dárky.

Jeho otec ho sledoval s úsměvem na tváři, ale také bolestí v duši. Malý Danny prožíval nádherné Vánoce. Takové, jaké měla jeho matka naplánované pro něho, když se rozhodla získat peníze neuvěřitelně bizarním způsobem.

Když ho odvedli do dětského domova, neřekli mu, co se děje. Pěstouni a náhradní rodiče mlčeli taktéž. Až když měl vlastní dítě a žil šťastně s ním a svou manželkou, se mu odvážili říct, co se jeho matce stalo.

Neměla peníze, a tak je hledala všude, kde se dalo. Domluvila si schůzku s doktorem, který jí měl vzít ledvinu, aby s ní mohl obchodovat, a nabídl jí za to velkou sumu peněz. Přijala a s doktorem se sešla.

Píchl jí morfium, ale protože nikdy medicínu nestudoval, neodhadl množství a Michelle Kaurová zemřela na předávkování.

A Philipp jí nemohl nikdy říct, že by mu nevadilo Vánoce neslavit, že by mu stačilo být se svou mámou. Bez peněz a s ledvinou.

Živou mámou.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Philippův smích: