Schody • OurStories.cz ~ naše povídky

Extrémně krátké dílko.... snad vás zaujme :) (jinak se omlouvám, že sem už nějaký čas nepřibyla žádná kapitola "Dokud nás smrt znovu nespojí", ale neměla jsem čas - škola + další dvě rozepsaná díla, ale napraví to ;))

13.06.2009 (13:00) • jenyiiis • Povídky » Jednodílné • komentováno 4× • zobrazeno 1340×

„Ještě dva schody. Dva schody," snažím se přesvědčit své nohy nevypovědět službu.

V krku mi cosi znemožňuje dýchat a od hrtanu po plíce mé tělo hoří. Konečně. Už jen jeden schod. Jeden jediný schod. Kolem mě projde starý pán v bílé košili a když se na mě podívá, jeho ústa se rozšíří překvapením a šokem. Rychle přidá do kroku a zmizí mi z dohledu. Vlhké ruce se mi třesou a s vypětím všech sil díkybohu vstupuji do prvního patra.

Snažím se nadechnout, ale nejde to. Do plic mě bodá tupý rezavý meč a já sevřu své hrdlo. Hroutím se k zemi. Na kůži cítím chlad. Pokouším se natáhnout k zábradlí a s jeho pomocí se vzepřít a znovu stanout na nohou. Má ruka jen naprázdno prohrábne vzduch a dopadne vedle mě. Chci se nadechnout. Dýchat. Potřebuji dýchat. Pomoc. Pomozte mi někdo. Chci křičet.

Okna, zdi i podlaha mi začínají splývat v jednu rozmazanou plochu. Nerozeznávám barvy. Nerozeznávám tvary. Vše je zastřeno mlhou. Bolest odplouvá. Mizí. Neměla jsem tam chodit. Naposledy si stisknu horkou, vlhkou díru v mém hrdle a.....

Autor: jenyiiis (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné