Políbený • OurStories.cz ~ naše povídky

Jak se cítil on? Jaký byl jeho první opravdový polibek? To si musíte přečíst. ;) Vaše semiška

22.04.2012 (12:00) • semiska • Povídky » Jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1166×

Katie si ustala na gauči a po chvíli svého žvatlání – záhadný jazyk, kterému nikdo nerozumí a máma se vždy rozplývá – usnula. Její malý hrudník se zvedal v pravidelném rytmu. Fajn, kam si sednu s Angie? Ke mně do pokoje? Ne, to jsem zavrhl už v počátku, protože tam byl děsný bordel od Fluffyho, našeho malé trhače. Ještě se po koberci válelo peří z mé teď už mrtvé peřiny. Jo, byl jsem od rána nervózní, tak jsem ji prostě zapomněl uklidit do bedny na peřiny. Stane se, no.

Do kuchyně? Ale co bychom tam dělali? Tam jsem uklidil mámu, abychom jí s Angie neměli za zadkem. Pozvat svoji holku k sobě je někdy opravdu velmi náročné. Jak tohle asi zvládl Tommy s Jane? No, asi dobře, když už spolu jsou nějaký ten pátek. Kámo, klídek, bude to absolutně v pohodě. Nevidíš ji poprvé. Ach, moje Angie… Před očima se mi vybavil její obličej: lesklé mahagonové vlasy, upřímné zelené oči, krásně vytvarované rty v nádherném úsměvu, který její tvář se mnou nikdy neopouštěl. Povzdechl jsem si. Počáteční nervozita opadla.

„Slož ještě ty ručníky a dej mi je do křesla, prosím,“ volala na mě máma z kuchyně. Kouknul jsem na hodinky, ukazovaly za deset dvě. To stíhám, oddychl jsem si.

Skládal jsem poslední ručník.

„Crrrrr,“ zachrčel náš starý rezavý zvonek. Angie!

Samou nedočkavostí jsem vyletěl jak rána z děla a hnal se otevřít. Stála tam usmívající se na mě jako sluníčko. Dala mi pusu na tvář a já zrudnul jako rak. Klid, hlavně klid, nepropadej panice. Rychle jsem zabouchl, aby náš trhač zase neutekl a nehrál s námi jeho oblíbenou hru Kdo s koho. Angie se mezitím pozdravila s mámou v kuchyni, kde si začaly povídat. Odešel jsem do obýváku dohlédnout na Katie, kdyby se vzbudila. Uvelebil jsem se v křesle, poslouchal holky a po očku koukal na Katie – naše roztomilé batole.

Ani nevím, kdy se tu objevila Angie. Doslova přitančila a já se kochal, jak jí to sluší a nad její krásou. Pozorně jsem si ji prohlížel, až mi v tu chvíli docvaklo, že si vlastně nemá kam sednout. Pohltila mě panika. Prsty mi samovolně vjely do vlasů. Co teď? Podíval jsem se na ni. Byla z toho nesvá a přešlapovala chudinka na místě. Ty jsi fakticky vůl, řvalo na mě mé vnitřní já. To si zbabral. Teď už to nezachráníš, vykašle se na tebe… Ale no tak, to se stává. Může si sednout přece k tobě, ne? A neříkej mi, že bys to nechtěl. Prostě se odvaž a udělej to, za pokus nic nedáš. Při nejhorším tě odmítne. Sebral jsem zbytek své pohřbené odvahy a šel do toho.

„Sedni si ke mně.“ Prudce zamrkala očima. Viděl jsem na ní, jak váhá, zda má nebo nemá přijmout mou nabídku. Čekal jsem a modlil se, aby mé přání bylo vyslyšeno. Uslyšel jsem hluboký nádech a výdech. Pomalé a tiché krůčky se táhly po koberci a podlaze, která se pod její vahou lehce zhoupla. Abychom nespadli, posunul jsem se více napravo k udržení rovnováhy. Byla nesmělá a malinko se jí třásly ruce. Vzal jsem je do dlaní, aby se přestaly klepat. Něco mi dalo ránu. Ten impuls mi putoval od konečků prstů až do celého těla. Nepopsatelný pocit, kdy mi všechny buňky v těle explodovaly jedna po druhé. Byl jsem v ráji. Nedalo se to popsat: úplnost a delirium.

Angie byla ohromená a v obličeji se jí střídaly emoce jako na běžícím pásu: úžas, vzrušení, úlek, překvapení. Cítil jsem, jak se jedna její ručka vyvlékla z té mé a položila mi ji na stehno. Další impuls explodoval. Kdyby kolem mě stříleli, bylo by mi to absolutně fuk. Její červená sukně klouzala po kůži křesla. Snažila se udržet, ale povedlo se jí sklouznout mi do klína. Zachytil jsem ji, aby nespadla. Držel jsem ji a natočil si ji k sobě. Byla celá vláčná a rozrušená. Zbloudilý pramínek vlasů jsem jí zastrčil za ucho a naklonil se k ní. Dech se jí zrychlil. Pomalu jsem si rukou přitáhl její tvář a přitiskl své rty na její. Sladké a hebké jako samet. Vnímal jsem jen ji. Tohle jsem s nikým ještě nezažil. Ona je dokonalá, znělo mi v uších. Po malém oťukávání jsem jí do úst pronikl jazykem.

„Jamie,“ zasténala. Zavlálo mi chřípí a vyslovení mého jména se mnou zamávalo - a to doslova.

Vsunula své ruce do mých vlasů a zatahala za ně. Vzrušení mě naprosto pohltilo. Její ruce se sesunuly na můj krk a celá se mi stulila do náručí. Když mi začal docházet dech, polibek jsem ukončil. Otevřela oči a usmála se na mě. Byl jsem šťastný jako blecha.

Autor: semiska, v rubrice: Povídky » Jednodílné